Proč se říká Černé hoře „černá“, nevím, já bych ji nazval klidně i „zelená“, nebo „modrá“, protože to jsou barvy přírody tohoto státu. Taky tu nežijí samí Černohorci, když už jsme u těch barev. Ba, Černohorců je ani ne polovina obyvatel státečku menšího než Praha. O Černhorcích se ale vědělo za středověku, než je pohltili Osmani a Byzanti, stejně jako nás Rakousko-Uheráci. Stejně jako naháči se v nebezpečí stahují do rákosí, tak Černohorci se pod islámským útlakem stáhli do hor, pro upřesnění černých.
Jinak to jsou ale poměrně mírumilovní pravoslavní a vůči našincovi jsou v nejlepším slova smyslu vstřícní. Jugoslávie je trochu zamíchala, takže v Černé hoře potkáte jen 43% Černohorců, ale zato 32% Srbů, 8% Bosňáků, 5% Muslimů a skoro celý zbylý zbytek Albánců.
I o Češích se dříve v Montenegru vědělo. První Čechoslováci vyrazili do Černé hory na dovolenou v roce 1922 zeleným autobusem s cedulí PRAHa – BUDVA.

Zelená Černá hora odshora dolů
se to šlape vždycky líp, tak to vezmeme od nejvyšších vrcholků. Říká se, že by dobro mělo zvítězit nad zlem. To ale bohužel není případ nejvyšších hor Montenegra, kde Zla Kolata (2534 m.n.m.) je o celých 6 m vyšší než Dobra Kolata. Zla Kolata je ale stejně na samé hranici s Albánií, tak bysme se mohli při výstupu se zlou potázat (albánskými pohraničníky).
Za nejkrásnější pohoří (zelené) Černé hory je považován Národní park DURMITOR (UNESCO) s nádherným Černým jezerem. Mapa GPS: 43.102988,19.041263

Některé z uvedených fotografií jsou od CK POZNÁNÍ
Video DURMITOR (zvolte si na liště v „Poznámkách“ přeložit titulky)
Velmi oblíbený je rafting na křišťálově čisté řece Tara na bosensko-černohorské hranici. Její kaňon je poprávu nazýván „COLOREDEM EVROPY“. Začátek raftingu: GPS 43.150581,19.295358
Černá hora má ještě další Národní parky: Lovčen (prapůvodní území ČH, Biogradska gora a Skadarské jezero.
Monastir Ostrog Monastir Morača Za návštěvu určitě stojí oba nejznámější černohorské kláštery. Na Monastiru Ostrogu (mapa) chtěli stavitelé asi trochu ušetřit na střeše, tak ho celý postavili do skály. Právě proto patří také mezi nejobdivovanější stavby celého Balkánu.
Ne úplně daleko od Ostrogu je další velmi navštěvovaný klášter Monastir Morača (Mapa).
Modrá Černá hora po vodě až k Albáncům
První čeští turisti v tom roce 1922 zřejmě objevili ráj na černohorském jadranském pobřeží ráj na Zemi. V současnosti jako by se Černá hora chtěla dostat alespoň o pár příček v HDP (celosvětově 69. místo) výš a z chvostu nejzaostalejších zemí Evropy se dostat pokud možno ještě v této pětiletce. Proto na jejích plážích uvidíte slunečníky naňahňané jeden vedle druhého, že se jimi sotva probrodíte k vodě. Čím jižněji, tím je naňahňáno méně a ke konci Ulcinjské riviery najdete i v roce 2013 ráj na Zemi.
Všechna zajímavá videa pro turisty na VISIT-MONTENEGRO.TV.
Ulcinjska Rivijera Pro naháče až na konci
O Adě Bojaně toho tady bylo napsáno už opravdu spousta. Máme její FKK stranu jako lokalitu, Diskuzi 1, Diskuzi 2, Diskuzi 3.
Letošní léto si v Adě Bojaně užily také obě minulé Miss Natura Mia a Aneta, které si nedaly oddechu ani o dovolené a Adu Bojanu prožily jak se patří sportovně.
Mapa a GPS ADY BOJANY: GPS: 41.862785,19.347928

Všechna v tomto článku popisovaná místa najdete v této mapě:
Zobrazit místo Montenegro na větší mapě
VIDEA O ADĚ BOJANĚ NA ULCINJSKA RIVIJERA
Víte, že:
- o propagaci této a o další stovky podobných nudi pláží v Evropě se stará neziskový projekt NATURISTA.CZ?
- Se zde dozvídáte aktualizované informace a tipy na vaše naturistické vyžití?
- Se snažíme o vytváření dalších míst pro vyžití bez plavek?
- NATURISTA.CZ se svými 7000 návštěvníky denně patří k největším FKK projektům střední Evropy.
Podpořte prosím jakkoli tuto naši činnost, mockrát děkujeme. Info pro partnery ZDE
Info: naturista@naturista.cz
|
díky za pěknou reportáž
Díky za pěknou reportáž. Kdo je na dovolené v zahraničí, má možnost si koupit poslední vydání renomovaného časopisu ZeitGeschichte, který pojednává o různých životních stylech mládeže v císařském Německu kolem roku 1900. Velmi oblíbený byl tehdy také nudismus, viz obálka časopisu: http://www.zeitabo.de/…enk-abo.html