NATURISTA.CZ DOPORUČUJE:

Po loňské výpravě do Řecka jsme stejným směrem vyrazili i letos a tentokrát jsme vybrali trochu méně tradiční cíl. Stal se jím u nás ne příliš známý ostrov Samothraki v severovýchodním koutě Egejského moře, cca 50Km jižně od Thrackého přístavu Alexandropouli.

Na Samothraki nepotkáte tolik zahraničních turistů jako v jiných letoviscích Řecka. Ostrov je oblíbeným prázdninovým cílem hlavně u mladších řeckých turistů. Příznivci psytrance zřejmě budou také znát Samothraki Dance Festival, který se zde konával. Ostrov je to poměrně malý, má 2800 obyvatel ale cca 60000 koz :), na délku má cca 17Km, a po pobřežní silnici z jednoho konce na druhý najedete cca 40Km. Tato silnice ale nevede po JV pobřeží, zde se hory svažují ostře do moře a tato místa jsou přístupná pouze lodí.

Nejvyšší počet obyvatel nežije v hlavním městě ostrova Chora Samothraki – 667 ale v přístavním městečku Kamariotissa – 969. Počty jsou z roku 2001.

Kamariotissa je obchodním a společenským ostrova, najdeme zde různé obchody, bankomat, půjčovny aut, supermarket, 2 lékárny, spoustu taveren… Jediná benzínová pumpa na ostrově je u silnice mezi Kamariotissou a Chorou. Úzké křivolaké uličky Chóry s benátskou pevností ale rozhodně stojí za návštěvu. Sice zříceniny vlastní pevnosti přístupné nejsou, ale z taverny na náměstíčku před ní je hezký výhled.

Samothraki patří mezi nejvíce hornaté Egejské ostrovy. Nejvyšším vrcholem nejen Samothraki, ale všech Egejských ostrovů, vyjma Kréty, je Feggári ( Měsíc ) v masívu Saos s výškou 1611m (mapa Road Edition).

Fonias Mapka Samothraki Samothraki z mořeV jiných pramenech jsem našel trochu jiné údaje o výšce vrcholu – 1620, 1624, 1640 a 1664m…

Samothraki je místo s nádhernou přírodou strmých hor, bohatých na flóru a faunu, s listnatými i jehličnatými lesy, s množstvím divokých soutěsek s vodopády a jezírky.

Maják v Alexandropoli Přístav v Alexandropoli Chora Niké v Choře Ulička v ChořeFeggári

Niké Samothracká Svatyně velkých bohů – HiéronJe to i místo s dlouhou historií, které bylo obýváno již 5000 let př.n.l. (např. archeologické naleziště Mikró Vouní ). Je zde Svatyně velkých bohů, nyní významné archeologické naleziště, místo náboženských obřadů od doby Thráků před příchodem Řeků pravděpodobně z ostrova Samos v 8 st. př.n.l. až do 4 století n.l.. Toto místo bylo proslulé v celém řeckém i římském světě. Svatyni navštívili např. spartský vůdce Lysandros, Filip II Makedonský, zmiňuje se o ní i Platón, Aristofanés a Varro.

Svatyně velkých bohů Gattilusi

Právě zde byla nalezena (r. 1863, Champoiseau) slavná socha Niké Samothrácké, originál je nyní uložen v Louvru.

Na východ od svatyně navazuje starověké město Paleopoli, které bylo kontinuálně osídlené až do středověku. Jsou zde také pozůstatky benátského opevnění – pevnost Gattilusi. Před vstupem do archeologického areálu Svatyně velkých bohů je archeologické muzeum, 3E vstupné z muzea platí i pro samotný archeologický areál. Z něj na jeho východním konci je branka, kterou je možné projít do areálu starověkého Paleopoli, dojít ke dvěma věžím Gattilusi a pak sejít dolů na pobřeží a vrátit se 300m západně na parkoviště archeologického areálu ( 40°30'16.99"N, 25°31'46.41"E)

Vodopády Fonias na ostrově.

