Máme nyní v podstatě naturistickou antisezónu, tak bych se s vámi chtěl rozdělit o své zážitky ze žhavého naturistického léta.

Mám ve zvyku každý rok navštívit jednu naturistickou pláž, kde jsem ještě nebyl. Všechny ty velké známé jsem už navštívil, tak je to čím dál těžší a cesta k nim složitější. Letos ale jeden úlovek mám: na internetu dost popisovanou Jindřiš. Písák nedaleko Jindřichova Hradce mě upoutal krásnou přírodou, je obrostlý stromy. Voda na konci léta stále čistá, i když chladná. Z polní cesty kolem vody se pláž dost těžko hledá, hlavně nám přespolním, napoprvé jsem ji minul. Břeh byl hustě zarostlý vysokou trávou a keři, ale kdesi uprostřed najednou průchod na vysekanou svažitou plochu s těmi populárními schody (teráskami) na ležení, abyste nemuseli ležet na příkrém svahu, a na nich několik lidiček. Vchod do vody tam mají zpevněný dlaždicemi. Je vidět, že místní komunita naháčů se o své místo stará.

Také jsem měl možnost pobýt na polskoněmeckých nudaplážích u Baltu. Širokánské pláže s bílým pískem v šířce aspoň 50 m, táhnoucí se desítky kilometrů podél pobřeží, jsou fantastické. Katolické Polsko prý FKK nepřeje, ale i tam se nějaké dají najít, např. u městečka Miedzizdroje a polská jídla jsou skvělá, nesrovnatelná s německými. Když jedete z Polska podél moře na německý Usedom, hned první pláž za hranicí vám jasně dává najevo, kde jste: FKK ráj. Německé pláže byly u vchodů docela hustě obsazené, ale stačí zajít sto dvěste metrů dál a začnete být sami. Pro nás, kteří se kolikrát tísníme na malých pláccích vody, dost nepředstavitelné. Protože mezi pláží a přilehlými letoviskem tam bývají často chráněné duny, mají pláže vyznačené vchody. Nemůžete sice na pláže kudy chcete, ale těch vchodů je tam hodně. U nich samozřejmě služby, stánky a půjčovny známých proutěných košů, ale kousek dál už klid. U center letovisek jsou pláže většinou textilácké, na okrajích FKK, ale ty jsou také v délce mnohaset metrů. Je fakt, že jsme tam byli na začátku sezóny, ale lidé leželi tak min. po 50 m, tedy každý v podstatě sám. Pro začátečníky ideální, ovšem na druhou stranu, když hrozí, že se s někým potkáte, není se kam schovat :-) Byli tam takoví. Ale všichni v klidu, mladí, staří, rodiny dětmi, i většími, užívali si, mnozí schovaní za klasickým ohrádkami, chránícími před větrem. Někteří korzovali podél moře: dáte si výlet bez plavek kilometr tam a pak zase zpět. Viděli jsme i případy, že pár výletníků jde nebo jede kolem moře, zastaví, vysvlékne se do naha, podle pruhů na těle rozhodně pravidelně FKK neholduje, zaplave si, osuší se, obleče a jde dál. Že se na ně někdo dívá, je mu úplně fuk.

Každoročně podnikám na kole nuda-trojkombinaci v Litovelském Pomoraví. Moravičany, Náklo a Poděbrady. Jsou srovnané na asi 40 km z Mohelnice do Olomouce. Moravičanské štěrkoviště je dost vzdálené civilizaci, (myslím to jižní jezero blíže obci, kde se dá koupat bez plavek, ne to severní od Mohelnice), je to chráněná přírodní památka, s dost divokou přírodou, proto ne moc navštěvované. Lidi asi odrazuje i vlez do vody, který je u severní strany velmi strmý, pro děti rozhodně ne. Ale od východu je tam pár malých míst, kde je to lepší. Voda je tam nepředstavitelně čistá. Pak 20 km na kole a šup do vody na štěrkovišti v Nákle. Nuda lokalita je ze severu, ze silnice je dost daleko, břeh je v neutěšeném stavu a pustý, protože ještě nedávno se tam těžilo. Na osvěžení dobré, ale ležet tam celý den, to ne. Lidí málo, stejně jako v Moravičanech. Pak dalších 10 km, ani se nestačíte zpotit a už Poděbrady u Olomouce. Klasická malá příměstská nudapláž, zaplněná lidmi natěsnanými vedle sebe, často známí a přátelé. Pravý opak Moravičan a Nákla. Na to, že byl konec léta a jezero není velké, kvalita vody byla dost slušná. Návštěva těchto lokalit se dá spojit s výletem po Litovelském Pomoraví nebo do Olomouce, hospůdek a bufetů je na trase hodně.