| ||||
Asi mi dáte za pravdu, že ne vždy se ve vaší blízkosti objeví zastánci naturismu a občas jsou z toho situace, které se člověku neposlouchají lehce. Rád bych se s vámi podělil o „pár vět“, které jsem na svou adresu zaslechl. Naštěstí se jedná JEN o slova, jenž tolik neublíží. Kdyby si chtěl někdo cizí konflikt vyříkávat třeba ručně, asi by to bylo horší. Já se do této situace zatím naštěstí nedostal, a budu doufat, že ani nedostanu. Ještě bych rád podotkl, že ony „nepříjemné věty“ jsou přímou citací „textiláků“ (krásný výraz) a rozhodně se s nimi neztotožňuji. Naopak mi přijdou zbytečné a nehezké. Dotyčným tedy doporučuji spíš starou poučku, která říká: „Mlčeti zlato…“ Přicházím na své oblíbené místo na pláži a podle osazenstva reaguji. První varianta je, že jsem zde první. Na nic nečekám, sundávám oblečení, rozbaluji deku a užívám si okolní klid. Většinou zde však potkám další naturisty, pozdravím, svléknu se, rozbalím deku a situaci kolem nevnímám. Velmi zřídka zde potkám jedince popř. pár v plavkách. Pozdravím a slušně se zeptám, zda by nevadilo, kdybych do vody vlezl bez plavek. Myslím, že za ta léta to byl správný postup a nikomu to nevadilo, resp. mi to nahlas neřekl. Ale pak zažívám i situace, kdy místo zaberou hluční mladíci s alkoholem a to je konečná. To člověk musí hledat jiné místo. Ale dobře. Situace se dá včas vyřešit.Nicméně hlavně nastávají obrácené situace. Ležím nahý na pláži a jednotlivci/skupinky reagují na mou nahou přítomnost. Většina případů končí tím, že když už mě z dálky zahlédnou, tak se rychle otočí a odejdou jinam. Ovšem najdou se tací, kteří to doprovází slovně. Například: Přichází skupinka mladých mužů a dívek a po všimnutí si mé maličkosti jedna z nich prohlásí: „Fuuuj, s tímhle buze****em tady nebudu. Jdeme jinam.“ Dvojice kamarádů a jeden na mou adresu prohlásí: „Ty v*le, tady leží nějakej úch*lák. Jdeme pryč." Jiná dvojice kamarádů prohlásí zase: „Když vidím toho nahatýho tepl*uše, tak tady bude pěkný horko. Musíme jinam.“ Opět jiná dvojice kamarádů vtipně glosuje: „Tady je a bude nuda. Jdeme pryč.“ Milenecký pár prohlásil: „Jdeme jinam, ať se nemusíme koukat na toho buz*ka.“ Dva kamarádi s jednou slečnou koukali jak ležím v blízkosti stromu a opaluji se: ONA: „Ten chlap nemá plavky, šla bych se na něj podívat. Ale co když se vzbudí a uvidí mě, jak na něj koukám?“ ON: " Řekni, že se jdeš podívat na ten strom, co tam stojí." ONA: „Třeba je teplej, tak by mu to ani nevadilo. Takže vy 2 tam nechoďte.“ Slečna pravila druhé:" Přece nám to tu nebude kazit nějakej naháč, co na nás bude ukazovat péro. Půjdeme dál od něj." Jiná slečna povídá kamarádce:" Támhle leží nahatej chlap a spí. Co když se zvedne?" (Smích obou) Rodina s dítětem zase prohlásila: „Nebudeme čumět na nějakýho nahatýho kret*na. Jdeme pryč.“ To všechno jsem slyšel na vlastní uši, když jsem pouze ležel na dece a slunil se. Skoro dobře, že jsem neslyšel komentáře lidí, kteří mě zcela jistě hodnotili mimo můj dosah. Trochu jiná situace nastala, když jsem šel nahý z vody po mělčině a na břehu, pár metrů od mé deky, zastavily 2 ženy na kole a jedna říká druhé:" Podívej, támhle jde směrem k nám nějaký nahatý chlap. No fuj, to je odporný. A jak se mu tam dole houpe to jeho péro?" A druhá odpovídá:" To jo a ještě mu tam visí ty jeho koule… pojď jedeme jinam. S ním tady nebudeme…" A za takový svůj vrchol ale asi zatím považuji, když jsem nahý lezl pomalu do vody z jedné pláže. A z druhé pláže (ta byla vzdálená asi kolem 30 metrů a mezi nimi stromy, ale z vody na sebe bylo vidět) po mojí levici se ozvala hlasitě nějaká mladá žena (asi tak kolem 20 let tipuji) tak, že jsem to slyšel na takovou vzdálenost i já. „Jé, támhle je nějakej buzer**t. On nemá plavky.