International sections
English Deutsch Dutch

NATURISTA.CZ

Přirozená radost ze života

-

RUMUNSKO, Curtea de Arges - Sibiu a okolí Brašova.

Vložil Linka, 19. Srpen 2012 - 5:10

Na Naturista.cz jste zvyklí na reportáže z bazénů, pláží, lokalit, nudistických kempů a podobně. [Zmatený] Já dlouho přemýšlela jestli tuhle reportáž mám vůbec psát a jestli bude někoho vůbec zajímat, když vlastně nebude obsahovat nic z výše uvedeného.
Mojí jedinou motivací napsat tento článek bylo, že naturismus je vlastně také návrat od techniky, elektroniky a komfortu k panenské nádherné přírodě, jíž jsme všichni součástí i když na to někdy zapomínáme. Nechám tedy na vašem posouzení, jestli má reportáž do Naturista.cz patří či nikoliv a není nic jednoduššího než ji případně smazat.



Pojďte společně objevit historii a překrásnou přírodu v samém srdci Rumunska.

Vítejte tedy v oblastech, kde se zastavil čas.




Název článku je takový nic neříkající a mnozí možná ani neví, kde uvedenou oblast hledat. Napovím tedy trochu. Transfagarašská magistrála, Hrad Bran (hrabě Drákula), Transylvánské Alpy, Karpaty. Teď už vám asi došlo, že se jedná o jedno z nejkrásnějších míst Evropy nacházející se v hornaté části středu Rumunska, přes kterou možná mnohdy jen přejíždíte v noci, při cestě k moři a nejspíše vám spousta věcí unikne. Ráda bych tedy zastavila vaše kroky nebo vozidla na uvedených místech a tím si vylepšite třeba zážitky své celé dovolené. Možností je dost, vysokohorská turistika, pozorování zvířat, přírody a krásných lesů, kempování v několika horských kempech, nebo jen stanování o samotě v lese. Nabízí se i možnosti ubytovaní v malých hotýlcíh. Doporučuji vyzkoušet místní speciality v překrásných horských restauracích s výhledem na okolní hory. Můžete si také jen lehnout na deku a nedělat prostě nic, což většina turistů dělá nejčastěji, nebo kombinovat vše výše uvedené. [Spiklenec] 




Zvětšit mapu

Transfagarašská magistrála je vlastně jen silnice, která se líně vine mezi městy Curtea de Arges a městem Sibiu. Silnic jako takových je jistě všude dost ale při projíždění si uvědomíte co stálo sil uvedenou cestu horami vůbec vybudovat. Další nej, které si uvědomíte při této cestě je překrásná příroda, lesy, hory a dominující přehrada na řece Arges. Je jen jen moc málo míst, kde jedete více jak čtyři hodiny v kuse panenskou přírodou. Celá cesta je nepřístupná kamionům. Uvidíte vesničky, kde se zastavil čas hluboko v minulém století, stavby nezasažené moderními stavebními materiály a trendy. Jistě vás zaujme neskutečné množství památek na relativně malém úseku a území. V kopcích se pasou v klidu koně, ovce a krávy, lesy které jsou opravdu zelené, vodopády a spoustu krásných skalních monumentů, ze kterých se tají dech. Jelikož se jedná i o velmi nábožensky založený kraj, tak potkáváte malé kostelíčky i miniaturní kapličky podle silnice, sloužící všem řidičům na rychlé pomodlení. Dovedu si představit vybavené a prázdné kapličky u silnic i u nás, jen nevím jak dlouho by jejich sakrální vybavení vydrželo, než by je nějaký vandal zdevastoval a vykradl. [Pláč]
Nám se poštěstilo dokonce potkat na lesním odpočívadle dva medvědy, kteří o nás ale bohudík nejevili žádný zájem. Moje představa o barvě medvěda a jejich velikosti se značně lišila od skutečnosti. Medvědi byli skoro černí a ne tak velicí jak vidíme ve filmech nebo v zoologických zahradách. Překvapila mně i jeich obratnost při zdolávaní překážek a skal. Bohužel mé prvotní leknutí z jejich přítomnosti mi nedovolilo najít v autě fotoaparát. Prostě na silnici bych něco takového nečekala. Možná příště!



Cestou míjíte několik vodních ploch včetně výše uvedené veliké horské přehrady, ale koupání bych nedoporučovala, protože teplota vody naší představě o příjemnosti vody opravdu neodpovídá. Opalování na horském sluníčku je velmi příjemné a člověka nabije energií na další poznávaní. Všude je spousta zatáček do lesa, kde funguje divoké kempování u potůčků říček a vodopádů. Viděla jsem spoustu malých stanů u silnic, na odpočivadlech a i dále v lese. Někde byla zaparkovaná i obytná auta a karavany. Okolní příroda přímo vybízí k odhození zbytečného textilu a starostí. Naturistické smočení v potůčku nebo krátká naturistická procházka lesem je v tomto místě asi povinností a nevyužít toho by bylo spíše hříchem. V tomto rozlehlém území přírody prakticky nikoho v přírodě nepotkáte (když nechcete), což je také asi raritou ve smyslu nej. Uvedená oblast je sice turisticky velmi navštěvovaná, ale vzhledem k její rozlehlosti snadno vyhledáte samotu a klid, pokud uvedené zrovna hledáte.



