Krátce po sametu jsem vodil po naší zemi mladou americkou novinářku. Byla překvapená, jak poklidně se češi chovají k černochům, ona měla četné informace o rasismu u nás a on není??! Vysvětloval jsem jí, že z dob velké strany, kdy jsme věděli, že všude jinde je líp, tak i černoši byli hosté z lepšího světa a my jim spíš záviděli. To, o čem slyšela a jako rasismus bylo chápáno, je jiná naše špatná vlastnost = nesnášenlivost. Kohokoliv vůči komukoliv, není přece rozdíl, jestli jde o třenici mezi čechem a cikánem, nebo mezi dvěma řidiči osobních aut. Proč by to první mělo být rasismus a tím nějak horší, než to druhé? Když ani roma není možné na první pohled spolehlivě poznat. Mě naopak šokovalo, když jsem ihned v prosinci po sametu jel do Vídně, jak neporovnatelně slušněji se tam chovají řidiči k chodcům, cyklistům i k sobě navzájem. Ne, oni nejsou tolerantnější, oni prostě vědí, že každý někdy jede v autě, někdy na kole a jindy jde pěšky, stále je to tentýž člověk. Kolikrát jsem u nás slyšel od řidičů, že ti chudáci, co nemají na auto a jedou jen na kole, na ulici nepatří. Kolikrát jsem slyšel stížnosti chodců na to, že pro chodce svítí na semaforu zelená jen pár vteřin a pro auta přes minutu. To nám ti řidiči dělají schválně. Když někdo hodí romům do okna zápalnou láhev, je z toho mezinárodní poprask. To je rasismus. Jak to, že nás neznepokojuje fakt, že je u nás několikanásobně vyšší počet dopravních nehod a zranění i úmrtí při nich, než rasově motivovaných útoků a nijak nás neodradí od vzájemného ohrožování na silnicích? A přitom jde v obou situacích o život. A když nejde o život, jde snad o … kamaráde!? No, na vzájemnou nesnášenlivost v méně nebezpečných situacích se sice přímo neumírá, ale jak nám ten náš život znepříjemňuje, kazí, to by nestálo za zamyšlení?

Říkáme o sobě, že jsme naturisti. Přitom kolik je tady stížností na něco, na někoho, snahy něco omezit, zakázat, oddělit. Přitom by nám všem prospělo naopak více chápat a smiřovat, vycházet vstříc, sbližovat.

Víte, čím se liší naturista od jiných lidí? Naturistovi nevadí, když vidí někoho oblečeného. Nejen, že to TOLERUJE, naturistovi to skutečně NEVADÍ. Naturista je také někdy oblečený a nepovažuje se v tu chvíli za odpůrce naturismu, stejně tak jako se ve Vídni nepovažuje chodec za protivníka řidiče, jak se to běžně chápe u nás. (Mimochodem: je zrovna neděle 21.7.2013 a v mezeře mezi psaním jsem se podíval na dopravní situaci – za víkend na silnicích 12 mrtvých – a na komentáře k třem cyklistům, které srazila auta. Pět komentářů viní přímočaře cyklisty, že na silnice nepatří.)

Říkáme o sobě, že jsme naturisti, že žijeme v souladu s přírodou. Přitom tady neustále zní ujišťování, že nahota neznamená sex, a děsíme se otázky našich dětí, jak přišly na svět. Nechali jsme se ovlivnit nesvobodnou civilizací, která lásku a její projevy odsuzuje jako hřích a často i trestný čin, početí, čili naplnění smyslu života a partnerského vztahu, je chápáno jako nehoda, těhotenství, určitě zcela přirozené a nádherné období v životě ženy je posuzováno jako vážná nesnáz, nemoc a ohrožení, porod za rizikovou operaci, dítě je místo radostně přijímaného člena rodiny posuzováno jako obtěžující přítěž. Tohle ale nevymysleli obyčejní lidé a taky se tak naštěstí většinou nechovají. Tohle nám vnucují a vynucují vlády a instituce, které nás chtějí mít úplně pod kontrolou. Všichni tyrani vědí, že odebráním sexuální svobody zotročí své poddané nejdrtivěji. Všechny tyranské režimy sexuální restrikci zavedly a libují si v tvrzení, že je to pro naše dobro a lepší zítřky. Zejména děti je nutno zcela izolovat od sebemenší informace o tom, jak tělo vypadá a funguje, protože dětský věk je období naprosto asexuální. Samozřejmě nikdo nepřesvědčí o tom, že nahota neznamená sex, člověka, který ji tak chce posuzovat. Jako v jednom krásném vtipu: Pacient je u psychiatrického vyšetření, doktor nakreslí rovnou čáru a zeptá se pacienta, co to je. „No přece ženské přirození!“ Doktor zakroutí hlavou, nakreslí vlnovku a zeptá se pacienta, co to je. „No přece ženské přirození!“ Doktor zakroutí hlavou, nakreslí kolečko a zeptá se pacienta, co to je. „No přece ženské přirození!“ Doktor zakroutí hlavou, teda člověče, vy jste ale posedlej sexem. „Proč já?! Vždyť přece pane doktore to VY TADY KRESLÍTE TY OPLZLOSTI!“

Nebo jak praví jinej krásnej bonmot: Vysvětlit je možné všechno, naneštěstí ale ne všem.

