Přírodní bazén Naturista jistě zaplesá, když se může vykoupat v přírodně upraveném jezírku. Bohužel mnoho jezírek a rybníků se podobá spíše stokám a naturistům nezbude, než se každoročně těšít na 14 dnů strávených u moře. Spousta naturistů se vláčí kilometry za svojí oblíbenou n-lokalitou. Tlačí se v kolonách aut, pálí benzin…nadává, že „to naše životní prostředí nestojí za nic“. Já jsem zaplesal, když jsem narazil na stránky Ekozahrady. Zde se dozvíme, že není potřeba se nikam vláčet a vše, co člověk potřebuje, včetně průzračného domácího jezírka bez chlóru může mít přímo doma, nebo na chalupě.
Přírodní bazén
„Aneb zdravou vodu pro člověka i pro přírodu“
Viděli jste už bazén, který nepotřebuje chemii, není modrý, čistí se třeba jen jednou za pět let a celoročně u něho můžete relaxovat jako u jezera někde v přírodní rezervaci? Tak přesně takové už na světě jsou a pořád jich přibývá. Tato metoda zakládání bazénů jako přírodní biotopy pochází z Rakouska a Německa a je stará zhruba 20 let. V zahraničí se stává moderním trendem a u nás také získává na popularitě velmi rychle. Ostatně je opravdu štěstí, že některé nové módní trendy zavrhují životu nepřátelskou chemii a umělost a vydávají se směrem přírodní harmonie a bezpracnosti. Trochu na to doplácí zaběhlá konzumní komerce, ale dobře jí tak.
Klasický bazén nemůže fungovat bez chemických přísad a filtrů, protože k udržení křišťálově čisté vody v jakékoliv holé nádrži nemá příroda žádný důvod. Vše na této planetě, od nejmenší řasy po největší strom, se snaží žít. Udržovaní sterilní čistoty v místě, které splňuje všechny předpoklady ideálního prostředí pro rozmanitý život (slunce, voda, vzduch) není možné bez nepřirozeného a neustálého boje.
Jak tedy takový přírodní bazén funguje? Je to jen díky vnímavému přístupu k přírodním zákonům. Všechny přirozené procesy jsou v něm zapojeny jako naši pomocníci, šetří nám práci s údržbou, naše zdraví i peníze. Každá voda (kromě destilované) obsahuje živiny potřebné pro bujný růst řas. Je-li živin příliš mnoho, voda se zakalí a vše v ní poroste hustým řasovým kobercem. Řešením je nechat vodní a pobřežní rostliny odebrat z vody tyto živiny pro svůj vlastní růst a řasám nic nenechat. Řasy jsou jako plevel na zahrádce – rostou jen tam, kde nic jiného natrvalo nevysadíte. Horská jezera jsou křišťálově čistá, protože neobsahují dostatek živin pro růst čehokoliv a jsou celoročně velmi studená. Naše velké rybníky a přehrady jsou zase v létě plné řas a sinic, protože obsahují obrovské množství živin a nepoměrně malé množství pobřežní vegetace nebo mokřadů, jež by automaticky plnily čistící úlohu (jsou nahrazené betonovými břehy, plážemi, atd.). Pravý přírodní rybník či jezero má vyvážený poměr čisté vodní plochy a tzv. regenerační zóny, tedy plochy s mělkou vodou, která je zarostlá vodními, bahenními a vlhkomilnými rostlinami. V našich podmínkách jsou to převážně orobince a rákosy, ty méně bujné druhy rostlin se většinou po lidských zásazích do ekosystému zachovaly jen v chráněných oblastech.
V zahradním biotopu se jednoduše pokusíme nastolit ekologickou rovnováhu tak, aby příroda dělala všechno za nás. Koupací jezírko se proto musí skládat ze dvou hlavních částí – plavací části hluboké nejméně dva metry a tzv. regenerační zóny, která je mělká, zarostlá vegetací a může mít několik hloubkových stupňů pro různé druhy rostlin. Regenerační zóna má tvořit alespoň 40% rozlohy vodní hladiny. Takovýto biotop má oproti klasickému bazénu jen jednu zásadní nevýhodu – potřebuje k dokonalému fungování velký prostor, nejméně alespoň 40m2, běžné velikosti jsou 80 nebo 100m2. Je to ale opravdu krásné, ponořit se do harmonického vodního světa, který jste sami pomáhali vytvořit. Ranní koupel vás nabije energií pro celý den, v zimě na něm můžete třeba bruslit.
Podklady připravil:
Jaroslav Svoboda Ekozahradník Návod na stavbu koupacího biotopu
Rutar Lido
Biotopy v naturistické realitě: FKK RUTAR LIDO, Kärnten (Korutany)
Rybníkář – odborná stavba biotopů.
|
Ad Můj biotop, můj hrad
Bazének zvíci 8×5 metrů (40 m) bude fajn a alternativa, když budu neplavec nebo paní radová, co udělá dvě tempa tam a dvě nazpátek. V nudli 20×5 metrů (100 m) se už trochu plavat dá, ale rozhodně bych při tolikerém obracení nehýkal blahem. Neboli pokud nechci jen být nahý na slunci u trošky vody, nýbrž taky (nebo hlavně ) v přírodě plavat, takovéhle loužičky pro mě alternativami určitě nebudou. Je ale zajímavé si o tom přečíst (narazil jsem na to už dříve).