Řeka Fonias Fonias, 1. vodopád Fonias, Jezero pod 1. vodopádem Cesta ke 2. vodopáduŘeka Fonias patří zřejmě mezi nejznámější a také nejnavštěvovanější místo s vodopády a jezírky (řecky nazývané váthra – doslova postavec, nebo vathres ). Samotný název Fonias znamená v řečtině zabiják – po prudkém dešti může z hor přijít příval vody, který může být nebezpečný.

První vodopád, vysoký 15m a jezero ( 40°28'48.49"N, 25°38'44.59"E, 90m n.m. ), je dostupné značenou – cca 40ti minutovou cestou z parkoviště. To je za mostem přes řeku u hlavní silnice, 4,5 km za Thermou směrem na Kipos ( 40°29'25.44"N, 25°39'17.51"E). Pěšina vede platanovým lesem těsně podél řeky východně, napravo – z pohledu toku řeky, relativně rovinatým terénem a je značená barevnými fleky. Nicméně v této části cesty se zřejmě neztratíte :). V sezóně je toto místo poměrně dost navštěvované, pokud se chcete zde koupat v klidu bez plavek, vyrazte na cestu hned po ránu. Voda mi v době naší návštěvy – tedy počátkem července, nijak extrémně studená nepřišla, ale možná že v září, kdy není tak stálé počasí může být chladnější. Z místa na východním břehu, kam Vás k jezeru zavede pěšina, není vidět vlastní vodopád. K němu můžete buďto doplavat, nebo přejít řeku na druhou, tedy západní stranu a vyjít značenou pěšinou cca 70m, kde je dobrý výhled. V tomto místě je pomníček mladého muže, který zde nešťastnou náhodou zahynul. Tato cesta pak pokračuje dále vzhůru k dalšímu vodopádu…

Druhý vodopád Gerania s jezírkem ( 40°28'42.70"N, 25°38'41.15"E, 145m n.m.) je vzdálený od prvního cca 30 min. Pro tuto cestu, je, na rozdíl od prvního úseku, který lze zvládnout v podstatě v jakémkoliv obutí (tedy až na nebezpečí ukopnutí palce o nějaký šutr :) ), vhodnější pevnější turistická obuv.

Značená cesta (modré šipky na kamenech) nejprve strmě stoupá po levém břehu (z pohledu toku), mírně se od vody vzdálí na západ, a pak pokračuje po vrstevnici na jih. Zde jsou krásné výhledy do údolí řeky, na moře a dolů na jezírko u prvního vodopádu (výškový rozdíl cca 50m). V jednom místě odbočuje vpravo strmě do kopce značená cesta – spojka na turistickou značenou cestu E6, ale správná cesta k 2. vodopádu je dále rovně po vrstevnici. Cesta se postupně stočí k západu a přiblíží opět k vodě, zde sestoupíme dolů k jezírku, samotná značená cesta pokračuje dále po úbočí vzhůru – je zde dřevěná směrovka.

Vodopád Gerania Jezero pod vodopádem Vážky u jezera Jezírko u druhého vodopádu není díky složitějšímu přístupu tak frekventované, koupat se bez plavek zde není problém, např. v době naší návštěvy v odpoledních hodinách zde kromě nás byli dvě čtyřčlenné skupinky řeckých turistek – v každé z nich odložila plavky jedna a jedna alespoň horní díl plavek :). Tudíž výsledný poměr plavky:bez plavek byl zde vyrovnaný… Pod vlastním jezerem druhého vodopádu je kaskáda miniaturních skalních jezírek, které jsou přístupné po skalní plošině na pravém břehu (z pohledu toku).

Skály cestou do hor Další vodopád Cesta ke Klidosi Značená cesta strmě stoupá a klikatí se dále po úbočí na levém břehu (z pohledu toku) až se v cca 300m n.m. napojí na turistickou trasu E6 – ta pokračuje značená cedulkami s nápisem E6 k prameni Foniasu. Jsou zde krásné výhledy do údolí, na moře a na skály na svazích. Cesta by nás měla dovést k Klidosi vodopádu – nejvyššímu (35m) na řece Fonias ( jezírku za ním. Tam jsme ale bohužel nedošli, jelikož jsme trochu zabloudili :), respektive mysleli si , že bloudíme – zdálo se nám, že už jdeme nějak dlouho a že jsme se příliš vzdálili od řeky, ale podle pozdější konzultace s dalšími zdroji jsme vlastně šli správně a měli pokračovat dále … takže snad příště :). Délku cesty od druhého vodopádu ke Klidosi bych odhadoval na cca 2 hodiny.

