Zdravím a nemůžu jinak, než souhlasit. Jsem rád, že to i ostatní vidí podobně. Myslím, že tahle akce se povedla. U pokladny mě trochu vylekala fronta, ale nakonec to nebylo tak hrozný. Taky se mi nelíbila přechlorovaná voda, pro změnu kvůli očím. Poláci, jako obvykle, byli jak utržený z vazáku – ale chápu je, já bych tam žít nemoch:-) Někteří by si měli uvědomit, že všechny zvuky se dost rozléhají. A když se k tomu přidá alkohol… Jinak vířivky skvělý, chyběly mi chrliče, sauny super (konečně jsem se prohřál). Škoda, že něco podobnýho není v Praze…

Kuk :)

tak abych také přispěl svojí troškou do mlýna. Koho zajímá jen zážitek z Babylonu, prosím skočte rovnou až k této značce (*********).

Jsme manželé, kteří už nějaký ten rok zastávají názor, že od namáčení oblečení je tu pračka a že už tedy není logického důvodu k tomu, abychom své spodní prádlo (řečené plavky) přepírali v rybnících a koupalištích, a to dokonce oblečené na sobě.

Minulý týden se nám podařilo „zbavit se“ dětí (děkuji, drazí rodičové), a tak jsme přemýšleli, jak si zpestřit volný víkend. Neplánovaně jsme narazili na akci „Babylon – s holým zadkem do Evropy“ a protože, jak už jsem napsal výše s tímto směrem nemáme problémy, hupsli jsme v sobotu dopoledne do čtyřkolky a hurá z Olomóce pokořit Liberec.

Tož co bych povídal, cesta byla pěkná, klidná, ono se toho v sobotu kolem oběda na silnicích moc nemotá. Babylon nelze v Liberci minout, takže jsme skončili nedaleko na parkovišti u jakéhosi umělého kanálu (řeka tomu říkat nebudu, ta tak čisté koryto nemá). O tom, že tam máte pěknou kosu a vítr (my máme v Olomóci jaro už od 1.2., heč ;) ) a o našich peripetiích s ubytováním, díky kterým jsme skončili kdesi ve Vratislavicích v nějaké ubytovně (ale co, přespat tam šlo celkem dobře, zvlášť za tu cenu – navíc, poblíž je tam rodinná restaurace, kde výborně vaří) psát nebudu.

Jelikož jsem v Liberci ještě nikdy nebyl, šli jsme omrknout náměstí. Trošku mě zaráží, že ač je Liberec pěkné město se spoustou krásných staveb, když se člověk trošku mrkne do vedlejších uliček, najde velké množství neopravovaných domů až zbořenišť. A to i poměrně blízko náměstí. Ale zpět k tématu. Vymrzlí jsme se kolem páté vrátili do Babylonu.

Prošli jsme si celý komplex, a protože jsme měli hoďku čas, zapadli do muzea zábavného poznání (doporučuji, i když je to asi určeno pro děti, vyblbne se tam každý, kdo si rád hraje). To už bylo čtvrt na sedm, takže jsme se šli juknout, jestli už je akce v plném proudu. K našemu překvapení bylo ale za „výlohou“ vidět jen samý textil. Člověk neznalý poměrů si řekne, že „to ještě nezačalo“ a že „teda až v těch osm“. Co teď. Hm, co by. Liberec, takže co jiného, než Ještěd, kafíčko.

Chvilku po sedmé nás autíčko vyvezlo nahoru. Tady bych poznamenal, že by silničáři k informační cedulce, která nabádá řidiče k použití sněhových řetězů (ty jsem měl) mohli dopsat, že je vhodné s sebou vozit i několikakilová závaží na nohy. Já je se svým dobře živených tělem nepotřeboval, ale o manželku jsem strach měl. Takže jsme se zkusili poprat s větrem, otevřít dveře čtyřkolky, zase jsme je rychle zavřeli a hurá do bezpečí velkoměsta. Kafíčko jsme si odpustili.

