Nepatřím k těm, kteří mají potřebu se o své počínání dělit s ostatními – co jsem dělal ve svém volném čase pro sebe, je v zásadě moje věc a nikomu do toho nic není. Pokud jsem se přesto rozhodl svou letošní zkušenost s nahotou zveřejnit, činím tak jednak, protože není zrovna obvyklá, pokud mám soudit z toho, co píší ostatní, jednak z důvodu víry, že pro nemálo lidí může být zajímavá a poučná jako taková malá sonda do vztahu lidí k veřejné nahotě (jakých je nesmírně málo) a taky že některým může posloužit i jako povzbuzení a inspirace. Co popíšu, jsou všechno mé první (ale zato intenzivní) životní zážitky s nahotou ve venkovním prostoru, takže se by se to i dalo zařadit do nějaké rubriky „Tenkrát poprvé“.

Na úvod předešlu několik poznámek: Budu se pokud možno vyhýbat pojmům naturismus a nudismus, protože bývají různě chápány a navíc nechci svému počínání dávat nějakou svazující nálepku – prostě jsem byl nahý a označení jsem pro to nehledal. Rovněž pod pojmen „nahý“ si různí lidé představují rozdílnou míru odhalenosti, podotýkám tedy, že jím vždy budu myslet „úplně nahý“. V nadpisu se píše o roku 2023 – tím konkrétně míním jen pozdní jaro a léto, tedy jen krátký výsek letošního roku, nejsem takový otužilec, abych se venku svlékal v chladných obdobích roku. Dále musím uvést, že ač se budu snažit být co nejstručnější, nezbude mi, než veškeré zamýšlené popisy rozdělit kvůli čitelnosti do několika (mnoha) částí, takže z toho bude takový seriál. I tak některé části možná budou poněkud delší, snad mě tedy mnoho lidí nebude proklínat. Věřím tomu, že někteří budou mít už po zveřejnění několika prvních částí svrbění zveřejněný text okomentovat (zvlášť pokud by se mělo jednat o nějaké obecné soudy), přesto spíš radím trpělivost a počkat až do konce na závěrečné poznámky a úvahy.

Než se dostanu přímo k popisu toho, co jsem dělal, napíšu v tomto úvodním díle, jak jsem se vůbec dostal k venkovní nahotě.

Jaký je vztah naší společnosti k úplné nahotě, je obecně známo. V zásadě by se to dalo shrnout tak, že za ideál se považuje, pokud člověk s výjimkou svého sexuálního partnera (partnerky) není úplně nahý před vůbec nikým. Já jsem nikdy neměl v povaze porušování společenských norem a zvlášť tak silně dodržované, jako je tato. Jako všichni ostatní jsem věděl, že existují nudistické pláže, kde člověk může beztrestně (tedy bez újmy na mravech) být nahý před jinými lidmi, ale o jejich návštěvě jsem nikdy neuvažoval. V létě nicméně často jezdím na kole a víckrát mě v největších vedrech, když jsem jel kolem nějakého rybníka nebo jiné louže, napadlo, že by neškodilo zastavit, osvěžit se ve vodě a zase pokračovat dál. Že bych se v takovém případě obešel bez plavek, mi přišlo samozřejmé (přece je s sebou nebudu vozit pro případ, kdyby náhodou), ale stejně tak, že by to muselo být někde stranou. Dlouho jsem nicméně tuto představu neuskutečnil, neboť mé cesty prostě nevedly kolem vodních ploch s dostatečně kvalitní vodou (zato rybníků se sytě zelenou vodou jsem míjel nespočet). Teprve loni (2022) v září, v posledním záchvěvu letního tepla, jsem jel kolem jezera (byla to přehrada Horní Dunajovice na Znojemsku), kde byla čistá voda a ve vodě jsem viděl pár lidí. Tak jsem se rozhodl jízdu si konečně zpestřit koupáním. Na tamní pláži u hráze skoro nikdo nebyl, jen skupinka oblečených náctiletých na dekách, ale před nimi jsem se svlékat nechtěl, našel jsem si tedy odlehlejší místo na břehu, svlékl se a vlezl do vody. Ukázalo se, že místo není až tak odlehlé, neboť na dohled byla u břehu rodinka se stanem. Uvědomil jsem si s jistým úlekem, že nemám nejen plavky, ale ani ručník a že mi nezbude než uschnout nahý ve stoje na břehu (nechtěl jsem na kolo sedat mokrý, zase tak teplo nebylo). Tak jsem to taky musel udělat (a nemohl jsem zalézt mezi stromy, neboť tam byl stín), nicméně lehce trapně mi bylo a snažil jsem se směrem k onomu stanu nedívat. Navzdory tomu se mi koupání bez plavek zalíbilo a rozhodl jsem se, že příští léto si naplánuju jízdy na kole tak, aby vedly vždy kolem nějaké vody vhodné ke koupání, a že to koupání vždy provedu bez plavek.

