Naturistická párty se v Aquapalace v Čestlicích u Prahy zdaleka nekonala poprvé, takže spousta z nás už zdejší atrakce důvěrně zná. Já se zde nebudu pouštět do líčení celého večera, z jehož programu mi ostatně tentokrát leccos uteklo – to přenechám jiným. Zastavím se ale u jedné atrakce, kterou jsme až dosud znali jen zvenku. Někteří z nás v minulosti nahlíželi prosklenými okny do vždy smutně prázdné a osiřelé potápěčské jámy… A to se tentokrát mělo změnit.

I já jsem těmi okny vždy nakukoval, zda se náhodou v hluboké vodě něco neděje, ale tahle atrakce prostě zpřístupněná nebyla… Naštěstí do oken podobně nahlížel i Petr Konrád, který se s tím prázdným pohledem nespokojil. A po dlouhých jednáních, od února 2010, nás na druhou stranu toho skla v rámci zářijové naturistické párty přece jen dostal. Občanské sdružení Na nádech se ochotně této akce ujalo a umožnilo nám bezpečně vyzkoušet potápěčskou jámu. Pokusím se zde trochu popsat své dojmy, tak trochu i pro ty, kteří si do hlubin jámy tentokrát netroufli.

žabí muž

Jáma mě lákala, a zároveň budila i respekt a pochyby. Já se rád potopím třeba na dno obyčejného bazénu, ale přece jen 8 metrů je 8 metrů, tam znalosti a zkušenosti prostě nebyly. Nahoru po schodech k jámě jsem ale samozřejmě vyrazil, takovou novinku si nenechám ujít! Hned zkraje jsme podepsali nějaký ten papír – což chápu – a vyslechli si krátkou instruktáž – což bylo k věci, ale zároveň mi to poněkud přidalo nejistoty. Asi si to dokážete představit – opatrně a ještě jednou opatrně, komu to nepůjde dolů tak může ručkovat po laně, a kdyby bolely uši tak radši jámu nezdolat než mít nějaký problém atd. Ono je to tedy logické a na místě, ale na mě to mělo ten účinek, že jsem čekal v jakési pomyslné frontě na ručkovací lano a dumal zda se vůbec někdy dostanu až dolů…

Nasadit zapůjčené brýle, hezky nadechnout (jako u nás na bazénu, vždyť to znám…), a už lezu dolů po laně. Vyrovnat tlak v uších, jak nám to před chvilkou vysvětlili přítomní „žabí muži“ – nestačil jsem žasnout, proč jsem na tenhle jednoduchý fígl nepřišel už dávno. Bazén na Suchdole nemá hloubku ani 4 metry, a už tam moje uši někdy protestovaly – a ono stačí zacpat nos, a ty uši si zevnitř nafouknout z plic. Jak jednoduché – a funguje to skvěle. Za okénky se tísní dav zvědavců, já co chvíli „nafukuji uši“, a čekám kdy přijde nějaký ten kritický moment – vždyť jsem ještě docela mělko. A nebo ne – asi nejsem. Hrome, tohle je přece dno. Kde se tady tak najednou bere? To je jako celé? Vždyť mi ještě v plicích zbývá vzduchu hromada…

vzhůru dolů

Takže to bylo příjemné překvapení – ono těch 8 metrů vlastně nic není. Po laně jsem víckrát už nelezl, radši jsem to bral dolů hezky vlastními silami, a přestože v té šachtě vlastně není nic kromě dvou oken, kovové podlážky (zřejmě určené k tomu, abyste se o ni cestou vzhůru praštili do hlavy :-)) a betonového dna s nějakými namalovanými vodními rostlinami a pár většími oblázky uprostřed, vydržel jsem tam pendlovat nahoru a dolů skoro hodinu. Ostatně nesmím zapomenout na houf naturistů, kteří to tam náležitě oživili, a občasného dohlížejícího „žabího muže“ ve zbarvení tak nenápadném, že bych do něj málem vrazil. Plavu si tak podle dna, prohlížím si všechny rohy – a on si tam klidně sedí u zdi v tom svém neoprénu jako by se nechumelilo.

u okna

Po chvíli mě už prostá vertikála nebavila přímo a ani vývrtkou, tak jsem začal vymýšlet blbosti, sedat si hlavou dolů na (nebo pod) tu podlážku co tam je, pouštět u oken bubliny a vůbec dělat opičky. Ostatně když je dobrá parta, jde tohle ještě líp.

Když jsem nakonec vylezl ven, odnášel jsem si docela příjemný zážitek – osm metrů se právě zařadilo mezi věci docela snadné, a Čestlická potápěčská jáma jako snad poslední z tamních atrakcí přestala být záhadou. Takže tohle byl takový můj malý pozdrav z osmi metrů. :-D Asi si brzy koupím vlastní potápěčskou masku.

Původní pozvánka a info o této akci: Vyzkoušejte potápěčskou jámu v Čestlicích

Několik nezbytných upozornění na závěr:

Nikdy nezkoušejte freediving (potápění na nádech) sami. Ani u vás ve vaně (když zkoušíte jak dlouho vydržíte pod hladinou na nádech).
Nikdy se nepotápějte hlouběji pokud vás bolí v uších. Hrozí protržení bubínků. Vždy je třeba vyrovnávat tlak, existuje na to několik technik, se kterými vás seznámí třeba v kurzu freedivingu.

akce, kurzy, tréninky freedivingu