Babylon, 19:50. Deset minut vyplnila dvoudecka vína v restauraci (co to, že mimo Moravu se restaurace ještě jaksi nenaučily rozlišovat rozdíl 1.0L proti 0.7L – ale třeba mě šálil promrzlý jazyk). Cestou ke vstupu ještě informační kukuč do výlohy – a hurá, bílo, asi se už něco děje.

(*********)

90Kč/4h potěší, to, že automat vstupní kartu (na rozdíl od automatu v muzeu) i vrací, si všimla jen manželka. Směnárnu jsme zvládli (skříňky jsou chytrý způsob, jak člověka donutit utratit dalších 25 Kč, ale je to dobrá investice, příště se budou hodit :) a i jako památka jsou ty čtvrťáky pěkný). Hlouček zbylých textiláků u vchodu do sprch (kteří si asi nevěřícně ověřovali, že koupat se dá i bez spodního prádla) se dal čekat. A co pak ? No – relax :). Pohoda, svoboda, volnost.

Asi hoďku a půl trvá, než si člověk proleze celý aquapark tak, aby prohlásil, že „si všechno zkusil“ (až na malování na tělo, to je stále moc dobře schováno, zvláště pro nováčky). A to se nedá říct, že by byl rozlohou velký, jen je toho tu spoustu k vyzkoušení. S poznámkou ohledně chlóru musím souhlasit, až teď mi došlo, proč se mi ve vířivkách chtělo permanentně kašlat (ale vzhledem k tomu, že ostatní nekašlali, tak jsem asi náchylnější na chemii). Teplota vody – akurátní, na manželku studená, ale ta by si stěžovala i kdyby měla 50 stupňů páně Celsia. Trychtýř je neskutečná legrace, jak z pozice aktéra tak diváka. Až na jeden problém, který popíšu dál se člověk nesetká s neochotou, kyselým obličejem nebo jinou konfliktní situací. Z tobogánů trošku pálí záda, ale to k tomu patří (slizkou vodu bych snášel hůř), vířivky jsou skoro pořád plné, ale i to je pochopitelné – situace by byla stejná i kdyby jich bylo dvakrát tolik. Pivko bylo dobré, návštěvníci i personál usměvaví. Prostě opravdu relax a výborná zábava.

Teď ta jediná konfliktní situace – kolem jedenácté, když jsme s manželkou odpočívali v takovém tom klidnějším bazénu vedle jeskyní, jsem si všiml maníka s mobilem, který se tam snažil mimo nás ze shora z ochozu vyfotit ještě dalších pár lidí. I když jsem si celkem jist, že mu z toho „dvoumegapixelu“ v přítmí uvedeného bazénu vyšly určitě „kvalitní“ fotky, očekával jsem, že pochopí můj jasně srozumitelný náznak neochoty pózovat pro jeho domácí galerii a uvedené činnosti zanechá. Bohužel se tak nestalo, vyskočit na ochoz se mi nechtělo a tak jsme se s manželkou přesunuli jinam. To byla asi jediná negativní zkušenost z celého večera, kterou bych skutečně označil za negativní. Ne že by mi vadilo, že budu někde zvěčněn, ale nehodlám se setkat se svými fotkami někde na webu typu www.amateri.cz s nickem, který mi nic neříká, ale tvrdí, že na fotografiích je on (podobnou činnost lze u takového „fotografa“ očekávat). Po areálu se pohybovalo během akce více lidí se skutečnými fotoaparáty, ale jejich chování bylo velice korektní a na rozdíl od uvedeného „mobilisty“ si zvěčňovali svoje zážitky.

V půl dvanácté jsme se rozhodli akci opustit, začala nás zmáhat ospalost (autoturistika na Ještěd byla namáhavá :) ) a také jsme soucítili s personálem, který to tam pomaličku uklízel a už toho musel mít k uvedené hodině taky dost. Zmíním se ještě o velmi sympatické „recepční“, která pochopila moji neznalost fungování vstupních karet a nenapálila mi poplatek za ztrátu karty. Cesta na ubytovnu byla pohodová, spaní také, cesta do Olomouce (jak jinak, než kolem oběda) jakbysmet.

