Znáte to ze svých procházek po oblázkovém břehu. Šlapete si to pěkně podél vody, východ měsíce před vámi, západ slunce za vámi a z chodidel se vám do celého těla rozlívá příjemný povzbudivý pocit. To mají na svědomí nervová zakončení, kterých je v našich chodidlech nespočet a ovládají funkce všech orgánů našeho těla. Vy je touto příjemnou procházkou stimulujete ke správné činnosti a ještě si k tomu správnou chůzí naboso usměrňujete požadovaným směrem svaly velké části těla. Od vzniku obuvi si člověk teprve nedávno uvědomil, že boty nejsou úplně to nejsprávnější pro jeho nohy a vůbec držení celého těla. Dnes se dozvíte, jakou renesanci zažívá chůze naboso.

Jak se budují speciální stezky. Naturisté jistě nedají dopustit na svobodné bosé proběhnutí po břehu mořském nebo rybničném, nerušenou lesní pěšinou, nebo Kneippovým oblázkovým chodníkem oblíbeného wellnessu.

Možná si ani neuvědomujete, co všechno si můžete chůzí naboso v těle poupravit. Tenhle rozromilý obrázek vám to ukáže. A pokud vás už budou bolet nohy, tak můžete v klidu na dece pokračovat ruční akupresurou. Co a jak správně zmáčknout vám poradí Bylinkář Standa.


V naší civilizaci se málo hovoří o zdravotní závadnosti bot. V odborné publikaci Howell, D.: Naboso (autorem je americký podiatr), dále v komplexně pojaté publikaci
Slouka, I.: Ne-li bosky, z nohou trosky (vyjde 2013 v el.podobě – Palmknihy, Freetimepublishing, autorem je český pedagog),
na stránkách bosých chodců www.bosaturistika.cz, www.boskynaboso.cz apod., se dozvíte následující :

Nošení obuvi (moderní obuv nošená stylem „všichni, všude a pořád“ se v Evropě vyvíjí nejdéle ca 500 let, oproti milionům let vývoje bosých chodidel) není ve většině případů v naší společnosti odůvodněno ani logikou ani zdravím, a ani není obecně nařízeno žádným právním předpisem. Je dáno kulturou (nosit škodlivé boty je normální resp. společensky prakticky povinné, protože je nosí všichni, zatímco zdravá a přirozená chůze bez bot je zcela nesmyslně tabu, na bosého člověka se někdo může bez jakéhokoli logického podkladu dívat jako na uprchlíka, sektáře, úchyla či bezdomovce…) a je dáno módou. Řada z nás nosí boty od kolébky až do hrobu a nenosí boty pouze v posteli či ve vaně, avšak pro chvíli opuštění tohoto prostoru je má připraveny hned vedle. Avšak nošení obuvi je pro člověka z biologického hlediska nepřirozené a prokazatelně zdravotně závadné. Jmenujme například: kladívkové (skrčené) prsty, kostní ostruhy, smáčknuté a zeslabené prsty, vbočený palec, zeslabené svaly, šlachy a vazy chodidla (chodidla mají přes 60 svalů), mozoly, zarostlé nehty, puchýře a kuří oka, znehybnělé klouby (bota působí v podstatě jako dlaha pro 52 kostí chodidel z celkem 206-ti kostí těla), plísně a zápach nohou (obuv je nesmírně nehygienická líheň mikroorganismů, boty takřka nedýchají, neodvádí vlhko a teplo; uvnitř bot mohou být teploty až 50 °C, chodidla nedýchají a nepřijímají sluneční paprsky, vlhká slabá zvláčnělá kůže v botách přestává mít schopnost odrážet mikroorganismy…), omezení funkce nožní klenby (funkce tlumiče a pružiny), zborcení klenby (velmi rozšířená „tichá epidemie“ tzv. plochých nohou), deformace šlach, artróza kolen a potíže i jiných částí těla, větší riziko podvrtnutí kotníku, alergie (moderní boty obsahují stovky chemikálií).L


