LOG IN - přihlášení
| ||||
|
Úterý 28.7.2009 Úterní počasí se nevydařilo. Nicméně nás to nerozhodilo. Rozdělili jsme se na dvě skupiny. „Malé děti“ s maminkama vyrazily na výlet do skanzenu na Veselý kopec. My ostatní jsme se jeli podívat do areálu u Občerstvení ve vagónu v Polničce. Děti si zajezdily na motorových člunech, pořádně protrénovaly Ivoše a Jirku při ježdění na lanovce, kde se od nich nechaly tahat do kopce, a vůbec dělaly co mohly, aby byly co nejvíce promoklé. Rodiče se snažili je uchránit pomocí pláštěnek a skoro se jim to dařilo. Velký úspěch měla jízda minivláčkem. Prohlédli jsme si i místní minizoo. Velkou oblibu si, když přestalo pršet, získalo házení „chlupatým míčem“. Zvláště, když se od trávy celý umočil, dokázal pořádně zlít toho, kdo jej chytal. Z areálu jsme se vydali na okružní cestu po sochách Michala Olšiaka. Ivoš vytvořil mapu, kterou najdete zde. No a večer se dokonce udělalo tak pěkně, že jsme ještě vlezli do vody.  Motorové čluny Lanovka Záchrana žížaly Ve vláčku Vláček Rak v Račíně Kůň s vozem v bažině Mamut Hamroň Mamlas Hroši Hroši Večerní koupáníStředa 29.7.2009 Ve středu jsem musel odjet pracovně pryč. Nicméně o nic moc jsem nepřišel, protože na hladině dopoledne plavala silná vrstva čehosi zeleného a nebyla to tráva. Nikdo si do toho netroufl vlézt. Když jsem dorazil, děti právě dokončily sebezkrášlování, takže nám tam místo dětí najednou běhali samí kocouři a kočky. Pozdě odpoledne jsme přece jen ještě jednou vyrazili k vodě. Byla stále zelená, ale podle vyjádření těch, kteří ji viděli dopoledne, výrazně čistší. Jelikož u nás moc kvalitní voda v okolí není, jsme na něco zvyklí. Tak jsme tam s malou vlezli. To už ovšem ostaní rodiče nemohli svoje děti udržet a za chvíli stejně byli ve vodě i oni. Naštěstí nikdo neměl vyrážku. Večer jsme se dozvěděli, že to prý rybáři zakrmovali hrášek. Aby se děti nenudily, vymysleli jsme jim i nějaké hry. Např. zda postaví vyšší pískovou věž kluci nebo holky. Holky vedly, ale byly nervózní a těsně před koncem si shodily špičku, takže vyhráli kluci. Pak se chodilo na čas po zamotaném laně. Navečer dorazily i maminky s nejmenšími účastníky. Dokonce si na ně přinesly nafukovací „vězení“. Jinak jim totiž stále děti zdrhaly do vody. Bouchlo se i šampíčko a vrcholem večera byla návštěva bubeníků, se kterými jsme se setkali již i dříve. Na kytaru je doprovázel již zmiňovaný sochař Michal Olšiak. Někteří pak měli problémy dostat se přes tmavý les do kempu, ale ničí oko naštěstí nikde na větvi nezůstalo. Čtvrtek 30.7.2009 Ve čtvrtek jsme vyrazili na šlapadla. Za sebe musím říci, že jsem poněkud trpěl, protože šlapání nemám od přírody v lásce a nemám rád ani jízdu na kole. Nicméně prohlédnout si zblízka lekníny je paráda. Když děvčata u mě na šlapadle slyšela, že smrdí (lekníny), chtěla si také přičichnout. Nicméně se nám vždy podařilo leknín nejprve umočit, takže necítily nic. Navštívili jsme jakousi vzdálenou pláž, odkud jsme pak vvyrazili na naší domovskou pláž a dobrovolníci odjeli vrátit šlapadla. Ačkoliv slunce žhnulo, nikdo se tentokrát nespálil, takže jsme vydrželi až do dalšího večerního grilování. Hlavní grilovač měl tentokrát i konkurenci nejmladšího kuchaře na světě, který se vidličkou oháněl velmi zdatně. Tentokrát již byli všichni vybaveni světly, takže noční cesta přes les již byla v pohodě. Pátek 31.7.2009 V pátek se dopoledne část s nejmenšími dětmi opět oddělila a udělali si výlet na rozhlednu Rosička. My trávili dopoledne aktivně aerobikem a hraním karet. Odpoledne se na pláži konala soutěž v bodypaintingu a vyhrál po urputném boji hříbek. Hráli jsme i hry jako plácanou nebo pantomimu (účelem bylo poznat, co je předváděno). Jelikož už se nikomu nechtělo v noci přes les, grilovalo se tentokrát v kempu. I když s grilováním to nebylo moc horké. Jelikož se grilovalo každý den, byli už všichni grilovaného jídla přejedeni. Takže přišly ke slovu buchty a hlavně pětikilovka utopenců, na kterou jsme si vzpoměli, že jsme jí zapoměli vybalit. Takže se nakonec udělal jen jeden gril a stejně z něj ještě zbylo. Polka Monika se ukázala jako příjemná společnice, když konečně odložila foťák, bohužel její partner Rafal se nezúčastnil. (To byli jiní Poláci, než se kterými byl nedělní incident). Sobota 1.8.2009 V sobotu začalo loučení a vyráželo se domů. Asi nikomu se nechtělo. Možná Ivošovi, protože už toho měl za ten týden organizování dost, ale to nevím ![[Úsměv]](http://naturista.cz/drupal/files/smileys/roving/smile.png "[Úsměv]") . Odváželi jsme si domů spoustu skvělých zážitků a myslím, že, když se dořeší otázka Poláků-fotografů, moc rádi se zase příští rok setkáme.Každopádně vyjadřuji díky a poklonu Ivošovi Žurkovi. Bylo to supeeeeeeeeer !!!!!!!!!!! | ||||
 | ||||
Přirozená radost ze života
Nové komentáře
Novinky z blogů
Dářko skvělé i v druhé polovině