Jiřina 28.3.2005: Zdravím Ivoše i všechny nemocné i jinak postižené naturisty, kterým nebylo dopřáno zúčastnit se velikonoční naturistické párty v Babylonu. Na web jsem se vypravila výjimečně, protože jsem spíš příznivcem naturistického plavání a saunování, než naturistického klábosení. Musím přiznat, že mě k tomu trošku dohnala i obava, protože se v Babylonu fotilo dost neřízeně a skoro bych řekla až nezřízeně. Naše dcery neodolaly a pustily se do soutěže v malování, a to v poměrně nevhodný čas, kdy se již fotografové soustředili kvůli ohlášenému vyhodnocení soutěže. Přece jen mladší z nich je gymnáziem povinná a ani babičky by některá fotka vnuček nalezená na internetu nemusela potěšit. Prosím tedy tímto všechny sobotní fotografy, aby před zveřejněním svých fotografií zvážili, kde končí hranice propagace dobré věci a začíná možnost někoho nepříjemně poškodit. Našla jsem ale zatím jen Tvé nemocné povzdychnutí. To mě přimělo k tomu, abych podstoupila pro mě zatím neznámý boj s registrací (několik veselých zážitků z ní povyprávím raději osobně) a zkusila napsat, jaké to podle mě na velikonoční párty bylo: dostala jsem výlet do Babylonu jako dárek k narozeninám a k dvacátému výročí spolužití s tím svým naturistou. Stručně: byl to super dárek. A teď rozvláčně: protože jsme přespali přímo v Babylonu, vytáhla jsem v neděli své lehce zpuchřelé plavky, přeslechla Borkovy posměšné komentáře a vyrazila na textilní plavání. Tím jsem ovšem získala mnohem více zážitků a mohu srovnávat. Základní poznatek: v plavkách to jezdí na tobogánech výrazně pomaleji. Jako divák u „trychtýře“ jsem v sobotu viděla sedm obkroužení, v neděli maximálně tři. Trysek tryskalo v neděli ještě méně než v sobotu, pára stále nepářila, takže přičinou byly spíš nějaké technické závady než pokus o odepření těchto atrakcí naháčům. Nevím, kolik naturistů se vlastně v sobotu sešlo, ale podle mých měřítek to bylo po celou dobu tak akorát. V neděli ráno bylo plavců o něco méně, ale před polednem vypuklo opravdu „rovnání sardinek do krabičky“. V sobotu jsme v sauně u bazénů s několika dalšími moralisty společně podrbali na téma nedostatek saunové výchovy v Čechách – bylo s kým, protože převažovali ti, kterým se jí dostalo, takže seděli na ručnících, přicházeli utření, neklábosili v otevřených dveřích a před skokem do bazénu se osprchovali. Přesto jsme na další saunování utekli „do afrického patra“, kde to nemělo chybu (tedy my věční rebelové bychom zde uvítali třeba krásné hradecké venkovní atrium místo otevřených dveří na špinavou střechu obsazených kuřáky, ale pak už by se nám z ráje na zemi určitě nechtělo zpět do reality). Nedělní pobyt v „dolní“ sauně měl pro mě jen jeden klad – po pětadvaceti letech saunování jsem uspokojila svou permanentní zvědavost poznatkem, jaké je to v sauně v plavkách. Kdo to ještě nezažil, můžu prozradit, že hrozné! Ale není nad vlastní zážitek, že? I když… byla to ještě vůbec sauna? Všechny v sobotu pomlouvané jsem v duchu odprosila a utekla pryč. „Do patra“ to v neděli bohužel nebylo tak jednoduché jako v sobotu. Z našich pláží nemám ve zvyku okukovat ostatní přítomné. Často si nevybavuji, zda tam byl či nebyl někdo v plavkách. Pokud se někdo cítí v tom drahém škrtícím a studícím kousku látky svobodněji, nechť je mu dopřán. Tentokrát se ale nedal přehlédnout významný počet účastníků, jejichž plavky se přestěhovaly do tašky v průběhu večera. Budiž jim i nadále bez plavek lépe! A ještě o jeden skvělý zážitek se musím podělit: v ceně hotelového ubytování byl zahrnut i vstup do Muzea zábavného poznání. Název by mě asi sám o sobě nezlákal. Dcery se do něj vypravily z dlouhé chvíle odpoledne před plaváním a přestože jsou ve věku, kdy své nadšení na rodičovských akcích dokáží umně zamaskovat, tentokrát se jim to nepovedlo. I já se těším na jeho příští návštěvu, protože jsem zde musela opustit ještě dost velkou hromádku nevyřešených hlavolamů. Ty mám moc ráda a tolik pohromadě jsem jich ještě nikdy neviděla. A možná tu příště s Borkovým zasvěceným trpělivým výkladem a exponáty názornými i pro mě zaplním kousek ze své díry ve všeobecném vzdělání (tento otvor velkých rozměrů nazývám souhrnně fyzika, ale ani za toto pojmenování bych určitě nebyla pochválena a nerada bych jím zúžila široký záběr, který toto hravé muzeum má). V teplém počasí dám určitě přednost přírodnějším vodním hrátkám, ale na příští zimní babylonskou párty se už těším. Na hradecké čarodějnice taky – to by mohlo být příjemné zakončení zimy. P.S. pro Ivoše: kdybys chodil pravidelně do sauny, nebyl bys nemocný _________________ Jiřina

Po více než 4 letech se archivace obsahu starého fóra konečně dočkala svého řešení – i když, pravda, trochu jiného než se zde zamýšlelo (TO JE ZKRÁTKA ŽIVOT).

Archív textů ze starého fóra nyní hledejte na této adrese, článek o archívu pak zde.