První část naší reportáže Balkánem najdete zde. Druhá část naší reportáže začíná v Makedonii. Kolo jsme vyměnili za auto ohledně přesunu mezi republikami Balkánu. Cyklististické výlety jsme využívali dokola makedonských jezer a kolem kempů, kde jsme byli během cest Balkánem ubytováni.
Při cestě zpět jsme navštívili Makedonii, Srbsko, Maďarsko, Chorvatsko a Slovinsko. Opět jsme navštívili několik naturistických kempů a spoustu zajímavých míst a kulturně historických památek, kterých je například v Makedonii nepřeberné množství.

Sv. Naum GPS 40.91455,20.740013

Ljubanista

Nepříliš vzhledný autokemp připomíná staré časy jugoslávské. Služby jsou tu přijatelné (recepce-domluvíte se anglicky), obchůdek se základními potřebami, stinná místa pro mobilhoumy i stany, toalety turecké, voda pitná-ačkoli jsme tomu moc nevěřili, posléze jsme se o tom přesvědčili i v Ohridu . Tohle vynahradí pohled na jezero před námi a za námi se tyčící hory NP Galičica, který se nachází mezi jezerem Ohrid a jezerem Prespa. Nocovali jsme tu jen jednu noc – vítr, který nás přepadl a na jezeře dělal dokonce vlny větší než na moři, nás utvrdil o tom, že bychom měli pomalu vyrazit směr domov.

Ohrid GPS 41.123849,20.819378

Původně jsme jezero Ohrid chtěli objet kolmo dokola, ale nakonec jsme usoudili, že zdejší úzké a frekventované cesty, které lze pohodlně objet od hranic z Albánie přes Ljubanistu až po Ohrid autem. Jezero je tektonického původů, je v něm celá řada endemických druhů ryb a jeho voda je z valné části pramenitá, napájená prameny z okolního pohoří Galičica a podzemní říčkou ze sousedního jezera Prespa. Má jediný výtok, řeku Černá Drina. Velmi kvalitní vodou zásobuje kolem 20 milionů lidí. Zde, na suchém jihu lze očekávat do budoucna asi nejeden spor právě o tento nenahraditelný přírodní zdroj.

Samotné město Ohrid je malebné město (asi 40.000 obyvatel) s barevnými kamennými domečky stoupajícími do kopce k pevnosti. Město dobyl už ve 4 st. př. n.l. Alexandr Veliký (makedonský), pak se zde vystřídali Římané, Bulhaři, Turci i Srbové. Památek je tu celá řada. Údajně je zde 365 kostelů, pro každý den v roce jeden. Ohridu se přezdívá Jeruzalém západu. Je vidět i vliv turecký – město patřilo pod nadvládu Osmanské říše, za zmínku stojí Samuelova pevnost (pojmenovaná po bulharském caru, který ji v 10. století založil), amfiteátr a třeba kostel sv. Petka. Město jsme si prohlédli z jezera. Na nábřeží nás zastavil moc sympatický pán a nabídl nám projížďku podél, odkud jsme měli výhled na celé město. K tomu jsme dostali i poutavý historický výklad nejen o městě a biologický o jezeře od našeho průvodce, kapitána a biologa v jedné osobě. Jak jezero, (1980) tak stejnojmenné město (1979) patří do světového dědictví UNESCO. I to potvrzuje, že návštěva stojí za to.

Mavrovské jezero

Toto jezero se nachází nedaleko hranic Albánie. Nepříliš velké jezero se nám nečekaně ukázalo na navigaci při cestě z Makedonie domů, zvědavost nám nedala a tak jsme si zajeli asi 15 km. Jezero Mavrovo je součástí NP Mavrovo a celá tato oblast je i velkým zimním lyžařským centrem. Z mapy vidíme, že jsou tu asi tři kempy, také nějaké hospůdky. Ale nečekejte nějaké turisty přeplněné středisko.

