Svému vůdci a jeho zástupci ze skautského oddílu jsem před pár týdny posílal úvahu ohledně naturizmu a stydlivosti. Ačkoliv vůdce není příznivcem naturizmu, s myšlenkami souhlasí a věc vidí podobně. Neprozradím nic objevného, spíš to, co každý už asi zná, ale třeba to někoho zaujme.
Stydlivost má samozřejmě dvě roviny, které jsou spolu nerozlučně spojené – je to stydlivost fyzická (za svůj vzhled) a mentální, která je obecnější. Pod tlakem okolností a hlavně přístupu v mé rodině, to se mnou bývalo docela dost špatné. Vytáhly mě z toho zájmy, kterým jsem se věnoval, a pak taky výše zmíněný naturizmus. Ačkoliv v té době jsem se už dávno koupal a doma byl „na hambáře“, bylo to vždy mimo veřejnost. Až zásluhou jednoho oddílu se to změnilo… a jsem tomu moc rád. Okamžitě jsem začal chodit na pravidelné úterní nahaté plavání do vinohradského Sokola, na nuda (a že jich v Praze je…), brzo podám přihlášku do Českomoravské federace naturistů… Je smutným faktem, že oddíly, které praktikují alespoň částečně naturistický program, tak dělají hodně na tajno (i když i takové jsou – v Praze i jinde). Jsou studiemi prokázány výrazně pozitivní dopady zdravých naturistických aktivit (tedy bez úchylných konotací, jako tomu bylo v případě vedoucího našeho pseudoindiánského oddílu, který za mnohonásobné zneužívání kluků vyfasoval 4 a půl roku a jsem rád, že jsem mu do krimu pomohl…). Vedl jsem na toto téma nedávno debatu s Permoníkem (někdejším náčelníkem Junáka), který na to reaguje jak býk na červený hadr. Naprosto chápu společenské klima a oprávněnost výhrad, na stranu druhou skautské oddíly s naturistickým pojetím existují, a já to jen chválím, protože vím, jaký dopad to má na ta děcka – měl jsem co dočinění s řadou desítek naturistických dětí a není žádných pochyb o tom, že jsou prostě jiná – přirozenější, se zdravějším myšlením a sebevědomím atd. Naposledy se to ukázalo na naturistické akci Věstonická Venuše. A nedávno jsem se blíže seznámil s jednou naturistickou rodinkou, mají kluka 9 a holku 6, přinejmenším na tom klukovi, kterého znám blíže, se tato výchova projevuje. V porovnání s jeho kamarády, které znám mnohem víc, protože za nimi (resp. za jejich rodiči, mými kamarády) často dojíždím, je to nebetyčný rozdíl.
Problém je v tom, že nahota je v očích lidí vnímána v sexuálních konotacích. A tím pádem se vytratila přirozenost nahoty v souvislosti s dětskými aktivitami, protože jestli už u aktivit dospěláků působí nahota jaksi nepatřičně, pak v případě dětí jde o naprostý skandál. Jenže děcka takhle kruci vůbec neuvažují. Děcka jsou nucena stydět se za svou nahotu. Děcka jsou předčasně sexualizována tím, že se jim předhazuje nahaté tělo v sexuálním významu. Výsledkem je spousta dětí, kteří souloží ve 13, 14 letech, například ve Švýcarsku je to tak obrovský problém, že tam začali vyrábět kondomy pro 12tileté děti. A není to nic jiného než důsledek sexualizace a tabuizace nahoty. Děcka, která vědí, jak vypadá jejich tělo, tělo jejich kamarádů a dospělí, mají mnohem zdravější přístup k sobě a ostatním, nekoukají na porno (opět – nedávná zpověď jednoho rodiče na Venuši) a jsou mnohem víc bezprostřední, dokážou si hrát, netrpí předsudky a odsuzováním. To říkají vědecké výzkumy a jsou to i moje zkušenosti, které s těmito dětmi mám.
Naturizmus není jen o stažených trenkách, je to o životě v souladu s přírodou a jejími zákony, je to filozofie, na níže je částečně postaven i skauting (obě taky mají stejného autora), a je to ta nejdůležitější (pokud ne jediná) věc, kterou jsem si z Junáka odnesl.
Věděli jste, že ve Spojených státech byly až někdy do 80. let naturistické skautské oddíly a na středních školách byly povinné lekce nahatého plavání? Mám k tomu i nějaké fotky a články. Skautští bafuňáři se snaží překroutit dějiny a dělat, že tomu tak nebylo, ale prostě bylo, a neukecají to.
Američtí skauti se v naturistickém rezortu ve Washingtonu učí první pomoc
|