Písník Hrádek vznikl spojením původně dvou písníků, těžených ještě před rokem 1989, menší z nich na jihu sloužil také k očistě sovětské armády dislokované v Lázních Bohdaneč. Později společnost DMP písníky spojila a dotěžila ložisko písku, někdy kolem roku 2005 se těžba utlumila a skončila. Již před revolucí si na východním břehu dělali tajnou koupací lokalitu příznivci koupání „bez“, někdy pronásledovaní tehdejší policií. Později se jejich kolonie rozrůstala, jak tento zvyk získával na oblibě a nudisté využívali nejen východní, ale i severní pobřeží – dělící hráz od staršího Oplatila, který byl vodárenským zdrojem pro Pardubice.

V Oplatile se koupat samozřejmě nesmělo a všichni to respektovali. Až později byl průplav pod vedením VN zasypán. To už ale na Oplatile byly sinice a ke koupání to nebylo. Na plážích kolem sousedního Hrádku bylo vždy čisto a zejména nudisté ji udržovali v pořádku, přirozená vegetace zde vytvořila příjemné prostředí i klima. Borovice, vrby, břízky a olše také zpevňovaly samotnou hráz kořenovým systémem, který doplňoval rákos. Hnízdily tu ohrožené břehule, v rákosí byla vidět chráněná užovka a na samotné hrázi také silně ohrožené ještěrky obecné. Ty mají překvapivě už léta zcela izolované kolonie i na ostrovech. V korunách stromů na hrázi hnízdila řada ptačích druhů. Překrásná koupací lokalita se stala v letních dnech cílem občanů toužících po klidné přírodě a sjížděli se sem i rodiny s dětmi z velké dálky. Bylo jen otázkou času, kdy se toho chytne byznys. Všichni si v průběhu let na přírodní lokalitu zvykli, ale i po masových akcích tu bývalo slušně uklizeno.

Do lokality vstoupil nyní jachtařský klub. Pozemky v okolí získala od bývalého vlastníka potichu nejprve anonymní společnost Evansville s.r.o., kterou pak koupil v r.2012 Marina kemp s.r.o. Společnost připravila jakýsi projekt, podle kterého má být na poloostrově za barem provedena údajně rekultivace a výstavba střediska pro výcvik mladých jachtařů. Takový projekt ale vyžaduje stavební povolení, musí se likvidovat odpadní vody z provozu zařízení a spousta dalších činností. Z ničeho nic se ale začaly dít věci. Projekt nikde, jen v tisku zmínka o záměru… Společnost Marina však nabrousila pilky a hurá na věc – pořezat, pokácet, vymýtit vše co roste na dělicí hrázi k Oplatilu – my si to můžeme dovolit. Stojí za námi i jachtařský svaz v Praze. Totální devastace území, kterou na jaře 2014 společnost jachtařů provedla (neb oni to jsou, kdo se k projektu hlásí) byla podle všeho provedena v rozporu se zákonem na ochranu přírody, protože kácení podle svědectví rybářů proběhlo bleskem až během dubna 2014.

Zákon o ochraně přírody 114/1992 Sb. je jasný. Kácet se smí jen do konce března. Povolení ke kácení prý vydal magistrát města Pardubic, ale podle sdělení Krajského úřadu v Pardubicích je k tomu kompetentní Obecní úřad ve Stéblové. Zatím jsme ho neviděli, tako by mne zajímalo, kdo, kdy a s jakými podmínkami to opravdu vydal… V každém případě se ale jedná o zásah do lokality chráněných živočichů, na jaký musí být zvláštní povolení z příslušného úřadu. Vůbec není jasné, proč právě zde a tímto způsobem zahájili jachtaři svou činnost a ještě ke všemu na cizích pozemcích. Nemám vcelku nic proti jachtařům na Hrádku. Jejich činnost tam nemusí mít za dodržení určitých podmínek žádné negativní vlivy na okolní prostředí. Pokud dělám na dokumentacích EIA pro různé investory, vždy jim říkám, že technicky umíme všechno, jen je otázka, za kolik.

Nastíněný projekt představuje nejen produkci odpadních vod v lokalitě, ale také třeba existenci doprovodných motorových plavidel a tady již můžeme narazit na riziko znečištění vody ropnými látkami nebo na vymezení plavebního prostoru tak, aby byla umožněna rekreace na březích v dosavadním rozsahu. Budou zde třeba jezdit jen čluny na elektrický pohon? Na záměr není až dosud zpracováno hodnocení EIA podle zákona 100/2001 Sb., ačkoli záměr pod toto již jen samotnou plochou rozlohy jednoznačně spadá. Limit je 1 ha a záměr spadá pod krajský úřad. K realizaci záměru tedy nemohou investoři zatím dostat územní rozhodnutí ani stavební povolení. Na dotčených pozemcích dělicí hráze je podle současného stavu záznamů v katastru nemovitostí více než 10 dalších vlastníků pozemků. Na stránkách MFD ale uvádí Marina Kemp, že pozemky jsou v jejich vlastnictví, podle pozemkového katastru volně přístupného na internetu tomu ale tak není.

Společnost Marina Kemp tvrdí, že se jedná o těžební prostor a že hodlá hráz dotěžit. K tomu ale musí mít nejen těžební oprávnění, ale také projekt těžby a rekultivace lokality po těžbě. Během těžby musí vytvářet zvláštní rekultivační fond. Také jsem zaslechl argumentaci, že tam koupající se nechávali po sobě odpadky a v důsledku koupání tam uhynulo mnoho ryb…. Že prý ze stromů padalo do vody moc listí a vodu to znečišťovalo, takže jí vlastně zachránili.

Z hlediska odborného vodařského je třeba připravovaný zásah překopání dělicí hráze označit za nežádoucí. Sleduji biologii těchto vod přes 40 let a znám její vývoj. Biologie obou písníků je dnes prokazatelně kvalitativně i kvantitativně rozdílná. Budoucí záměr propojit Oplatil s Hrádkem kvůli volné plavbě jachtařů je přinejmenším ekologicky riskantní, protože jde o spojení dvou vodních těles s odlišným stářím a kvalitou vody. Jejich propojení by vedlo přinejmenším k okamžité invazi toxických sinic (především Microcystis) z Oplatila do Hrádku. A je po koupání v čisté přírodě.
Ing. Jiří Klicpera CSc

Gočárova 615, 533 41 Lázně Bohdaneč
tel., fax: +420 466 921 106 mobil +420 602 649 164
Datová schránka: xzv9qhp

http://web.telecom.cz/…ska.ekologie www.ekoing.eu