NATURISTA.CZ

Přirozená radost ze života

-

POPRVÉ BEZ PLAVEK

Vložil Anonymní, 19. Březen 2003 - 21:52

Jó, poprvé. To je mnohdy hodně vzrušující, plné očekávání, nezapomenutelné. Také by se ale dalo říct, že POPRVÉ může přijít moc brzo, nebo to přezraje a už je pozdě. Prostě o našem osudovém PRVNÍM kroku by se dalo mezi těmito bělostnými obláčky na blankytném nebíčku diskutovat donekonečna. Jistě dodáte, že se to netýká jen svléknutí nepotřebného oděvu.


Příběhů o prvním pobytu mezi lidmi bez oblečení jsem vyslechl už nespočet. Nejzajímavější jsou ty spontánní, kdy člověka prostě kamarádi „někam“ zlákají a on je postaven před hotovou věc. To je asi nejschůdnější cesta, jak se vyhnout deprimující teoretické přípravě, soustředění se, váhání, strachu z neočekávaného. Ten Okamžik ale nemusí nastat ihned, může trvat i celé odpoledne nebo týden. Jedním takovým přímo vzorovým příkladem je příběh Jarmily. Onen osudový okamžik se jistě odehraje bez stresu a strachu v dobré partě přátel. Ti utvoří takovou atmosféru, že nakonec nejde vůbec o to, že na sobě nic nemáme. Za pár minut se cítíme jako doma a naturismus nám otevírá zcela jiné zážitky než při pohledu na něj zvenčí. Rázem odpadají zvěsti, pochyby a na pořadu je úplně normální obraz houfu lidí, kteří se chovají úplně stejně jako ti tam na druhém břehu. Pro hodně lidí je dost zásadní rozdíl mezi pohledem zvenku, který je pohledem diváka. Ten mnohdy hned nezúčastněně vidí nedostatky pozorovaných naháčů – tamten se prochází, tamta se moc vyvaluje, tuhle ten si mě už hned na začátku vytipoval… Tu je lepší si vyhlédnout nějaké odlehlejší místo a svoji premiéru si odbýt postupně, dejme tomu v rákosí. Ovšem v nudistickém rákosí. Možná se to nezdá, ale jen společnost naháčů nám dodá atmosféru patřičnosti k nim. Jakékoli oddělení se od jejich houfu nás vrhá do role diváka a divák očekává děj, akci. My jsme ale na pláži kvůli sobě, kvůli našemu nezapomenutelnému zážitku a odpočinku. Odlehlé místo může také na neohraničených plážích znamenat již území textilu a tím i případné dohady s kolemjdoucími, přinejmenší jejich zkoumavé pohledy. Odlehlá místa si také vybírají ke svým choutkám chudáci, kteří se nejsou schopni přerodit z role diváka do role naturisty. Jejich pobyt zde je jedním nekonečným TV programem. Samozřejmě každý z nás je divákem a nefasuje při příchodu na pláž klapky na oči. Kdo je ovšem na nuda pláži jen divákem, ten většinou ztrácí kontakt se svým okolím a stává se omezencem svých vidin a představ.


Tedy POPRVÉ. Skutečně nejpřirozenější je skupina naháčů. I na to nejodlehlejší místo občas zavítá nějaký turista a ten ostýchavé adeptce naturismu může znepříjemnit celé odpoledne. Pokud možno kolektiv, který nás vtáhne mezi sebe a na pochyby nechá v mžiku zapomenout. Mluvím hlavně z vlastní zkušenosti, protože manželku jsem přitáhl na tuto cestu já a po pár dnech tréninku již nebyly nic platny domluvy její milované babičky, že „ona by si tohle před svým manželem nikdy nedovolila“ [Úsměv] . Děda asi neměl tu trpělivost, nebo ho to asi vůbec nenapadlo. Vždyť plavky jsou přece na plavání, ne? My spíš říkáme, že jsou dost velikou zbytečností. To je ale opravdu pohled ze středu onoho houfu naháčů. Manželka začínala postupně, jak to bývá. Horní díl ji stejně pořád nějak tlačil, tak ten zůstal v tašce hned. Teď vám ale přesně neřeknu, kdy padl i spodní díl. No, to je tedy bota! Já tady píšu článek na téma „Poprvé“ a ani si nepamatuju, kdy tento záviděníhodný stav nastal u mé nejdražší. Tak to se omlouvám. Svědčí to ale o tom, že přechod k naturismu mojí milované proběhl tím nejpřirozenějším způsobem. Prostě šlo o nás, o naše společné zájmy, které zcela zastínily takovou malichernost, jakou je pouhopouhé svléknutí kousku látky.


Přeju všem váhajícím, aby se jim to povedlo stejně tak jako to bylo u nás v rodině.

Vaše první zážitky z nuda pláží – uzavřená diskuze. 