Silnice je stále zatáčkovatější a výhledy dolů jsou stále krásnější a nádherná příroda vás nutí častěji zastavovat a jen se kochat. Silnice v nejvyšším bodě přes 2000 metrů nad mořem, končí horským tunelem. Zde najdete malou tržnici na koupi občerstvení, suvenýrů apod. Zde se nachází i malé parkoviště, ale na počet turistů kapacitně zjevně nestačí. V Curtea de Arges byla teplota 37 stupňů a po dvou hodinách jízdy v nejvyšším místě u tunelu bylo 15stupňů! Příjemná změna, která v horku po cestě potěší. Silnice dolů je opět samá serpentina s krásnými výhledy do okolí, na krásné lesy, potůčky horská jezírka a vše co překrásná příroda nabízí. Oblast je rájem motorkářů a potkali jsme i spoustu čtyřkolek. Na cestě občas překážejí stáda ovcí, kterým projíždějící auta evidentně nevadí. Na loukách a pastvinách se nerušeně pasou krávy a v poklidu pobíhají koně i s nádhernými hříbaty, bez viditelné přítomnosti lidí.


Find more about Weather in Braşov, RO
Počasí Brašov
Pokud vás oblast zaujala a obětujete nějaký čas k jejímu poznávání, měli mé řádky nějaký smysl a budu ráda, když vás a nejen naturisticky oblast zaujme, třeba jen při cestě kolem, na dovolenou k moři do Rumunska nebo do Bulharska. Transylvánské Alpy bych doporučila na celou dovolenou. Díky malebnému horskému prostředí a horskému vzduchu, to nemusí být jen v sezoně letní. 




Brašov: Trochu z trasy směrem k moři, ale stále v této přírodně krásné oblasti se nachází velmi krásné podhorské město Brašov. Po vzoru slavného Hollywoodu má i město Brašov svůj název napsán na kopci nad městem. Málokdo ví, že revoluce proti minulému režimu v Rumunsku začala jako první právě tady ve městě Brašov. (Nevěděla bych to také, ale jelikož jsou místní lidé na toto náležitě hrdí, tak se informaci snadno dozvíte.) Nějakou zvláštní náhodou jsme potkali dva lidi, kteří chodili do českých škol v Rumunsku, tudíž čeština jim byla stejně přirozená jako rumunština. Udajně je prý v Rumunsku několik čistě českých vesnic v oblasti Banát.
Ač se jedná v případě Brašova o moderní město se vším všudy, centrum města je prostě jedna historie a stále máte co obdivovat a prohlížet. Neumím asi správně popsat starobylou krásu budov centra Brašova dýchající historií, ale ráda jsem pro vás alespoň něco vyfotila. Pravdou ale zůstává, že atmosféru starobylých měst, jejich zákoutí, mentalitu lidí a okolní horskou přírodu, je třeba zažít na vlastní oči a je nad rámec mého vyprávění, několika obrázků a videí. Nad Brašovem se majestátně tyčí horský masív Transylvánských Alp. Od Brašova směrem do kopců, do krásných lesů se nachází další skvost Rumunska o kterém zaslechl asi opravdu každý a jeho název znají i malé děti. Jestli vás napadá film Drákula, máte pravdu, jedná se o slavný Drákulův hrad v městečku nebo spíše větší vesničce Bran.

 


Bran: Ve stejnojmenné vesničce se nachází historický klenot hraběte Drákuly, asi právě tím zajímavý, že v něm uvedený hrabě nikdy nebyl, ale tajemnost a historie místa přesně zapadá do filmů stejného jména. Hrad se nachází nad vesnicí a už při pohledu na něj na vás dýchne tajemno a krása historie. Hrad stojí za to navštívit a udělat si malou zajížďku z trasy směrem od Brašova. V obci je parkoviště a k hradu jdete asi tak patnáct minut pěšky obcí a lesem. Cesta je lemována stánky se suvenýry a různými pochutinami. Prohlídka hradu Bran je jistou historickou zajimavostí, ale ženy hlavně potěší krásně udržovaná hradní zahrada. Zahradnící mají ode mně jedničku s hvězdičkou. Chtěla bych upozornit, že v této oblasti se nachází více obdobných horských hrádečků a všechny jsou historicky zajímavé, jen Drákulův Bran je evropsky nejznámější. Pro prohlídku a návštěvu dalších památek je třeba si rezervovat více času, což platí tedy pro celou velmi rozsáhlou oblast střední části Rumunska.





