| ||||
Se zájmem jsem se podívala na nudistické fotky p. Bohdalové a musím konstatovat, že je to docela pohledná dáma. Její snímky v bulváru AHA doprovázené stupidním komentářem ji dokonce připravily o zdraví, přitom si ale nemusí nic vyčítat. Chovala se prostě přirozeně, jak je každému ve vedru příjemné, a nemoha tušit, že hotel, ve kterém se cítila dostatečně anonymní, sledovali paparazzi. Bohužel honba za mamonem a senzací za každou cenu přivedla již nejednu celebritu do nesnází. Nedalo mi to a paní Bohdalové jsem napsala dopis s přáním brzkého uzdravení. Přitom mě napadlo, že by nebylo marné za antipropagaci nudismu udělovat každoročně cenu, podobně jako se uděluje např. ropák roku za antiekologické chování. Myslím, že by si letošní cenu „Antinaturista roku (nebo antinudista roku)“ zasloužil bulvár „Aha“, který místo, aby p. Bohdalovou pochválil, že chovala, jak je od přírody lidem přirozené a příjemné, tak rozdával mravokárné rady, jak se chovat v muslimských zemích. Myslím, že to byla pěkně mazaná taktika, vystupovat jako hlídač morálky v případě evidentního porušení osobnostních práv paní Bohdalové. Navíc si myslím, že od bulváru tohoto kalibru jsou řeči o morálce pěkné pokrytectví. I v muslimských zemích se přiměřený nudismus provozovat dá, pokud si najdete odlehlé místo, kde na vás nikdo nevidí. Jaké je nejchoulostivější místo na těle, které sis spálila při opalování? Nikdy se neopaluju nahá. Nesnáším nudistické pláže. Zdají se mi nechutné a nevkusné. Nikdy bych tam nešla. Takže úplně svlečená se tedy opaluješ jenom v soláriu? Nechodím do solária, protože to ničí kůži. Když potřebuji být opálená třeba na focení plavek a spodního prádla, tak použiju samoopalovací krémy. Fungují báječně. Rozhovor doprovázela fotka, na které to Simoně velmi sluší, ale kdyby podobnou pozici zaujala kterákoliv dáma na nudipláži, tak by zřejmě způsobila značný poprask.
Simona Krainová (Foto: Antonin Herbeck) | ||||
Přirozená radost ze života
Paní Bohdalová
Měl jsem možnost kliknout na odkaz na nahaté fotky (neřekl bych nudistické) paní Bohdalové, ale neudělal jsem to. Možná by to nebylo špatné ze studijních důvodů, ale nakonec jsem mávnul rukou a „oželel“ to. Paní Bohdalová by si to evidentně nepřála. Chvilku jsem nad tím přemýšlel a došel k závěru, že být trafikantem, zcenzuroval bych to a Aha s Bohdalovou zkrátka neprodával. Považoval bych to zkrátka za závadné zboží, stejně jako kdybych jako prodavač věděl, že eletrospotřebič, který mám na krámě, probíjí. A doufám, že soud, ke kterému doufám dojde, mě dá zapravdu. I když v dnešní „demokracii“ to nejde říct předem.
Jinak AHA, stejně jako Pestrý svět nebo Blesk (už se těším, že celý příští měsíc budu slintat spolu s věrnými čtenáři Blesku nad podrobnostmi týraní dětí v Kuřimské kauze), považuju za hledače mezer na trhu a pokud jim za to „čtení“ někdo platí, mantinely pro ně bude stanovovat jedině soud.
P.S. Věřím, že jste pochopili ironii s tím slintáním.