Naboso Omezení cévního zásobení (určitě znáte pocit „tepání“, když si utáhnete tkaničky), otoky chodidel a kotníků, tvrdá chůze (zejména společenské boty nemívají tlumiče), zátěž nohou (spočítáte-li si kroky za den a váhu bot, zjistíte, že denně postupně přenesete v podobě bot několik tun) a v neposlední řadě boty eliminují senzorickou zpětnou vazbu o terénu mezi citlivou spodní stranou chodidla a mozkem, kterou má chodidlo dostávat a která je důležitá při regulaci chůze a omezení síly nárazů kvůli ochraně kloubů. Obuv též v negativním smyslu ovlivní chůzi – oproti přirozenému kratšímu kroku, došlapu na klenbu (naplocho) a odrazu prsty nastupuje např. ve sportovní obuvi delší krok, došlap na patu (s většími nárazy do kloubů a páteře, přestože bota má tlumiče) a zhoupnutí přední části nohy. V překomplikované špičkové běžecké obuvi je o 123% vyšší riziko úrazu, než naboso či v obyčejných keckách.


Vysoce rizikové jsou zejména vysoké podpatky – ženy sice při použití podpatků mohou zažívat pocit moci a mužům se podpatky mohou zamlouvat z důvodu změny celkového držení těla (typické dámské boty s podpatky způsobí dojem vyšší nožní klenby, pevnějších nohou, zvýraznění hýždí a hrudníku, tj. celkově „vyzývavější“ postoj), avšak je zde vysoké riziko pádu a podvrtnutí kotníku, zkrácení Achillovy šlachy, přetěžování přední části kolen, prohloubení páteřních oblouků (a s tím související omezení tlumicí funkce páteře a z toho plynoucí bolesti v bedrech), nepřirozeného došlapu na hlavice nártních kostí apod. Samozřejmě nelze upřít, že obuv na druhou stranu poskytuje chodidlu v některých objektivních situacích ochranu (např. ochrana před nebezpečnými teplotami – např. rozpálený asfalt, mráz…, dále ochrana před úrazy – např. v průmyslu či na stavbě, ochrana v těžkém terénu – např. cesta s ostrými kameny, ochrana při některých činnostech jako např. sekání trávy atd. atd.; obdobně rukavice nosíme jen jako ochranu při některých pracích a před extrémně nízkými teplotami) a poskytuje nošením bot zchoulostivělým chodidlům iluzorní pohodlí (zhýčkaná noha není schopna chodit naboso, tedy obuv sama vyvolává závislost na obuvi).


Oproti tomu chůze naboso (kterou žádný právní předpis nezakazuje) skýtá mnohá pozitiva. Vývoj nožní klenby je ukončen asi v 8 letech dítěte. Nejen do té doby by dítě mělo co nejvíce chodit bosé; potíže s nohama se totiž vyvíjejí již od dětství, dlouhé roky. Mnohým lidem (kromě absence rizik chůze v obuvi) chůze naboso může navozovat pocit štěstí (za to mohou jisté neškodné bakterie obsažené v půdě, např. Mycobacterium vaccae, prostřednictvím imunitní reakce a vylučování serotoninu v mozku), pocit svobody, splynutí s přírodou, mohou vymizet některé bolesti, poruchy spánku či stres, může se zlepšit imunita. Bosá chůze může poskytovat zcela nové hmatové podněty, prožitky, poznávání druhů povrchů apod. Chodidlo obsahuje cca 200 000 nervových zakončení a jejich stimulace může mít pozitivní účinky (tomuto tématu se ostatně věnuje i např. léčebná metoda akupresura resp. reflexní terapie či dále masáže).