Své komentáře přidávejte k tomuto článku, po nakliknutí „PŘIDAT KOMENTÁŘ“.

PřílohaVelikost
sk-cz.jpg105.1 KB
3
 
-

Lidské tělo je krásné,když je nahé

Vložil Pavel Urban (bez ověření), 19. Červenec 2011 - 13:50

Poprvé jsem se svléknul v Lomu u Mostu na přírodním koupališti již v roce 199O.Sice to bylo tehdy bráno jako odvážné ale nebyl jsem jediný.V té době v Lomu u Mostu s koupáním bez plavek začaly hlavně starší muži.Ženy s dětma se připojili o něco později a většinou si nechávali na sobě plavkové kalhotky.Mne v tom čase bylo dvacetčtyři a byl jsem svobodný.Tím,že jsem se začal na koupališti svlékat úplně do naha mělo pro mne i jiný cíl.Chtěl jsem na sebe upoutat pozornost svobodných dívek aby si všimly jak mám velké mužství.Nicméně jsem sice na sebe upoutal pozornost ale spíše dívek školou povinných než vdavek lačných žen.Já jsem se přesto za své úplně nahé tělo nikdy nestyděl ani před malýma holkama,které na mne koukaly.Od té doby se chodím koupat a opalovat výhradně bez plavek a je mne fuk kdo na mne kouká.

 
-

Jó poprvé. To bylo studu. A teď?

Vložil Měsíček (bez ověření), 8. Září 2011 - 16:35

Já když jsem byl malý klučina v osmi letech jsem měl příležitost se koupat nahatý na koupališti, že má o dva roky mladší sestřenka si zapomněla plavky a já jí slíbil půjčit své, že budu nahatý. Moc jsem se na to těšil. Nakonec jsem nenašel dost síly ze studu za svou nahotu se svléknout a nahatá byla nakonec jen má sestřenka. Vždy když jsem si na to vzpomínal mně bylo líto, že jsem si tu nahotu neužil s ní. Když mně bylo cca 10 let jsem byl s rodiči v NDR u moře a navštívili jsme společně nudapláž. I když jsem se zase hrozně styděl být nahatý před ostatními naháči velice se mi ten pocit volnosti líbil. Po návratu domů se mi po té příjemné volnosti těla stýskalo a já proto začal vyhledávat skrytá místa u nás v přírodě na opalování a u rybníků kde jsem byl zcela sám, takže nahatý a paráda [Úsměv] . Občas mě někdo zahlédl a já se zase hrozně styděl. Po čase jsem si uvědomil, že na tom není nic zlého, že jsem nahý a už mě náhodné pohledy druhých tolik nevadili. Po té jsem začal navštěvovat příjemnější a hezčí místa na koupání kde bylo někdy i pár dalších lidiček, ale jen a jen v plavkách. Že mně tam kam jsem jezdil nikdo nezná tak jsem byl v pohodě. Časem jsem si začal troufat i na místa kde bývalo víc lidí a já jediný nahý. Ještě před pár lety, i minulý rok se mi to stalo 2×, že jsem nějakou tu výjimku pohoršil a musel jsem se sbalit. Pro naprostou většinu plavkáčů jsem jim lhostejný a holky po mně také pokukují často se zájmem. Některé si i sundají svršek a už nejsem nahý uplně sám [Úsměv] . Někdy se i druhý svlíkne zcela jako já když vidí že nebude nahý sám. Myslím, že díky propagaci naturismu v médiích, především díky pana Žurka se už letos nenašel jediný človíček co by mu má nahatá přítomnost mezi textiláky vadila. Já letos navštěvoval své oblíbené místo kde se kolem mne někdy pohybovalo až neobvykle mnoho lidiček. Všichni v plavkách a jen na protějším břehu na dohled pár naháčů. V mé blízkosti bylo nejvíc žen, často se svou polovičkou, i rodiče s dětmi a neměl jsem se svou nahotou nejmenší problém. Ani já, ani mé okolí. Často jsem se dal s druhým i v pohodě do řeči. Chce to jen se nebát druhých když vím, že nedělám nic zlého a být v pohodě. Toť vše. Buďto žiji v jiném světě plné pochopení a lidské tolerance k druhým, nebo navštěvuji jinou časovou dimenzi jak mě to často připadá ze zdejších příspěvků na naturistovi.

Doznání [Úsměv] Jak jsem se dřív strašně styděl za svou nahotu tak dnes mi dělá má nahota strašně dobře a dokonce se mi i líbí když se druhým líbím já [Úsměv] . Ovšem ta tolerance a soužití navzájem všichni se všemi je to nejkrásnější na světě co znám. Mnohem hezčí než ta nahota sama. Bez problému společně s plavkáčiBez problému společně s plavkáči Pohled k voděPohled k vodě