NATURISTA.CZ

Přirozená radost ze života

-

Splynutí s vodou

Vložil Anonymní, 25. Prosinec 2007 - 12:25

JezeroJezero Můj první skutečný nahatý kontakt s tak nádherným přírodním živlem jako je voda se odehrál ve věku hodně dospělém a překvapil mě svojí opravdovostí a silou.

Vyrůstala jsem s mamkou, která velice důsledně dbala na to, abychom jako její dcery nikdy nespatřily žádný projev jejího ženství. Plavky? Budiž. Prádlo? Nikdy! Nahota??? Co to je jenom za nestoudnost!!!

A tak jsem ve svém dospívání vykazovala znaky veškerého možného puritánství. Na kolejích jsem pak prošla různými stupni odhalení, počínajícími společnými sprchami (samozřejmě jen v rámci dívčího patra) a končící neuvěřitelnými vtípky mých spolubydlících. Obzvláště ráda vzpomínám na jeden okamžik, kdy jsem zabalená v osušce došla k zamčeným dveřím našeho pokoje, a tam si přečetla na lístečku vzkaz, že jsou holky na pokoji 1213. Vyšlapala jsem tehdy o to jedno patro výš a rázně jsem vstoupila do pokoje plného zahraničních černočerných studentů. Zašveholila jsem :“Pardon, omyl,“ a vypadla jsem rychlostí blesku. Za schody se válely smíchy moje milé spolubydlící.

A s těmito milými přítelkyněmi jsem se někde mezi druhým a třetím ročníkem vydala na tři týdny na pionýrský tábor jako vedoucí malých kluků. Zápletka se již blíží. [Spiklenec] Chodily jsme povětšinou se svými oddíly společně a na jednom z horkých letních výletů jsme se dostali na neuvěřitelně překrásné místo jako v pohádce. Ukryté průzračné hluboké jezero uzavřené mezi stromy a skalami. Bylo to, jako by pán Bůh vyhloubil svojí dlaní důlek v zemi a naplnil ho jiskřivou vodou. Využily jsme tehdy toho luxusu, že nám byl ke třem oddílům přidělen jeden praktikant a toho jsme pověřily dohledem nad celou tou šílenou bandou kluků. Díval se na nás tehdy ublíženě, protože mu bylo vše naprosto jasné.

Nahota, nenahota, všechno z nás spadlo k zemi a my jsem skočily to té studené nádhery. Ledová voda ze mě vyloudila zajíkavé zvuky a prudké nádechy. Po chvíli jsem si zvykla a užívala si plavání v průzračné opojnosti. A já si poprvé v životě uvědomovala ve vodě neobvyklé pocity. Jak jen jsem si tu vodu na svém těle cítila! Hladila mě po celém těle (…jen se na sebe podívej, přeci nebudeš nosit dvoudílné plavky…) a já blaženě natáhla na hladině a vnímala nepřítomnost látky na svém těle. Přála jsem si být té vodě ještě blíž a ještě těsněji. Proudila okolo mého těla a hladila mě na každičkém kousku. Vždycky jsem vodu milovala, ale tohle bylo úplně něco jiného. To nebylo jen dovádění ve vodě, plavání a potápění. Tohle bylo osobní. Jak jen se tohle potopení do vody lišilo od všech těch předcházejících. Je bláznivé napsat, že jsem poprvé dovolila vodě, aby se dotkla mé podstaty, že jsem dovolila, aby mi mohla darovat svoji sílu a zároveň něhu, svoje objetí. Poprvé v životě jsem s vodou splynula.

O dva dny později jsme se byli v rámci programu tábora vykoupat na místním koupališti. Naštěstí tam bylo více sledování a nekonečného počítání klučičích hlav, než opravdového koupání. Přesto jsem se neubránila pocitu, že mě něco svazuje, omezuje a drží zkrátka. Byly to moje úžasné zeštíhlující jednodílné plavky…….

5
 

Naturista World Member

 
-

Hezké, Hanko

Vložil M.Dr., 25. Prosinec 2007 - 14:58

to je přímo poetické vyznání [Úsměv] všechno nejlepší do nového roku a mnoho takovýchto zážitků
[Tmavé brýle] [Spiklenec]

 
-

Alcyone září

Vložil zurek (bez ověření), 25. Prosinec 2007 - 15:10
Alcyone PlejádyAlcyone Plejády Tak Alcyone už má ve svém popisu práce zářit [Úsměv] (795× více než Slunce). Já jsem rád, že pár svých paprsků pošle občasně i Naturistovi. Už teď vím, že to budou paprsky přímo archivní, které zůstanou spoustě lidí dlouho v paměti. Díky moc [Úsměv]
A koukněte se někdy na ALCYONE.CZ
 
-

Děkuji za přání

Vložil Alcyone (bez ověření), 25. Prosinec 2007 - 17:00

Děkuji za přání i pochvalu. To, že se to dalo přečíst, to je pěkný dárek. Tobě také šťastný vstup do příštího roku.
Učím se odpovídat, ale nějak mi to nejde. Je to nádherný obrázek, takhle krásně trefím domů. Děkuji ti, Ivoši. [Úsměv]

 
-

Nádhera

Vložil Petar, 3. Leden 2008 - 15:10

Přenesla jste mně do Adršpachu, do chvil kdy člověk splývá se světem a cítí jeho podstatu, letos v srpnu jsem si jezero ve skalách zase neodpustil, ten prapocit mi nevezme žádný zákaz. Nádhera, díky Petr

 
-

Pěkný článek

Vložil RomanPod., 29. Říjen 2018 - 16:22

Moc krásně napsané :-)