| ||||
|
Za současných mrazů nebyla ani sobota 11.2. vyjímkou a s blížícím se podvečerem se teploměr blížil k předpovídané dvacitce pod nulou. Po nedávné mrazivé Olomouci jsme se tedy s obavou blížili od Kroměříža k ValMezu, kde jsme po vystoupení z auta už drkotali zuby ve více než 15tistupňovém mrazu. První hřejivá zastávka byla už po cestě, kdy jsme už klasicky vyzvedávali našeho dvorního kreslíře Romana Bureše a s ním i pomyslnou vidinu dalšího skvělého díla v jeho podání. Už po cestě jsme kuli plány, co a jak ve ValMezu uskutečnit. V Romanově podání to byla vyceněná (valašská) vlčice na velmi kvalitním plátně jedné ze slovenských naturistek. To už naznačovalo, že valašský n-večer bude v mezinárodním obsazení. To se na místě jen potvrdilo, když jsme prakticky na každém kroku slyšeli nejrůznější slovanské jazyky. Po rozmrznutí nás samotný večer už jen překvapoval především velmi příjemné vytopeným interiérem, nadstovkovou návštěvností, velmi silnou a kvalitní konkurencí v soutěži malování na tělo. I když jsme tady byli už poněkolikáté, tak nás opět velmi potěšila romantika wellnessu, kde se v celém prostoru svítilo pouze svíčkami. V případě valašskomezíříčského aquaparku je třeba hned na začátku říct, že počínaje paní Wrzeckou při zařizování termínů a vstřícným personálem konče, je naše práce v tomto areálu snesitelná a vždycky je nám někdo ze zaměstnanců nápomocen při zaslepování prosklení, nafukování azorbů, trampoliny a dalších nevyhnutelných úkonů. Nejinak tomu bylo v sobotu a na 20. hodinu bylo vše připraveno pro přicházející naháče. A takto to několik minut po 20. hodině vypadalo ![]() Valašská noc naturistů 11. 2. 2012 v podání Romana BurešeNaturistovy obrázky kreslí: ROMAN BUREŠ – KRESLENÍ NA PŘÁNÍ
Pro potřeby Naturisty cz. mírně upravil cordobka.
| ||||
Přirozená radost ze života






A takto to několik minut po 20. hodině vypadalo 



![[Vykřičník] [Vykřičník]](http://naturista.cz/drupal/files/smileys/roving/mark.png)






(Ne že bych si myslel, že s tím jde něco dělat, buďme rádi za to, co máme.
) ani na tobogánu, ze kteréhu šel dole mráz jak z Kremlu, ale po cestě to nebylo tak hrozné a navíc jsem ho projel jak namydlený blesk (zdá se mi nejrychlejší ze srovnatelných n-přátelských areálů nebo je to opravdu tak?). No a jako třešnička na dortu Romanova reportážní malba (mohl by se tím z fleku živit u amerických soudů, kde se nesmí fotit
), u jejíhož prohlížení jsem se mohl potrhat smíchy – nejdřív ze sněhuláka, pak žraloka, všudypřítomných valašek, chobotnice, čumila, aquazorbu a nakonec mě dostala Číňanka na můstku, tu jsem opravdu nečekal.
ValMez
Tak ValMez jako vždy OK, hlavně speciální valašský saunový ceremoniál spojený s ochutnávkou použité esence neměl chybu
Moje manželka si na rozdíl ode mě všimla, že se tohoto ceremoniálu nezúčastnily kromě ní žádné jiné ženy a vysvětlovala to tím, že ostatní dámy asi nechtěly být navoněné použitou vůní
ale možná, že některé by se třeba i zúčastnily, ale radši se nechaly zmalovat – malování probíhalo ve stejném čase.