Když jsem minulé léto vyrážel nahý do přírody či obecněji krajiny, nevyhýbal jsem se při tom zcela lidem, a tak bylo zřejmě nevyhnutelné, že jsem tu a tam „schytal“ odmítavou reakci. Nedokázal jsem si z takových projevů nic nedělat a to mě přivedlo k přemýšlení, proč to tak je: proč lidé tolik lpějí na zahalení těla a proč odhalené tělo vyvolává takové pozdvižení (když přece všichni vědí, jak vypadá). Moje úvahy vycházely ze skutečnosti, že oblečení je zkrátka běžné, kdežto nahota neobvyklá, ale nějaké uspokojivé vysvětlení mi z toho nevzešlo.

Mezitím jsem tu a tam navštěvoval německé naturistické stránky natury.de. Ty jednak obsahují reportáže o proběhlých akcích, jednak mají jakousi teoretickou část o naturismu a zejména otázkách týkajících se nahoty (a studu a tak podobně). Tyto teoretické výklady jsem si rád četl, protože jsem se z nich dozvěděl spoustu nového. Autor se v řadě příkladů odvolává na odbornou literaturu, některé výklady jsou nicméně možná výsledek jeho vlastních úvah. U některých výkladů jsem pojal pochybnost, jestli se věc má (měla) skutečně tak, jak se v nich popisuje. A jeden z takových výkladů se týká i původu oblečení. Je opatřen nadpisem Od ozdoby k zahalení a důvod, proč se lidé začali oblékat, je doslova (v překladu) popsán mimo jiné takto: „Ale kdo nosí ozdobu, začíná tím zakrývat části svého těla. A kdo si zvykne zdobit a zakrývat části svého těla, ten už se možná nebude chtít této ozdoby a tohoto zakrytí vzdát. Tak mohl ze zvyku nosit ozdobu povstat také zvyk zakrývat části těla – vývoj směrem k oblečení.“ Mně se toto vysvětlení, totiž že někdo si své nahé tělo vylepšil nějakou ozdobou, načež jej ostatní začali napodobovat, a že tak vznikl zvyk zakrývat tělo, zdálo přitažené za vlasy. Pod pojmem „ozdoba“ jsem si totiž u nějakých dávných pravěkých lidí představil náhrdelníky, náramky, čelenky a podobé „šperky“, které si lidé i tehdy připevňovali na stejné části těla, na které tak činí dosud, to znamená temeno hlavy, čelo, krk, zápěstí, kotníky, paže, pás (případně kyčle). Nedokázal jsem si však představit, že by například z náhrdelníku ze zubů uloveného zvířete nebo z náramku z nasbíraných mušlí mělo povstat zahalování těla oblečením.

Dlouho mi to vrtalo hlavou a snažil jsem se přijít na nějaký věrohodnější podnět vzniku oblečení (lze snadno namítnout, že původ oblečení mi lehce vysvětlí každé malé dítě, ale skutečnost, že lidé ze své teplé kolébky dorazili i do chladných částí světa, kde se museli zahalit, aby neumrzli, jako samozřejmou nechávám zcela stranou – mně jde o otázku, proč se začali zahalovat lidé v teplých oblastech, kde je k tomu podnebí nenutilo). Nic mě ovšem nenapadalo a tak jsem zatím pokračoval v četbě dalších podstránek. A při výkladu o stavu a vývoji oblékání v nejstarších civilizacích předního východu (Egypt, Mezopotámie a další), jakož i při výkladu o životních zvyklostech nahých etnik se mi pozvolna začal rýsovat určitý obraz cesty od nahoty k zahalení, přičemž do celkového obrazu mi zapadly i další informace, které jsem zjistil četbou článků (anglické a německé) Wikipedie věnovaných nahotě a jejímu historickému vývoji. Ve výkladu o starověkých civilizacích na natury.de jsou uvedeny některé citace z knihy německého klasického archeologa Waltera Müllera z roku 1906 o nahotě ve starověkém umění a ze zvědavosti jsem si opatřil její digitalizovanou podobu, kde jsem se dozvěděl řadu dalších informací. A tak mě napadlo, že bych se ze všech těchto informací pokusil dát odpověď na otázku, co lidi v dávné minulosti vedlo k tomu, aby svá těla zahalili oblečením, a zároveň jsem doufal, že mi to pomůže aspoň zčásti pochopit, proč mají nedůvěru k nahotě lidé dnešní doby.

Nejlépe je z řady důvodů přechod od úplné nahoty k úplnému zahalení těla pozorovatelný na vývoji společnosti starověkého Egypta, takže já právě na jeho příkladu nyní ukážu, co jsem se dočetl a co shlédl a jaké závěry jsem z toho vyvodil. (Aspoň v některých rysech se velmi podobné skutečnosti objevovaly i v jiných starověkých společnostech v oné zeměpisné oblasti, pro zjednodušení se jim už později věnovat nebudu.)

Fotografie dokládají jednu pro tento výklad zásadní skutečnost, totiž že jen ve velmi malém počtu společností nazí lidé trávili své dny tak, „jak je pánbůh stvořil“. V souladu s estetickými potřebami, které jsou u lidí doloženy už z hlubokého pravěku, si většina nahých okrášlovala své tělo různými uměle vyrobenými ozdobami a i ti nemnozí, kteří je neměli (např. australští domorodci), svou kůži zdobili aspoň barvami nebo okrasným tetováním (případě obojí – ozdoby a úpravu kůže – spojovali dohromady, to se nevylučuje). Na jednu ozdobu, která je vidět na většině fotografií výše a která ještě bude i na dalších fotografiích, bych chtěl zvlášť upozornit, jelikož bude hrát velkou roli v mém dalším výkladu – na šňůru, šňůrku, provázek či pásek omotaný kolem pasu či níže kolem beder. V některých společnostech to mohl být jediný doplněk nahého těla, jinde byl doprovázen i náhrdelníky, náramky a jinými ozdobami, v každém případě se však jednalo o doplněk doložený z mnoha oblastí světa.

následující část