Když jsem od jezera odjížděl a jel kolem hráze, uviděl jsem tam hlučnou skupinu cyklistů, kteří zjevně právě přijeli a chystali se vyzkoušet vodu. Zrovna když jsem projížděl kolem nich, byl jeden z nich svlečený zcela do naha. Zda si pak vzal plavky nebo skočil do vody jen tak, jsem už nezjistil (nechtělo se mi „očumovat“), ale každopádně mě toto setkání povzbudilo, neboť jsem viděl, že na tom být nahý u vody vlastně nic není. Doma jsem si tedy sedl nad mapou a začal plánovat trasy na příští léto. Tím to však neskončilo.

Přece jen mi vrtalo hlavou, jak to vlastně s nahotou u vody je (osobní zkušenost jsem neměl, protože jsem se v létě chodil koupat velmi zřídkakdy), a tak jsem pátral. Při tom jsem narazil na stránky naturista.cz („radost ze života bez plavek“). Se zájmem jsem si všechno možné pročetl, i fotografie shlédl, a zjistil jsem, že nahý nemusí být člověk jen při koupání, ale že se tak dají provádět i jiné činnosti (což by mě do té doby nenapadlo, ostatně jako naprostou většinu lidí – to ať si nikdo nedělá iluze). Zejména mě zaujalo chození přírodou bez oblečení a po jistém přemítání jsem si usmyslel, že toto ze zvědavosti, jaké to je, rovněž vyzkouším (někdy na jaře, než bude voda dost teplá na koupání), třebaže jinak pěší turistice neholduju. A tak jsem zase vzal do ruky mapu a hledal jsem, kde by se takové výlety bez oblečení daly uskutečnit. Ani to však ještě nebylo všechno.

Na naturista.cz jsem narazil na mně do té doby neznámý pojem „naturismus“ a stále se mi nedařilo pochopit, co přesně znamená, zejména jeho odlišnost od běžného pojmu „nudismus“. A protože v češtině jsem žádné uspokojující vysvětlení nenalézal, pustil jsem se do pátrání v jiných jazycích, a přitom jsem narazil na některé zahraniční naturistické stránky, zejména německé. Nejvíc mou pozornost upoutaly (vždyť taky rozsáhlé) a mé další rozhodování nejvíc ovlivnily stránky natury.de, kde je nejen mnoho obecného povídání, ale také mnoho obsáhlých a fotografiemi doplněných reportáží, a tam jsem uviděl, že v Německu docela hojně provozují bez oblečení činnost, o které na naturista.cz je jen pár okrajových zmínek zapadlých kdesi v diskusích, totiž ježdění na kole. To mě pochopitelně velice zaujalo, poněvadž když už často jezdím na kole a rozhodl jsem se nahý vyzkoušet nejen koupání, ale i chození po venku, proč bych k tomu nemohl přidat do třetice i jízdu na kole. A tak jsem zase zasedl k mapě a začal plánovat, kde by se dalo uskutečnit i toto.

A pak přišlo jaro roku 2023 a až už po dlouhém období chladu teploty stouply, začal jsem své plány uskutečňovat. A co jsem uskutečnil, od příští části konečně popíšu. Protože toho bude hodně, budu muset popisy rozdělit na víc částí (určitě přes deset), přičemž je nebudu řadit zcela chronologicky, nýbrž podle jednotlivých činností. Nejprve se zaměřím na koupání bez plavek, pak se dostanu k chůzi bez oblečení a nakonec si nechám cyklistiku bez oblečení. U koupání nejprve napíšu, kde všude jsem byl, a pak se dostanu k případným zážitkům, u chůze a cyklojízdy popíšu stručně trasy, aby se daly sledovat na mapě, a opět je následně doplním zážitky. Popisy pak na konci doplním o závěrečné poznámky a úvahy o tom, co jsem si z toho všeho odnesl.

(následující část)