Pirgos Fonias.

Hory za pláží Věž Fonias Věž ( 40°29'33.60"N, 25°39'26.02"E ) stojí v místě ústí řeky Fonias do moře. Dá se sem dojít buďto pěšky podél řeky od parkoviště u hlavní silnice, viz výše, nebo autem odbočkou z hlavní silnice na kamenitou cestu 400m na východ od parkoviště – tato odbočka je značená. U věže je písečná delta, ale ve vlastním vstupu do moře jsou takové velké oblázky – cca 30cm.

Ústí řeky Fonias Ústí řeky Fonias V zálivu před FoniasLepší přístup do moře je na pláži v zálivu, který je naproti odbočce k věži ( 40°29'23.52"N, 25°39'33.94"E ) . Zde jsou drobné oblázky jak na pláži i na dně moře, pláž je poměrně rozsáhlá, není problém se zde koupat bez plavek, drobná nevýhoda je, že východní část pláže je viditelná z pobřežní silnice.

Oblázková pláž Kipos.

Oblázková pláž Kipos, také zvaná Kipi se nalézá na samém jihovýchodním konci pobřežní silnice – zde se pobřeží lomí k jihu a začíná jeho nepřístupná část. Jižní část je dlouhá cca 750m, příjezdová silnice končí blízko západního konce pláže ( 40°25'21.93"N, 25°41'21.94"E ), je zde sprcha, občerstvení a pronájem slunečníků. Východní část pláže je také dlouhá přibližně 750m. Nad ohybem, v zatáčce příjezdové silnice, dlouhé roky stával starý tank s hlavní namířenou na Turecko, který byl symbolem tohoto místa.

Kipos Kipos z jihu Kipos ze silnice ImbrozOblázky na pláži nejsou příliš velké, v průměru 3 – 7cm, místy trochu menší , místy větší.

Koupání bez plavek je zde možné kdekoli z dohledu slunečníků, v době našeho pobytu tato pláž byla myslím nudisty využívána nejvíce.

Z pláže je nejen krásný výhled na nepřístupné jihovýchodní pobřeží ale i na sousední ostrov Imbroz, který od řecko-turecké války a dohody v Lousanne z roku 1923 patří k Turecku, přesto, že tam tehdy bylo více jak 97% obyvatelstva řecké národnosti. Díky následnému tureckému tlaku odporujícímu dohodě v Lousanne, přejmenování všech obcí a zeměpisných názvů do turečtiny (turecký název ostrova Gökçeada), zavření řeckých škol (1927), cílená imigrace, pronásledování pravoslavné církve atd. se změnil poměr počtu Řeků k Turkům z 6555:157(rok 1927) na 254:8640 (rok 2000).

Gria Vathra.

Gria Vathra Želva Cestou ke Gria VathraFonias není jediné místo, kde se vyskytují vodopády a jezírka, jedním z nich je i Gria Vathra v blízkosti Thermy. Přístup je vcelku jednoduchý, po odbočení z hlavní pobřežní silnice směrem na „centrum“ Thermy odbočíme po 200m vlevo a pokračujeme rovně až na konec cesty, jediné místo kde bychom se mohli splést je odbočka k hotelu Mariva, zde neodbočujeme vpravo do kopce k hotelu, ale držíme se vlevo. Na konci cesty je malé parkoviště (40°29'31.33"N, 25°36'44.45"E) a pak směrovka na Gria Vathra, Pěšky je to tak 10 minut, část cesty vede nejprve kolem vodních cisteren a pak po vodním kanálu.