Szeged GPS 46.256322,20.146751

Dlouhou cestu přes nepříliš vlídné Srbsko dojíždíme v půlnočních hodinách do města Szeged a hledáme dle navigace kemp. Nevěříme, že může být kemp v centru města, ale ráno se o tom přesvědčujeme. Opravdu jsme si stan postavili v centru města, kterým protéká řeka Tisa a na jejím břehu je zastaralý lázeňský kemp. Slibované termální bazény jsou buď vypuštěné, nebo je v nich voda studená a zkalená, sociální zařízení je v bídném stavu vodovodní kohoutky protočené, toaletní papír schází a teče jen studená voda. Slibovaná wifi je bohužel dnes ‚kaput‘. Abychom ale byli spravedliví – v těsném sousedství kempu je moderní akvapark a zřejmě to bude vysvětlení, proč bazény v kempu už nefungují. Na návštěvu města je kemp ideálně umístěn. Udělali jsme si na kole okružní vyhlídku po městě. Ačkoli jsme dlouho nemohli najít žádné infocentrum či mapu, nakonec se podařilo a město se nám moc líbilo. Příjemné „cukrászdy“ (nejen) na pěší zóně nabízejí kromě posezení i vynikající zákusky v duchu nejlepších tradic starého mocnářství.

Balatonberény GPS 46.716092,17.317142

Naše cestování zakončujeme tradičně naturisticky v srdci a perle Maďarska Balatonu a to nedaleko chorvatských hranic v FKK kempu Balatonberény.

V rámci rozšiřování obzorů jsme se rohodli poznat námi dosud nenavštívený kemp Baldarin. Lákal nás popis – nedotčená příroda, klid, konec světa… Všechny uvedené atributy platí. Nejprve jsme přejeli z pevniny na ostrov Krk (most je zpoplatněný, 35,– kun 2012) a pak férou do Valbisky (151,– kun 2012 za auto a dva dospělé). Pak nás čekalo asi 60 km po ostrově Cres. Větší část cesty do Osoru je nově rozšířená silnice s perfektním povrchem. S Osoru do Punta Križa (Baldarinu) je to 15 km po uzoučké asfaltce, kde je problém předjet cyklistu. Vyhýbání s auty je řešeno malými výklenky, vždy po cca 100m. Faktem je, že od Osoru jede ‚kolona‘ (tj. 3–10 aut) vždy asi hodinu po přistání féry. Jinak provoz zcela minimální. Měli jsme veliké štěstí a našli jsme (bez předchozí rezervace, kolem 10. srpna, tj. v nejvyšší sezóně) naprosto super místo, asi 30 m od moře a 50m od sociálek. Vstup do vody je „chorvatský“, tj. kamenité pobřeží a tudíž boty do vody nejsou od věci, i když ježků tam moc není. Při šnorchlování jsme potkali pár rybiček a několik ryb, mušle jsou totálně vysbírané. O to větší bylo naše překvapení, když jsme pár metrů od břehu a hlavního vstupu do vody našli živou kyjovku, tak ve 4–5 metrech hloubky.

Je tu ovšem pár „ale“. Baldarin začíná u recepce jako textilní kemp. Ten je sice o dost menší než část naturistická, ale všechna hřiště jsou hned u recepce, tj. textilní (tenis, plážový volejbal, dětské hřiště). Stejně tak půjčovna člunů, kol i mini market jsou v textilní části. V naturistické části je pouze jedna (celkem dosti drahá) restaurace. Sociálky v „naší“ části představovala buňka se 3 sprchami (bez dveří či alespoň závěsu) a 3 WC. K tomu 6 umývátek (o umyvadla nešlo) a jeden dřez na mytí nádobí. Na dřez byla fronta pořád a na WC po většinu času. Z kempu je možnost udělat si řadu pěších procházek a i několik cyklovýletů. Vyjeli jsme si na Lošinj, bylo to necelých 50km, s nepříliš velkými převýšeními. Výlet se nám líbil moc, Zejména pak návrat, kdy jsme se domluvili s jedním Chorvatem, který nás dovezl i s koly až na molo u recepce Baldarinu – bylo to 5km při celkem čerstvém větru a typických krátkých vlnách. Druhý výlet jsme podnikly k jeskyni. Podle mapy to měl být kousek (asi 15km tam a podobně zpět). Ovšem Michal při plánování přehlédl, že se z nemalé části jedná o pěší stezku – tedy tvrdí, že nepřehledl, ale že prý myslel, že kde projde pěšák, projede i horák. Mohu zodpovědně říci, že tomu tak není. Jeskyně byla pěkná a za určité úsilí stála. Protože cestou nebyl ani signál mobilu, nebylo možné zavolat ani záchranáře, ani vrtulník a tak nezbylo než kola vést, nést, strkat až do chvíle, než jsme se dostali na sjízdnou polňačku. Kemp poskytuje slevu pro členy INF (klub naturistů) ve výši 5% z poplatku za osoby. Wifi zde není, tedy možná jen v recepci za nemalý poplatek je „internet Conner“. Asi bychom si uměli představit ještě další návštěvu.