“ Nereagoval jsem, za to (asi) její maminka na břehu něco utrousila na mou adresu. A dcera zase zakřičela: „Jooo, on je úplně nahej. Bez plavek.“ To už jsem raději plaval, ale věděl jsem, že po chvilce stejně musím stejnou cestou nějak vylézt. A když jsem plaval zpět, tak slyším jen: „No, fakt nekecám, se pojď na toho gájoše podívat. Fakt na sobě nemá vůbec nic.“ Maminka opravdu vlezla do vody. S dcerou si mě prohlédly, když jsem šel po dlouhé mělčině, začaly se hlasitě smát a hodnotily to slovy: „No jo, to je nějaký úchy*ák. Ten musí bejt teplej. Se na něj podívej.“ Nereagoval jsem, nevšímal jsem si jich a nakonec se rád aspoň takhle s vámi o tuto tragikomickou příhodu podělil. Nenechte si svoje zážitky od rybníka otrávit některými lidmi, kteří nemají pochopení. | ||||
Přirozená radost ze života
Já raději příjemné zážitky
Koupu se bez plavek opravdu jen na čisté nuda, žádné smíšené, nerozumím tomu, proč se někteří svlékají před textiláky. Považoval bych to za provokaci a nedivím se, že ostatní pak mají nemístné poznámky. Takovým nepříjemnostem se snažím vyhýbat, letní dny jsou na to příliš krásné. Raději si zajedu jinam a dál, kde plavkáči nejsou, jen kvůli tomu příjemnému prožitku. Klidně se okoupu i někde ve křoví, jen když je tam trochu pevné dno. Nechám se houpat vodou, pozoruju kačeny, ryby a všelijakou jinou havěť. Některá odlehlá jezera jsou v krásné přírodě, třeba Hrádek nebo Moravičany.
Navštívil jsem letos mnoho nudapláží a skoro všude jsem našel bezva lidičky, s kterými se daly strávit příjemné chvíle. Krásně jsem si na nuda povykládal s jedním cyklistou, bylo brzy ráno a hladina byla jak sklo. I moje žena, která nuda právě nemusí, uznává, že atmosféra je někde velmi pohodová a stojí za to, aby se člověk vystavil pohledům ostatních. Byli jsme spolu v zahraničí a koupali jsme se tam bez plavek, bylo to na konci jara. Když na pozadí tmavozelených stromů vystupovala z vody, ještě celá bílá a neopálená, byl jsem naměkko.
Hodně se mluví, jak mladé lidi nudapláže netáhnou: zažil jsem ale, že tam na dece ležela babička se svou vnučkou, tak asi 17 let a zjevně si velmi vyhovovaly. Na jedné pláži, kam častěji chodím, jsem letos zahlédl člověka, kterého jsem už dlouho neviděl, roky nám přibyly, ale bylo to další příjemné setkání letošního léta.
Mám i pěkný svlékací zážitek, kdy muž si na nudapláži bez problémů sundal plavky, jeho žena dělala drahoty, jestli se nezbláznil, nakonec zůstala nahoře bez a nikdo to neřešil. Všiml jsem si i trochu lechtivé scény, kdy si manželský pár sedl na deku proti sobě, mezi sebe umístil jakousi společenskou hru a žena po chvíli ještě změnila polohu, aby mezi její rozkročené nohy viděl opravdu jen manžel a ne někdo z ostatních návštěvníků.
V Hlučíně jsem zažil setkání přátel – jedni z Polska, druzí z Moravy, vítali se jak rodina. To je pak na pláži hned lepší nálada. Odlišná řeč nebyla překážkou k tomu, aby nevyměnili přebytky ze své zahrádky. Nebo v Moravičanech: k vodě dojeli manželé s malým synem tak 5 let, žena první bez plavek hup do vody a volala na své vysvlékající se „muže“: Hlavně nikomu neukazujte své holé zadky. Prcek se smál, až se za břicho popadal.
Jsem rád, že jsem to vše mohl zažít. Letos bylo krásné léto a užil jsem si ho.