Několik námětů ke zlepšení, nebo spíš postřehů:

• Ocenil bych více lehátek, ale je pravda, že asi není kde. Člověk se během těch několika hodin má chuť na chvilku natáhnout, uschnout a většinou bývá vše obsazeno (i když z větší části prázdnými ručníky).
• Méně chlóru :)
• Více vířivek :)
• Žádné mobilisty :)

A na závěr – k uvedené problematice akce od 18:00 do 20:00 (smíšený vstup) – myslím si, že 4 hodiny je stejně tak akorát. Možná, že kdybychom tam byli s přáteli, tak ten čas utíká rychleji, ale jinak nevidím důvod tam být už v 18:00. Nepotřebuji textilákům dokazovat, že existuji, dávat o sobě vědět. Já si vlastně ani za ničím nestojím – já si prostě jen rád vychutnávám příjemné bez zbytečného omezování, což plavky v případě koupání jsou. Prostě k problematice naturismu mám nekonfliktní přístup a dokazovat si cokoliv také nemusím. Jak v práci, tak v mém okolí lidé ví, že jsem naturista (netajím se tím) a za úchylka mě nepovažují. A jestli se podaří někdy „vytlačit“ textiláky mezi 18:00 až 20:00, jaký potom ten smíšený vstup bude mít vlastně účel ? Já ho zatím vidím v tom, že až tam někdy pojedeme s přáteli, kteří budou chtít vyzkoušet plavání a pohyb bez plavek, tak že to jde i bez léčby šokem. Případně když tam pojedeme s přáteli, kteří si to ani vyzkoušet nechtějí, že můžeme být spolu, ale každý po svém.

Takže se těším na další akci, nicméně pro nás (pokud pojedeme sami) od 20:00 :)

Neuro

PS: Omlouvám se za tak dlouhý příspěvek, ale člověk je plný dojmů ….. :)

Co ještě dodat, po tak vyčerpávajících příspěvcích?

Především musím ještě jednou ocenit volbu hudby. Pan Jandera skutečně produkuje hudbu nekonfliktní a to je na akci s tak nehomogenním publikem potřeba. Umístění bylo sice stejné, ale i tak mi to připadalo akusticky výrazně lepší než třeba minule. Místy jsem i rozeznával text.

Chlóru bylo opravdu hodně, nicméně to je trvalý stav i v textilních hodinách. Zřejmě je to daň za teplejší vodu. Musím přiznat, že bych raději oželel několik stupňů výměnou za možnost dýchat, ale s tím asi nelze nic dělat.

Nedostatku lehátek jsem si taktéž povšiml. Avšak řešení nevidím ve zvýšení jejich počtu. Počet lehátek mi připadal dostatečný, jen na cca 20 lehátkách leželi vždy tak 2 lidé a 18 ručníků. Možná by pomohlo (i třeba poněkud důrazněji napsané) upozornění, že k odkládání ručníků slouží sympatické poličky, kterých je opravdu dostatek pro každého a že lehátka slouží k odkládání znavených těl. Tipuji, že kdyby se jím lidé řídili, každý si v klidu na tu svou chvilku volné lehátko najde.

Pokud jde o fotografování, mě osobně to tolik nevadí, ale třeba moje žena nechce být fotografovaným objektem nadšených turistů. Možná jsem konzervativní, ale fotoaparát do bazénu podle mě nepatří. Vlhko mu nedělá dobře. Ostatně napadlo by vás fotit se v textilním bazénu? Na druhou stranu uznávám, že „reportáž“ s fotkami přiláká na akci určitě více lidí než jen text. Ale stejně si (alespoň prozatím) foťák do bazénu brát nebudu.