Koversada GPS 45.133981,13.603449

Zatím vždy jsme Slovinskem jen rychle projeli dále, za jinými dobrodružstvími. Tentokrát jsme cíleně dojeli do Bánovců. Možná proto, že jsme na Bánovce jsme mysleli řadu let, byly pro nás jistým zklamáním. FKK kemp je chudým příbuzným kempu (a hotelu) textliního. Je maličký a kromě teplého bazénu bez dalších atrakcí. Vstup do bazénu je „neomezený s dvouhodinouvou prodlevou“. Pokud vám to není jasné, tak se to má takto: bazén je oplocen, vy dostanete čipovou kartu, která nejen, že otevírá závoru kempu, ale i turniket bazénu. Stan vám stojí od bazénu vzdušnou čarou 30m. K turniketu je to metrů mnohem více. No a pokud se po chvíli rozhodnete dojít si do stanu pro peněženku (kapesník, vodu, …) tak vás turniket další dvě hodiny do bazénu nepustí.

Sociálky jsou na velmi slušné úrovni. Cyklovýlety jsou možné, ale na recepci nic moc neporadí. Nicméně když jsme dojeli do Ljutomeru tam jsme v místním infocentru našli čtyři cyklomapy, v cenách od 2 do 9 euro a v rozsahu od mapy okolí Ljutomeru s asi šesti cyklotrasami až po kompletní cykloatlas Prleklije. Jeli jsme se nakonec přes Ljutomer (centrum oblasti) podívat do Lendavy, kde je hrad, pěkné divadlo, v kopcích nad městem pak vinice a také řada nákupních možností. Zpět jsme se vraceli proti proudu řeky Mury, po Mursko-Drávské cyklostezce. Krajina půvabná, spousty čápů a jejich hnízd – jedna vesnice se dokonce honosí titulem „Evropská čapí vesnice“, na řece plovoucí mlýn, přívozy, ostrov lásky s údajně nedostižnými účinky, atd. Výlet se nám líbil. Bylo to asi 75 km, ale celé po rovině, většinou asfalt, místy slušná polní cesta, minimální provoz a nesmírně ohleduplní řidiči. České auto jsme cestou nepotkali. V asi 400m vzdálené vsi (Bánovci) je smíšené zboží a malý bufet/pizzerie. Výborná je restaurace Zorko, po levé straně asi 3 km za Veržejem směrem na Križevci. Kemp poskytuje slevu pro členy INF (klub naturistů) ve výši 10% z poplatku za osoby. Wifi je zdarma v prostoru recepce.

Naturista Klub

Přispěvatelé: Líbil se Vám tento článek? Máte pěkné naturistické zážitky z Vaší dovolené, cestování, návštěvy bazénu, aquaparku, wellnessu? Podělte se o zážitky s ostatními čtenáři. Za článek většího informačního rozsahu Vám nabízíme volnou vstupenku na libovolnou akci Naturisty cz.
Svoje texty, fotografie, videa posílejte na EMAIL. Potěšíte sebe i ostatní naturisty.

Pokud byste chtěli podpořit Naturistu cz. jakoukoli částkou, tak můžete bez poplatku systémem PAY SEC na naše jméno: naturista, číslo: 3891789. 
Předem Vám děkujeme.
Inzerenti a zájemci: Chtěli byste zde prezentovat svůj obchod, nabídku, služby nebo Vaše činnosti? EMAIL.
Využijte prosím naši širokou nabídku Vaší prezentace na internetu i na reálných a oblíbených akcích NATURISTA.CZ.