Přesto určitě má smysl pokračovat ve vysvětlování.

Naturisté se z otroctví tyransky zdeformované společnosti chtějí vrátit k životu v souladu s přírodou.

Je jasné (naneštěstí zatím ale ne všem), že to nakonec budou muset udělat všichni, protože jinak lidstvo nepřežije etapu trvalého ekonomického růstu. A utopí se v neustálých rozbrojích všech proti všem. Naturisté by měli být ukázkovým příkladem, že to je možné a jak to lze udělat.

To první, co bychom měli zavést, je družnost a vstřícnost. Překonat předsudek, že ten starej čumil je otravnej protiva. Když mu dáme najevo, že ho jako otrapu vnímáme, on se tak bude taky chovat. Jsem přesvědčen, že málokterý z těch starších pánů žil vždy osaměle, že nikdy neměl rodinu, že přišel se záměrem nás oběžovat. Místo projevů nevole se na něj usmát, pojďte mezi nás, ať nejste tak osamělý, jména si říkat ani nemusíme, stejně si je nebudeme pamatovat, ale tu chvíli, co tady budeme, než půjdeme domů, si můžeme spolu povídat.

Samozřejmě je mi známo pravidlo, že nudistická pláž není vhodné místo k seznamování. Trvám na tom, že chvíli s někým mluvit není seznamování. A když s někým mluvím, dívá se mi na obličej, a já jemu (jí) také.

Pokud ten čumil je mladík, je zřejmé, že nebyl vychován v souladu s přírodou. Za to ovšem nemůže on sám, tak ho vychovala jeho rodina. Za to ho chcete trestat? Dosáhnete jen toho, že tak vychová svoje děti.

Říkáme, že se vracíme k životu v souladu s přírodou. To pro většinu znamená jít párkrát ročně na natur akci. A tam si na něco a někoho stěžovat. Člověk je ale také přece součást přírody. V souladu s přírodou tedy nutně musí znamenat i v souladu s lidmi. Tedy být vstřícní, vlídní a milí na všechny lidi, i na ty, které osobně nezmáme. Cožpak osobně známe strom, pod který se usadíme ? Cožpak by strom nebo my sami měli dojem, že je dotek a obejmutí stromu nějak nepatřičné a nevhodně zavazující?

Osobně mám několik stromů blízkých přátel, a všechny stromy mám rád. Stejně tak mám několik lidí blízkých přátel, mám rodinu, děti, vnoučata a další příbuzné. A všechny ostatní lidi mám rád a odedávna ulamuju hroty nepochopení, zlé vůle a odcizení. Patří k tomu i podání ruky. Když jsem poprvé přijel služebně do našeho výrobního závodu ve Francii, velmi mě potěšila jejich zvyklost si každé ráno se všemi kolegy podat ruku, podívat se do očí a usmát se a pozdravit se. Věřte mi, že v takovém společenství se dělá mnohem lépe, včetně lidí, se kterými v něčem právě nesouhlasím. Také jiný názor reagují všichni klidněji, nemají totiž dojem, že je někdo sprdává proto, že je považuje za blbce.

Jako řešení na nuda akce navrhuju u vchodu uvítat každého návštěvníka osobně, podat a stisknout mu (jí) ruku, pozdravit se s ním a popřát mu příjemné prožití akce. Zdůraznit, že i on i ona jsou tu mezi svými a přátelskými lidmi. (To nemám ze své hlavy, v jednom divadle na Plzeňské právě takhle vítají každého diváka). Na nuda pláži to sice asi nejde, protože nemá jeden vstup, ale opět, pokud projde někdo v plavkách, nenadávat, podat mu ruku na pozdrav, no pojďte k nám, my vás neukousnem, ani nezabijem, jestli jste tady proto, abyste se podíval, tak se klidně dívejte, jen nám vysvětlete, proč se bojíte sundat plavky když je tu naturistická pláž, jestli si myslíte, že jsme úchylní, no třeba jsme, ale krom toho i zdvořilí a přátelští, jen jestli jste věděl, že plavky škodí zdraví a mít do vody plavky je asi tak stejně zbytečné, jako jíst písek. No a jestli jste přesvědčenej, že na nuda pláži JE erotika, no ano, ona tady skutečně je, přestože tady její projevy neuvidíte, v hlavě ji máme všichni, ale to platí i všude jinde, myslíte si, že když se v televzi nakrůcá oblečená Madona, že v tom není erotika? V televizi to dokonce je prvoplánová erotika, určená k upoutání pozornosti a právě tím, že ten poslední kousek těla zůstane schován, udržuje diváka u obrazovky v napětí, a tak zvyšuje zisky. To ale na na naší pláži neplatí, sem chodíme příjemně relaxovat a ne generovat zisk od diváků.

Samozřejmě tohle není možné vysvětlit VŠEM, ale budou vznikat takzvané ostrůvky pozitivního příkladu a ty se postupně propojí a změní v pevninu.