Předesílám – jsem naturista, i když si tak neříkám (připomíná mi to spíš osobu věnující se botanice). Nudista mi zas připomíná někoho, kdo se nudí někde v autě při čekání u závor…
Rád se vykoupu bez plavek, kdyby se dalo někde (krom hluboké noci po zahradě) i zaturistikovat, zaběhat nebo zajezdit na kole bez textilu, šel bych do toho – proč to omezovat jen na koupání? Na první pohled typický návštěvník podobné akce… Tak proč ne?Za prvé – moje manželka je jiného založení a nejradši by se převlékala v jutovém pytli. Lámat to a nutit ji do něčeho nebudu, i přes spoustu instruktážních článků o „převýchově“, to je svobodné rozhodnutí každého z nás. Takže co mi zbývá? Vyrazit sám (brát s sebou dvouleté dítě jako štít a „propustku“ nebudu). Jenže „osamělý vlk“ je primárním cílem strážců čistoty naturistického hnutí, je ostrakizován, vylučován a apriori považován za úchyla a čumila. Je mi jedno, že se tak děje z důvodu existence čumilů a úchylů, na čele to nikdo z nás napsané nemá a presumpce viny je prvním důvodem.
Druhý s prvním úzce souvisí – nejsem zrovna příznivcem kolektivního a povinného veselí. Radši si někam zalezu, cachtám se, prostě udělám si pohodu po svém. Opět se tak dostávám do rozporu s ideologií „hnutí“, stávám se „divným“ a podezřelým. Kdo se neveselí a neúčastní kolektivních hrátek, je zakuklený úchyl a čumil, jen čekající na svou chvíli. I když mi to do očí nikdo neřekne, ta atmosféra tu je a tvoří druhý důvod.
Jakkoli naturisté zdůrazňují své chování v souladu s přírodou, někdy jejich aktivita dost výrazným způsobem přerůstá do exhibicionismu. Nahé tělo není prostředkem „splynutí“, ale vlastním cílem zájmu. Za co jiného považovat pomalovávání (se), které by jistě v plavkách nebylo tak vzrušující, a jeho vypichování za vrchol programu. Za co jiného považovat neustálé vzájemné fotografování nikoli vlastních aktivit, ale toho, jak „jsme u toho nazí“. Zaměření se na „tělo“ a jeho předvádění (nabývající někdy až extrémních forem) místo celkového prožitku je mým třetím důvodem.
A znovu fotografování: v „textilním“ období akvaparku je poměr přítomných aktivních fotoaparátčíků vůči celkovému počtu koupajících se určitě poloviční. Naturisté dělí fotografování jich samých na „hodné“ a „zlé“ podle toho, zda je fotí soukmenovec nebo nějaký předem oklasifikovaný čumil. Mojí představou ovšem je, že mě u podobných aktivit nebude fotografovat prostě nikdo, ať úmyslně nebo neúmyslně. Nevím, proč bych se měl vyskytovat v něčím rodinném albu jen proto, že jsem zrovna šel náhodou kolem. Nevím, proč bych měl do bazénu vůbec nosit fotoaparát – prostředí mu příliš nesvědčí a kdo fotografuje, těžko může zároveň relaxovat ve vodě. Obecně si to nedovedu vysvětlit jinak, než pro mě nepochopitelným důrazem na nahé tělo jako cíl akce. Náhrada pohodově strávených pár hodin akčním lovem beze zbraní každého, kdo se jen mihne kolem, pod rouškou důvodů nikoli nepodobných těm čumilským, jen maskovaných vzletnými slovy o šíření ideje naturismu, je důvodem čtvrtým.
Možná, že mě za tento text mnozí proklejí, mnozí označí nějakým jménem z oblasti zoologie či psychiatrie, možná se rozproudí diskuze a dojdeme k nějakému přijatelnému závěru. Tento text nevznikl s žádnými úmysly a potřebou výstupu a doufám, že nebude považován za útok. Nu, nechám se překvapit výsledkem. Tak chutě do mě :-)