Chůze naboso může skýtat i některá rizika, avšak pro člověka, který přiměřeně dává pozor, kam šlape, není chůze naboso nikterak nebezpečná či nehygienická (jak se snaží strašit ti, kteří s chůzí naboso nemají žádné nebo mají jen mizivé zkušenosti), pakliže ovšem člověk nekráčí po smetišti či chodníku plném výkalů, zvratků, střepů či injekčních jehel anebo pakliže není diabetik či nemá jiné zdravotní kontraindikace (např. neuropatii, akutní poranění, alergie). Běžná rizika, jako včely či trny, můžeme pro jejich relativní vzácnost označit jako přijatelná, a ani ojedinělé šlápnutí na střípek zpravidla neznamená doživotní invaliditu. Chůze naboso (oproti mínění mnoha lidí) většinou ani nezpůsobí mozoly po celých chodidlech, kůže na spodní straně chodidel se stane pouze pevnější a hladší, odolnější vůči napadení mikroorganismy (resp. na suché a větrané pokožce se mikrobům obecně nedaří). Běžné přirozené zašpinění chodidel prachem či hlínou není za riziko bráno vůbec; není-li ovšem chodidlo např. poraněno anebo není-li po chůzi naboso bez umytí a desinfekce uzavřeno do líhně mikroorganismů, tj. do nevydesinfikované boty. Není bez zajímavosti, že ruce resp. holé dlaně (kterými se přes den dotýkáme mnoha a mnoha předmětů, sami sebe i ostatních lidí a jídla) jsou z hlediska přenosu mikrobů mnohem méně hygienické, než bosá (byť viditelně prachem zašpiněná) chodidla.


Pakliže Vás něco z výše uvedeného oslovilo, zkuste chůzi či běh naboso. Zpočátku lze doporučit zkoušet kratší chůzi naboso v létě, alespoň v interiéru, na hřišti, pláži či na zahradě, na čistém chodníku, v čistém parku, na pohodlné lesní či polní cestě a jiných obdobných místech, kde lze předpokládat bezpečné a pohodlné prostředí. Časem (v řádu měsíců) se chodidlo i jeho pokožka dokonale adaptuje – zesílí a otuží se vůči nižším teplotám, stane se celkově odolnějším. Adaptuje se i mozek, takže sledování terénu budete věnovat čím dál méně úsilí, postupně se vlastně přizpůsobí celé tělo. Nakonec budete bez problémů moci chodit i dlouhé trasy náročnějším terénem a v chladnějším počasí. Nedejte se odradit případnými počátečními drobnými poraněními či přechodnými bolestmi nebo dokonce nezasvěcenými reakcemi svého většinového okolí. Po chůzi naboso a umytí chodidel či jejich otření vlhčenými ubrousky se doporučuje používat hydratační balzámy-krémy na bázi oleje či vosku. Nehty se doporučuje stříhat nakrátko, pedikúra jen se zachováním „podrážky“ chodidla. Doporučuje se nosit s sebou záložní obuv a lékárničku.


Zalíbí-li se Vám chůze naboso, šiřte tyto myšlenky dál, event jej používejte jako kultivovaný argument pro vaše podivující se okolí. Nejde o žádnou obchodní, reklamní či náboženskou aktivitu J. Je-li z nějakého důvodu nezbytně nutné mít boty, doporučuje se volit tzv. minimalistickou obuv, např. otevřené sandály bez zvýšené paty a špičky a bez opory klenby a se slabou podrážkou, žabky, samolepící podrážky bez svršku, mokasíny, pětiprsty apod.


A abychom zaujali i více adrenalinově založené, tak přidávám chození naboso v podání našeho kamaráda, naturisty, duchovního, prostě člověka, který učí lidi chodit po žhavém uhlí FIREWALKING.CZ Ivo Janečka. I tato pekelná zábava ho ale očividně začala nudit, a tak se pustil do chození po skleněných střepech.

Víte, že:

• Tuto a další desítky podobných akcí v ČR organizuje neziskový projekt NATURISTA.CZ?
  
• Se zde dozvídáte aktualizované informace a tipy na vaše naturistické vyžití?
  
• Se snažíme o vytváření dalších míst pro vyžití bez plavek?
  
• NATURISTA.CZ se svými 2300 návštěvníky denně patří k největším FKK projektům střední Evropy.