Vodní kanál od Gria Vathra Gria VathraPo příchodu ke spodnímu vodopádu a jezírku, ze kterého vychází vodní kanál, cesta pokračuje po pravém břehu (z pohledu toku) říčky dále k dalšímu jezírku s vodopádem a pak kousek přes velký balvan po opačném břehu k dalšímu jezírku. Rozměry jezírek jsou oproti Foniasu v podstatě kapesní :). Co se koupání týče, bez plavek to šlo i zde, u posledního lehce dostupného jezírka. Co se týká návštěvnosti tohoto místa platí to, co v případě prvního jezera na Foniasu – dopoledne je docela volno, odpoledne a k večeru tam bývá lidí docela dost. Pokud by jste se chtěli občerstvit, od odbočky k hotelu Mariva až na konec cesty je několik taveren.

U parkoviště je kromě směrovky na Gria Vathra také směrovka na Christos – ruiny kláštera za nímž jsou další vodopády – Kardelis vathres.

Paradisies vathres.

Paradisies Cesta je popsána výše, je stejná až po odbočku k hotelu Mariva, v případě Paradisies ale pokračujeme po betonové silnici směrem k hotelu. Z poslední zatáčky cesty, před branou do areálu hotelu ( 40°29'36.32"N, 25°36'28.84"E ), Paradisies
vede nad říčkou, kolem plotu na pravém břehu, (z pohledu toku) pěšina, co vás přivede k vodopádům. Po příchodu k prvnímu vodopádu cesta pokračuje strmě vzhůru kolem dalšího vodopádu a jezírka k vodnímu kanálu, po něm lze pokračovat k dalšímu malému jezírku a pak na opačném břehu řeky po skále vystoupat jěště k jednomu jezírku s vodopádem. Tato jezírka nejsou až tak známá, takže nebývají tolik navštěvovaná.

Xiropotamos vathres.

Výhled od silnice Kolem vodního kanálu XiropotamosJe jediný vodopád se skalním jezírkem na jihozápadním pobřeží, přístup není nijak značený. Nejdříve úzkou silničkou na Makrylies, ta pokračuje dále na Xiropotamos, silnička se změní z asfaltu na beton a pokračuje mezi ploty vzhůru. V místě, kde silnice zatáčí ostře vpravo do kopce a vlevo je výhled do údolí Xiropotamu ( 40°26'57.99"N 25°31'52.25"E ) – jsou tam cca 2 místa k zaparkování, vychází úzká pěšinka, co obchází dům vpravo a vystoupá k vodnímu kanálu. Když bychom místo odbočky přešli, bezpečně ho určíme po dalších cca 100m, kdy se vodní kanál přiblíží a chvíli pokračuje podél cesty, než ho cesta v ostré pravé zatáčce překročí.

Xiropotamos Cesta dále pokračuje podél, nebo tímto kanálem, ten se postupně mění, nejprve nezpevněné břehy, pak beton, pak jen trubka, pak zase beton … údolí řeky vlevo od nás se postupně zužuje, řeka se k nám přibližuje, kanál se opět změní na rouru a my přicházíme cca po 30 minutách k jezírku s vysokým vodopádem ( 40°27'7.66"N, 25°32'20.68"E). Toto místo je přes svoji krásu velmi málo navštěvované, byli jsme tam v podstatě celý den sami.

Nad tímto místem je ještě jedno další jezírko, cesta jak vylézt po skále je značená vpravo od vodopádu (podle toku řeky). Přístup nahoru ale není jednoduchý.
 

Pahia Ammos.

Panaghia Krimniotissa Panaghia Krimniotissa

Písečné pláže jsou na Samothraki pouze v nejjižnější části. Největší, s nejsnadnějším přístupem je Pahia Ammos, právě zde je druhý konec pobřežní silnice ( 40°23'44.51"N, 25°34'44.62"E). Pláž je široká přibližně 0.5 km a velmi hluboká. Povrch tvoří hrubý písek. Na západním konci pláže jsou slunečníky a taverna. Naturisty bývá využívána východní část. Tam jsou i zajímavá místa pro šnorchlování. Pláž má krásné pozadí tvořené skalním masívem oddělujícím údolí řeky Vatos a dalšími horami od něj na západ.

