| ||||
Letošní léto bylo pro mě navzdory koronaviru a deštivému počasí moc příjemné. Nejhezčí zážitek z nudapláží mám letos mám asi z kempu na Opaťáku, kde jsme s partnerkou strávili pár dnů. Na nahaté koupání jsme zvyklí, ale nad pobytem v nudakempu jsme hodně dlouho přemýšleli. No, a jak to dopadlo? S partnerkou nejsme skalní naturisté, na nuda chodíme, ale spíše někdy k večeru a na okraji pláže. Ovšem pobyt v nudakempu – to pro nás bylo něco jiného, na to jsme nebyli zvyklí a dost jsme přemýšleli, jak zvládnem být bez oblečení celý den, chodit nazí do stánku na jídlo, na sociálky a potkávat se tam s jinými naháči, jestli nám to nebude nepříjemné. Ale řekli jsme si, že to zkusíme, není tam přece podmínkou být nahý od rána do večera. Kemp na Opaťáku je malý, auto je nejlépe nechat venku. Bylo hodně plno, místo pro stan jsme měli na dost frekventovaném místě, tak jsme byli trochu nesví. Postavili jsme stan a pojďme na to. Svlékli jsme se a rty jsem měli přitom skousnuté, protože se nám zdálo, že se na nás všichni dívají. Ale pak už to mělo jen své plusy. Lehli jsme si na břeh písníku, dívali se na vodu, byla krásně čistá a voněla, koupali se, slunili se, dívali se na kačeny, občas jsem zašel pro něco do stanu, nebo k bufetu. Po čase se osmělila i partnerka, začala si atmosféru vychutnávat, a když objevila půvab zahalení do velkého lehkého šátku, dokázala si jít sednout pod slunečníky u stánku mezi ostatní. Sama přiznala, že si nedokázala představit, jak snadné je bez plavek přátelsky pohovořit s cizím mužem, který je rovněž bez plavek. Ale jde to. Kemp měl téměř rodinnou atmosféru, viděli jsme tam celá rodinná společenství, prarodiče, rodiče i děti, trávící společně dovolenou. Byli velmi příjemní a přátelští. S pobavením jsem sledoval první oťukávání mládeže obojího pohlaví, možná ještě dětí, tak 10–12 let. Život se nám tam velice zjednodušil. Co tam k životu potřebujete? Kolikrát jsme v jiných kempech přemýšleli, kdy a kam si co obléct, nebo jak se převléct, aby člověk kvůli tomu nemusel po čtyřech do stanu. Tady jsme toho byli ušetřeni. Těžko zapomenu na krásné rána, kdy člověk vylezl ze stanu, vše ze sebe shodil a tak jak byl se šel vykoupat. Také večerní plavání bylo nádherné, zážitkem bylo i koupání v dešti. Zažili jsme tam pocit neobyčejné volnosti a rádi se tam vrátíme. Pobyt v nudakempu jsme zvládli a nepříjemně jsme se cítili spíš tehdy, když jsem odněkud došli a byli jsme oblečení. Můžete se i vy přidat, jaký byl letos váš nejhezčí zážitek na nudaplážích? | ||||
Přirozená radost ze života
Já si obdobné volnosti a
Já si obdobné volnosti a pohody užíval letos na Koversadě i Bunculuce, kam se bylo možné v létě (přes tu okolní pandemickou mizérii) dostat. A jsem moc rád, že jsem příležitost využil. A loni a předloni na Silvě.
Obecně si myslím, že kdo pobyt v nudakempu či na jachtě nezažije „na vlastní kůži“, tomu žádná slova, popisy nebo zážitky nepomohou. Vlastně si po těch letech dovolenou u vody ani neumím jinak „než trvale bez“ představit…