Žurek: Pane Tome, já doufám, že se na váš příspěvek žádná diskuze nerozproudí, protože vy jste očividně člověk odjinud a tímhle si tady řešíte nějaké svoje záležitosti, které počítám moc nikoho zajímat nebudou. Sám jsem váš text přeslabikoval s vypětím sil a nepřišel jsem na jediné téma, které by stálo za diskuzi. Když vás baví se cachtat někde bokem světa, tak napište o tom. Jak se cachtáte, jak vám leze brabenec po ruce, jak koukáte do mraků… Dlouhosáhle zdůvodňovat, proč nechodím do Babylonu mi přijde tak, jako když slepý zdůvodňuje, proč nechodí do kina. Navíc mám velmi silný dojem, že naturisty popisujete z nějakého velmi nezasvěceného pohledu (snad nějaké trauma). Já mám naturisty za perfektní lidi, kteří se rádi baví a bohudík tahle zábava je na všech nám známých akcích na vysoké úrovni. Za mne doporučuju změnit téma a napsat něco ze svých, pokud možno pozitivních zážitků. Třeba z cachtání někde bokem. Osobně jsem měl z vašeho příspěvku dost dobrou depku.

Ufff, to byl hodně depresivní příspěvek. Jen proto, aby nevznikly nějaké dezinformace a mýty – do Babylonu chodí lidi relaxovat, bavit se, užívat si. Určitě není nikoho hlavní zájem čumět. Sem tam se někdo takový najde, ale to už je normální. Fotografů jsem moc neviděl. A když náhodou někdo někoho vyfotí a jemu se to nelíbí, stačí upozornit. Myslím, že většina lidí je tam slušných. Brát s sebou dítě jako propustku není třeba, Babylon je naštěstí otevřen pro všechny a spousta lidí je tam jako „single“. Když jsem tam byl posledně, jel jsem s kámošem, tentokrát jsem vzal i drahou polovičku a třeba nás bude příště ještě víc,…je to prostě celé o svobodě a pohodě. Po poslední akci jsem se cítil tak odpočinutý, jak už dlouho ne. Bylo to fakt skvělý.

Vždycky mne velmi rozněžní názor někoho, kdo něco velmi dopodrobna a zevrubně hodnotí a přitom to v životě NEVIDĚL, ani tam nikdy NEBYL !!

Vážený pane Tome83 (jen doufám, že ten číselný kód, neoznačuje váš ročník narození, to by bylo hodně smutné…). Než začnete někam psát nesmysly a obviňovat jiné lidi z toho, z čeho nechcete být obviněn sám. Pak se tam proboha běžte aspoň jednou podívat. A viděl byste jen pohodu a pár lidí, kteří se fotí do alba. Nefotí si Vás, do svého alba, ale fotí si ten vzácný okamžik pobytu v akvacentru bez plavek. Pro hodně lidí je to velmi daleký výlet a prostě ne něj chtějí mít památku. Ale vy jste se zřejmě na památku nikdy nefotil…to musí být smutné vzpomínky. Ale rozhodně se tam neblýská blesky jak na červeném koberci při předávání oskarů, a ani tam nejsou fotografové Playboye, kteří shání obsah příštího čísla. Což byste ostatně dobře věděl, kdyby jste se tam alespoň jednou odvážil…:)

Petr

Žurek: Já myslím Petře, že obava je spíš z fotografů-paparazzi, než z Playboye. Taková práce fotografa pro Playboy může být docela zajímavá a v prostředí Babylonu by ji bylo určitě velmi inspirativní pozorovat. Spousta nás amatérů by měla inspiraci pro jinak dost šedivé fotografování: Mánička u stromu, Mánička v podřepu, Mánička na lehátku…