Pahia Amnos Skály Katarti Taverna na pláži Na úbočí skalnatého hřebene je malý kostelíček Panaghia Krimniotissa od kterého je krásný výhled. Kostelík ( 40°24'21.57"N, 25°35'9.97"E) je dostupný i normálním autem po značené prašné 1,8km odbočce ( 40°24'30.45"N, 25°34'15.66"E) z přístupové silnice, strmé partie cesty jsou zpevněny betonem.

Kousek východně za Pahia Ammos jsou 2 další, relativně rozumně přístupné písečné pláže, kde koupání bez plavek není problém, první z nich, Karnakis je dostupná cestou přes kopec (20 min). Přístup: z příjezdové silnice na Pahia Ammos je lepší sjet už v poslední zatáčce, ve které se silnice stáčí kolmo k pláži ( 40°23'50.80"N, 25°34'51.26"E). Je to prašná cesta vlevo. V místě, kde cesta začíná stopat do kopce, je lepší zaparkovat a pokračovat k bráně do ohrady ( 40°23'47.92"N, 25°35'4.80"E), tou projdeme a pokračujeme na vrchol kopce ( 40°23'45.07"N, 25°35'13.03"E ). Terén je zde velmi erodovaný. Zde už před sebou, mírně vpravo vidíme rokli, ve které se nachází náš cíl, pokračujeme dolů, od rokle vpravo, až do místa, kde celou pláž vidíme vlevo ( 40°23'39.76"N, 25°35'18.00"E ), zde je možný sestup ostře vlevo po skále dolů na pláž. Pláž je v docela hlubokém zálivu, ze stran obehnána rozeklanými skalami. Povrch, jak na pláži, tak i v moři tvoří hrubý písek, stejně jako na Pahia Ammos. Šířka pláže je přibližně 80m. Okolní útesy poskytují mnoho příležitostí pro šnorchlování.

Karnakis Kopec nad plážíCesta přes kopec

Přes kopeček od této pláže na východ je další, podobně veliká, také písečná pláž. Přístup (30 min.) je podobný jako v předchozím případě až ke vstupu do ohrady. Zde do ohrady nevstoupíme, ale pokračujeme rovně po cestě vlevo od plotu až do místa, kde oplocení uhne vpravo dolů k moři. Zde odbočíme také vpravo a pokračujeme podél plotu dolů. Před námi, mírně vlevo, vidíme roklinu a před ní pláž, náš cíl. Nejlepší přístup dolů je středem té roklinky ( 40°23'40.23"N, 25°35'27.46"E ). Povrch je stejný jako v předchozím případě. Záliv této pláže je mírně otevřenější než v případě pláže Karnakis.

2. pláž 2. pláž2. pláž

Katarti KatartiDále na východ je, těsně před skalním masívem Katarti, ještě jedna písečná pláž ( 40°23'44.97"N, 25°35'38.19"E ), ta je ale přístupná pouze lodí. Šířka této pláže je přibližně 100m.

Vatos.

Jak už jsem zmínil výše, z Pahia Ammos v pozadí vidíme skalní masiv Katarti, oddělující údolí řeky Vatos. Tam se také, při ústí řeky do moře rozkládá široká ( více jak 1km ) písečná pláž ( 40°23'44.24"N, 25°36'14.08"E ). Povrch tvoří částečně hrubý písek, částečně oblázky, ve střední části při koupání dejte pozor na balvany v moři.

Vatos V soutěsce údolí řeky Vatos také nalezneme jezírka a vodopády. Řeka se asi 400m před ústim do moře postupně ztrácí v písku a do moře se spíše prosakuje, než vlévá. Vstup do soutěsky je vzdálen od moře 1,3 km (40°24'16.60"N, 25°35'44.30"E ).