 



[Spiklenec] Nechte na sebe dýchnout historii a vraťte se o několk století zpět v čase. Doufejme přitom, že technická civilizace mnou popsanou oblast nikdy nenajde a vše zůstane krásně malebně zaostalé i pro další generace turistů, kteří se rozhodnou historické krásy objevovat, tak jako se to pošťěstilo nám, léta páně 2012. [Spiklenec]





Find more about Weather in Fagaras, RO
Cestou horami opět můžete obdivovat přírodu, krásné lesy a zaostalé vesničky, které nejspíš nemají o existenci Evropské unie ani tušení a žijí si vlastním životem. Z Branu doporučuji výjezd nad vesnici, kde jedete krásným lesem a opět se můžete jen kochat nádherou, jako v případě Transfagarašské magistrály. Stejně zatáčkové a stejně krásné. Opět vás čekají cestičky do lesa, kde můžete být v krásné přírodě úplně sami. 


Pokud jste dočetli až sem, splnila moje mise svůj účel přiblížit vám něco jiného než je pláž, bazén nebo FKK kemp. Splynete s přírodou a nebudete ji chtít opustit. Cítíte se spokojeně jako v ráji, daleko od civilizace.

Není tohle vlastně také naturismus? Spojení člověka s krásnou přírodou a trošku tajemnou historií?




Find more about Weather in Curtea De Arges, RO

Já sama vím, že střed Rumunska navštívím jistě zase znovu a ne jen jako průjezdní bod, ale opravdu jako horskou turistiku a naturisticky na delší čas, než je jen několik hodin. Kdo by se chtěl přidat k objevování dalších krás této nádherné rumunské přírody a kulturně historických památek, je co nejsrdečněji zván.
Článek mírně redakčně upravil Roland.

Naturista KlubNaturista Klub
Přispěvatelé: Líbil se Vám tento článek? Máte pěkné naturistické zážitky z Vaší dovolené, cestování, návštěvy bazénu, aquaparku, wellnessu? Podělte se o zážitky s ostatními čtenáři. Za článek většího informačního rozsahu Vám nabízíme volnou vstupenku na libovolnou akci Naturisty cz.
Svoje texty, fotografie, videa posílejte na EMAIL. [Pošta] Potěšíte sebe i ostatní naturisty.

Pokud byste chtěli podpořit Naturistu cz. jakoukoli částkou, tak můžete bez poplatku systémem PAY SEC na naše jméno: naturista, číslo: 3891789. 
Předem Vám děkujeme.

Inzerenti a zájemci: Chtěli byste zde prezentovat svůj obchod, nabídku, služby nebo Vaše činnosti? EMAIL. [Pošta]
Využijte prosím naši širokou nabídku Vaší prezentace na internetu i na reálných a oblíbených akcích NATURISTA.CZ.

5
 
-

Curtea de Arges (RO) Drobné doplnění.

Vložil Roland Jitka, 19. Srpen 2012 - 21:08
Obrázek uživatele Roland Jitka

Curtea de Arges se v rumunštině vyslovuje Curta de Agřeš jen háčky jsou pod písmeny a to jen někde, někdy háček pod slabikou mění její význam třeba háček pod a znamená něco jako czi. Stejné je to v případě Brasova, my přečteme jako Brašov, ale v řeči rumunů to je maličko jinak. Např město Temešvár se píše dost krkolomně něco jako Temesoiara nebo nějak podobně a jsou tam někde dvojtečky. Některé napsané písmena se zase při čtení vynechávají a některým se automaticky nad písmena v mluvě přidávají háčky. J se čte jako ž. Někdy v názvech měst vynechávají celá slova. Někdy I napsané vyslovují a jindy ne. Rumunština asi nebude vůbec jednoduchá a o jejím porozumnění nemůže být ani řeči. Pokud neovládáte angličtinu, je lépe zakoupit si slovník. Potkal jsem pouze dva lidi co uměli německy. Paní, která měla krámek v Rumunsku i v Německu a kuchaře v rychlém občerstvení, pracujícího v létě v Rumunsku a v zimě v Rakousku. [Spiklenec]

 
-

Trasa Rumunskem.

Vložil mikina, 22. Srpen 2012 - 20:06

Tohle není běžná trasa jizdy Rumunskem z Maďarska k moři. Proto není vůbec známá. Myslím, že ta hezká příroda tam díky tomu vydrží ještě dlouho. Zapomenutá místa bývají ty nejlepší. Určitě trasu vyzkoušíme a využijeme nějaký kemp na strávení několika dní.

 
-

Trasy Rumunskem.

Vložil Roland Jitka, 13. Září 2012 - 9:50
Obrázek uživatele Roland Jitka

Trasu je třeba dopředu raději prostudovat v mapě, protože jak již bylo napsáno není běžná a ani moc využívaná. Bez mapy ji nejspíše ani nenajdete, protože by vás nenapadlo z dálnice u Pitěšti odbočit.