Asi bych nebyl na Toma osum trojku tak příkrý, i když s řadou věcí nesouhlasím. Valná část chvil kdy užívám sám, s mou milou, dětmi, nebo přáteli nahoty se taky odehrává někde v krajině, u rybníka, horského potoku…, v přítomnosti čolků, mravenců a obdobných Ivošem oblíbených rekvizit. Je to pro mně prapůvodní a základní podoba naháčství. V jádru taky necítím potřebu nějak se pro tuhle svoji libůstku sdružovat, účastnit se hromadných akcí, na povel se radovat nebo co všechno ještě píšeš. Do té míry ti rozumím. Na druhou stranu si ale vysoce cením toho, že je někdo schopen a ochoten soustavně propagovat a rozšiřovat možnosti zastavit se v každém kraji u písáku, nebo v bazénu a bez plavek se vykoupat, zahrát si volejbal, projít se po lese, aniž by se člověk musel obávat, že bude považován za „ouchyla“. Tahle snaha má moji podporu a nezaslouží si aby jí byly dávány přívlastky vhodné pro SSM apod. Byl jsem párkrát na akcích u Oplatilu, či v Akvacentru HK, se znalostí věci tedy říkám, že nikdy jsem neměl ani na chvíli pocit, že je na mně vyvíjen jakýkoliv byť i nepřímý nátlak typu „a teď si všichni zatancujeme, zamalujeme“ ujišťuji Tě, že při něčem takovém by naskakovaly pupínky i mně. Zatím nikdy jsem taky neměl pocit, že by nad mou osobní míru únosnosti někdo fotil. Takže vážně, než tady zahořkle psát o teoretických důvodech své neúčasti, je lepší to jednou zkusit.

když jsem četl začátek příspěvku, až jsem se lekl. Tak podobný je některým mým příspěvkům ještě na starém Naturistovi v dobách kdy jsem jej (čirou náhodou) objevil. Dokonce i slovní obraty typu „Vlk samotář“ jsem používal již před těmi pěti léty. A krytitka nepřístupnosti mnoha akcí pro jednotlivce? Tak tou jsem si zrovna na tomhle portále nadělal nepřátel až běda. Ano jako „Vlk samotář“ souhlasím minimálně s první částí příspěvku, ale … Řekl jsem si, príma, nechtěj mě samotného na svých plážích, zorganizuji si pláž dle valstních pravidel. Zkuste to! Myslím, že brzy přestanete naříkat na osud „Vlka samotáře“ a budete nastavovat stejná pravidla na různé akce, jako všichni ostatní. Situace Vás donutí se prostě chovat tak, jak se, k vaší a částečně i mojí nelibosti chovají všichni ostatní organizátoři podobných akcí. A to pouze za podmínky, že se Vám něco vůbec podaří rozjet. Mně se to nepodařilo – byl jsem moc líný dotáhnout věc do konce, ale pochopil jsem spoustu věcí. Určitě je pochopíte i Vy, nic jiného Vám totiž nezbude. A pokud se Vám podaří zorganizovat cokoli, kde nebudou problémy, které nám oběma vadí, a přesto to bude funkční, tak to je ten pravý okamžik na kritiku těch ostatních, ale současně i na radu jak lépe. Takový příspěvek si zde přečteme rádi všichni a věřte, že já – Vlk samotář – budu mezi prvními, který Vám bude telskat a možná překonám i svojí lenost k vykolejení se ze stereotypu, zakrývanou miliony výmluv, proč to nejde, a takových akcí se budu účastnit. Víte, ono psát, říkat atd. jak je něco špatné a diskriminační jde snadno a psychicky je to možná i pro autora prospěšné, ale já se řídím již od mládí pravidlem, když něco kritizuji, musím nejdříve mít návrh, jak problém řešit, jinak se každá, možná i konstruktivní kritika mění na žlučovité tlachání s jediným cílem – zkazit někomu náladu. A to by PRAVÝ naturista, nebo chcete-li naháč, rozhodně dělat neměl.

Žurek: Šmarja, tohle je snad ještě hroznější příspěvek, než ten od Toma. Hoši, já nevím, kde berete tu sílu o sobě psát, jak jste líní a nechce se vám. Vždyť tady budete za lenochy a budižkničemy! Opravdu silně nepochopitelné… Nezahrávejte si prosím s drahoceným časem čtenářů Naturisty, kteří se lopotně brodí těmito výlevy, aby se nakonec nic nedozvěděli! Berte si příklad z Jirky Rybky a pište PROSÍM PĚKNĚ O NĚČEM! Vřele doporučuji o brabencích. Tím nic nezkazíte a budete aspoň za milovníky živých tvorečků. Mockrát děkuji.