O přístupu na tuto pláž bývá uváděna informace, že je přístupná pouze lodí, ale není to úplně pravda. Je to samozřejmě nejpohodlnější varianta – je možnost využít výletní loď Theodora z Thermy ( 20E dospělí, děti zdarma, každý den v případě dobrého počasí odplouvá ve 12:00, návrat 19:30 ) – ta zde ale staví pouze na 2 hodiny, následující hodinu má pak přestávku na výše zmíněné, jinak nepřístupné pláži za masivem Katarti. Vzhledem k rozměrům pláže Vatos, je možné tuto přestávku využít ke koupání bez plavek dál od zakotvené lodi, ale vzhledem k délce pobytu zde, pravděpodobně není možno současně stihnou prohlídku soutěsky.

Nad VatosemDalší možnost je využít docela krkolomnou variantu červeného „značení“ od silnice na Pahia Ammos ( 40°23'55.18"N, 25°34'43.53"E, 30m n.m.) na Vatos vedoucí přes masív Katarti (cca 300m n.m.). Značení končí v poslední zátočině řečiště Vatosu před mořem.

Jiná možnost je obejít celý masív Katarti. Na cestě ke kostelíčku Panaghia Krimniotissa, viz výše, 380m před ním, je rozcestí ( 40°24'29.91"N, 25°35'5.57"E, 290m n.m.) – zde je možno zaparkovat a pokračovat cestou vlevo vzhůru do horského sedla k vodní cisterně ( 40°25'1.31"N, 25°34'59.00"E, 461m n.m.), je tam možnost doplnit vodu. Zde pokračujeme ostře vpravo cestou po hřbetu kopce, víceméně po vrstevnici, až na její konec ( 40°24'48.46"N, 25°35'11.67"E ). Dálé pak po kozích stezkách, po hřbetu přímo ve stejném směru pokračujeme přes malý kopeček před skalami Katarti před námi, dolů do údolí Vatosu tak, abychom vyšli před ústím soutěsky – viz výše.

Vatos Nad Vatosem

Jihovýchodní pobřeží.

Dále na východ od pláže Vatos je několik dalších pláží přístupných pouze lodí např. Giali (40°24'27.73"N, 25°38'19.47"E), Agelada ( 40°24'43.34"N, 25°39'35.06"E), zajímavé skalní útvary „Tis Ghrias ta Pania“ a také vodopád Kremasto padající z výšky 180m přímo do moře. Toto je možné shlédnout při výše popisovaném výletu lodí z Thermy.

Tis Ghrias ta Pania Jihovýchodní pobřeží Kremasto Jihovýchodní pobřeží Jihovýchodní pobřeží

Aghios Andreas.

Akrotiri Akrotiri AkrotiriNedaleko, přibližně 1 km od přístavního města Kamariotissa, je mys Aghios Andreas. Je to nejzápadnější bod ostrova, jsou zde 4 větrné generátory a maják. Povrch celého mysu je tvořen oblázky, přístup do moře je pozvolný, také oblázkový. Obě strany mysu jsou využívány pro koupání. Bez plavek je možné se koupat blíže ke konci mysu. Přístup je možný autem nezpevněnou cestou z Kamariotissy – na nábřeží pokračujeme pořád rovně podél pobřeží na západ.

Therma & Feggári.

Od přístavu Thermy – Loutro ( 40°30'11.00"N, 25°36'11.00"E) , ze kterého vyplouvá výletní loď na Vatos vede silnice do centra Thermy k budově lázní ( 40°29'50.67"N, 25°36'11.38"E) a dvěma studeným vodním pramenům. Lázně samotné disponují horkým siřičitým pramenem i pramenem s příměsí radia. Léčebné účinky těchto pramenů na různé onemocnění kloubů a různé respirační obtíže jsou známe již od starověku.

Přístav v Thermě Vrchol FeggáriV Thermě je také spousta taveren a dalších občerstvoven. Odtud také vychází trasa (6h) na vrchol Feggáry. Nad Thermou, při cestě na vrchol ve výšce 420 až 800m n.m., je také chráněný dubový prales Martini. Najít správnou cestu není úplně jednoduché, pomoci mohou údaje na hellaspath.gr případně popis cesty na agrotravel.gr.

Od parkoviště u lázní v Thermě se vychází betonovou ulicí vzhůru do kopce na konec Thermy. V místě, kde betonová cesta odbočuje vlevo, se pokračuje nezpevněnou cestou mírně vpravo až k vodním cisternám. Zde se odbočí vlevo a po 110m, hned za malým domkem nalevo se odbočí ostře vpravo – odbočka je značená jen kamenným mužíkem. Po 10m se dojde ke zříceninám budovy a hned za ní úzkou pěšinkou vlevo. Dále se postupuje pralesem kapradí, cesta je většinou značená kamennými mužíky a červenou barvou na kamenech. Po pásmu kapradí přijde na řadu pásmo hustých křovin, jím projdeme až do výše zmíněného dubového lesa, zde se cesta napojí na trasu E6, značenou žlutými cedulkami s nápisem E6, při cestě zpět je docela snadné tuto odbočku přehlédnout, protože tam není žádné označení. Po dosažení výšky 720m je les již řidší, otvírají se zde hezké výhledy na vrchol, rokle vlevo a moře. Zde je také možné do rokle vlevo sejít a doplnit zásobu vody. Cesta dále je dobře značená žlutými cedulkami, ve výšce 960m se dojde na rovinku s krásným výhledem na pobřeží, cesta pokračuje vlevo přes potok na východ dalších 920m, zde na hřbetu kopce dosáhneme výšky 1130m, je to místo, kde končí les ale i značení cedulkami E6.

Značení Značení E6Dále je jen značení kamennými mužíky a červenými fleky. Pokračuje se 1km vzhůru po hřbetu kopce až po začátek skalnatého pásma ve výšce 1360m. Pak je nutné se držet červeného značení, vystoupí se na hřeben ve výšce 1584m, nyní je vlastní vrchol vzdálen 500m, po hřebeni vlevo, velmi skalnatým terénem. Je nutné postupovat s nejvyšší opatrností.

Doprava.

Ostrov Samothraki je dostupný pouze trajektem společnosti SAOS FERRIES, který vyplouvá z Thráckého přístavního města Alexandropouli. Jízdní řád, včetně ceníku lze najít na samothraki.com. Každý den odplouvá každým směrem jeden trajekt, dva pak v pátek a o víkendech a v nejvyšší sezóně ( letos 13.7 až 23.8 ). Lístky v Alexandropouli lze zakoupit v budce přímo v přístavu. V Kamariotisse pak v kanceláři vlevo přes ulici naproti vlastnímu přístavu (velká modrobíla cedule SAOS ). Cena (rok 2009) je 13,50E dospělí, 6,70E dítě 4–10let, 69E auto nad 425cm, 55E malá auta, obytná auta 14E/m.
 

Doba plavby je přibližně 2.5 hod, V přístavu je rozumné být tak hodinu před odplutím. Lístek pro auto je kontrolován před vjezdem do nákladního prostoru. Po zaparkování již není během plavby možný přístup k autům, protože mezery mezi auty, respektive sklopenými zrcátky jsou jen několik málo centimetrů. Osádka aut tedy nastupuje samostatně a jejich lístky, stejně jako lístky řidičů, jsou kontrolovány před vstupem na schodiště na horní palubu.
 

Saos II Saos IIMalá auta najíždějí popředu po rampě na vyvýšené patro vevnitř nákladového prostoru. Ostatní auta se pak po vjetí do nákl. prostoru musí otočit a zacouvat podle pokynů posádky na místo. Po zaparkování osobních aut najíždějí dovnitř pozpátku nákladní auta, autobusy, auta s přívěsy, atd..
 

Saos Alexandropouli Saos Kamariotissa Pro kratší pobyt může být ekonomičtější cestovat bez auta a to si zapůjčit na místě, případně využívat místní taxi a veřejnou dopravu.
 

Alexandropouli je dobře dostupné dálnicí Egnatia Odos z Thessaloniki. Je také dostupné vlakem nebo letadlem.

Cestou na Samothraki.

Při naší letošní cestě jsme se stavovali i na několika dalších plážích v Řecku, tak se o nich zde zmíním také.

Loutra Eleftheron

Nalézá se u staré rychlostní silnice z Thessaloniki na Kavalu, asi 26km za Nea Amfipoli a 22km před Nea Peramos.

Přístup: 400m za odbočkou ( 40°43'36.97"N, 24° 5'55.72"E ) na lázně Loutra Eleftherion je vpravo malé prašné parkoviště (40°43'43.49"N, 24° 6'12.12"E ) z něhož je možné sejít k východnímu konci pláže.

Loutra LoutraOdbočka na Eleftherion je v anglické verzi značena jako „Thermal Springs baths of Eleftheres“.

Pláž i mořské dno je zde písečné, jen si je třeba dát pozor na několik balvanů v moři s ostrými hranami.

Od parkoviště LoutraDélka této pláže je přibližně 500m, od ústí říčky, až po útes na východě.

Barefoot.info se o ní zmiňuje také.

Epanomi

Epanomi Pláže a mys Epanomi ( 40°22'26.64"N, 22°53'24.98"E) se nalézá nedaleko městečka Epanomi, přibližně 40km jihozápadně z centra Thessaloniki. Je i v dosahu Thessalonické městské dopravy – autobusová linka č. 69 od Ikei v Thessaloniki.

Pláže jsou zde písečné a velmi rozsáhlé. Oblast celého poloostrova s lagunami a písečnými dunami a velkého množství ptactva je chráněná. Konec asfaltové přístupové silnice ( 40°22'54.73"N, 22°55'18.38"E) a také zastávka autobusu je na jižní straně poloostrova u textilní pláže se slunečníky, beach bary a campingem. Z Epanomi je cesta k pláži značená jako Akti Retzika nebo Retzika camping. Od ní na západ pokračuje pláž 3km směrem k mysu.
 

Podél pobřeží na mys vede jen písčitá cesta, ta je až ke dvěma kantýnám sjízdná s jistou opatrností i pro osobní auto. Od mysu pokračuje pláž další 3km po severní straně poloostrova směrem k Ormos Epanomis. V blízkosti mysu je cedule varující před silnými mořskými proudy, které se zde vyskytují, tuto skutečnost dokládají i trosky potopené lodi, které vyčuhují nad hladinu nedaleko mysu. Vzhledem k rozměrům pláže zde není problém si najít místo pro koupání bez plavek.

Toto místo zmiňuje Barefoot.info pod nadpisem „Thessaloniki Epanomi“.

Olympiada

Zastavili jsme se také v Olympiadě, malém letovisku, známém pozůstatky starověkého města Stageira – Aristotelova rodiště.

Zepko beach Jižně od městečka se nachází více pláží, my jsme navštívili tu poslední před poloostrovem Stratoniki (6km od Olympiady). Ta je písečná, cca 1,5km dlouhá, dno místy pokrývají velké oblázky. Soukromí naleznete zhruba ve středu pláže ( 40°33'39.05"N, 23°49'42.50"E ), dostatečně daleko od rekreantů na severním konci i od campu na konci jižním. Jediný kdo nás mohl vyrušovat byly krávy v nedaleké ohradě.

Líbil se Vám článek? Máte zážitky z Vaší dovolené, návštěvy aquaparku, wellnessu?

---

Podělte se s ostatními čtenáři. Za Vaše zážitky nabízíme volnou vstupenku na akci Naturista.cz.

Svoje texty, fotografie, videa posílejte na EMAIL Potěšíte sebe i ostatní naháče.

VYUŽÍVEJTE VÝHODY, které jsme pro Vás všechny připravili a vyjednali

Podpořte Naturista cz. jakoukoliv částkou, bez poplatku systémem
PAY SEC na naše jméno: naturista, číslo: 3891789. Předem děkujeme.

Své příspěvky můžete vkládat i do kasiček, na každé akci Naturista.cz.

---

Zájemci o spolupráci: Chcete zde seznámit ostatní s Vaši činností? EMAIL

Využijte nabídku Vaší prezentace na stránkách a oblíbených akcích NATURISTA.CZ.