| |||||
Po první reportáži z Makedonie z města Struga, jsem se rozhodl popsat také jinou část Ohridského jezera směrem k Albánii. Teď se vydáme jihozápadním směrem, do území skoro nikoho, kam se turisté prakticky nedostanou. Pokud tedy plánovaný cíl jejich cesty nesměřuje právě sem, na konec světa a civilizace. Ani my jsme cestu na poprvé nenašli (nebo spíš přejeli) a omylem zabloudili do poutního místa místních náboženských nadšenců a jejich obdivovatelů. Je ale lépe začít od počátku cesty. Po vyjetí z města Struga, směrem na vesnici Kališta silnicí páté třídy, nevidíte pro rákosí Ohridského jezera vůbec nic. Pokud by jste chtěli v tomto prostoru k vodě, dokážete to jen s několikadenní brigádou a mačetou. Občas přitom narazíte na nějakou menší skládku stavební suti. Zde to prostě nejde využívat vodu ke koupání a opalování. Asi po dvou km dojedete do vesnice Kališta. Tímto směrem, kde lišky dávají dobrou noc, jsme se vydali záměrně, protože na webu o kempování byl vyznačen zde kemp s nudistickou pláží. Byla to asi ale jen tisková chyba a nebo snaha majitele kempu o zviditelnění se. Myslím si ale, že není třeba přiliš reklamy na tak malé a klidné místo. Navíc je to tady v té oblasti jediný funkční kemp. Důvodem, proč do Kališta vůbec vede silnice je veliký kostel a kulturní památka sloužící jako náboženské poutní místo. Vedle je větší luxusní hotel a vzorně udržovaná betonová pláž se vstupným. K dispozici jsou také malé výletní lodě pro věřící vycházející z chrámu. (Pochopitelně služby lodiček může využít i takový bezvěrec jako jsem já.) Celkově velmi pěkné místo k rekreaci a odpočinku, pokud by byl člověk nábožensky založen. V celém areálu hraje kostelní hudba a za zmínku stojí také skvělá větší restaurace, kde jsme ochutnali místní specialitu, jehněčí maso na červeném víně se zapečenými bramborami. Výborné, mohu vřele doporučit.
Po zeptání se v recepci na směr Radožda nám byla ukázána stezka do kopce k lesu. V lesním areálu směrem k vodě bylo hezkých hotelů více. Pro houbaře je docela příjemnou informací výskyt krásných hřibů. Zde jsme viděli také myslivce a máme informace, že lesy jsou plné zvěře. Krásný kout přírody prakticky bez lidí lze využít také k naturistickým procházkám spojených s houbařením. Protože bylo sucho, tak se houbařské žně nekonaly. Potkali jsme jen jeden milenecký pár, který měl úplně jiné zájmy, než bylo procházení. Do Radoždy směřujete cestou necestou podle zavřeného kempu, který hlídá ochranka, ale sem tam nějakého turistu do kempu pustí. Kemp je obrovský, ale již dlouho nepoužívaný. Protože má krásnou pískovou pláž, lze zde využívat koupání bez plavek, protože obsazenost dlouhé pláže (asi necelý km), v době kdy jsme tam byli, čítala asi pět rodin. Zaregistrovali jsme při nepřítomnosti ochranky, že lidé podlézají pod železnou branou kempu, nebo plot kempu prostě vodou obejdou.
GPS 41.105743,20.633984. Samotná vesnička Radožda není ničím až tak moc zajímavá. Několik restaurací, dva obchody, jedna uzká silnička, krásná příroda, pár místních lidí a nemnoho turistů. Raději osvětlím pojem restaurace, aby nedošlo k mýlce. Restaurace v podání Radoždy znamená čtyři až pět stolečků u vody, dřevěná stříška, schůdky od silničky, malá písková plážička a molo na koupání a opalování. Obvykle restauraci využívají jen ti, co jsou ubytovaní u majitele „restaurace“ v přilehlém malém penziónku přes silnici. Možné je i stanování na jejich zahradách. V jedné takové restauraci jsme se seznámili s majitelem a jeho srbskými turisty a udělali si restauraci zcela naturistickou. Bylo nás tam stejně jen šest. Penzion Storm, tak se místo jmenovalo a zde jsme trávili velkou část dní našeho pobytu v Makedonii. Pochutnávali jsme si na kafíčku, pleskavici, tavče na gravče, zeleninových salátech výborné zmrzlině a chlazených nápojích. Výběr jídel a pochutin byl trochu omezený, ale vše bylo výborné. Zkoušel jsem zde i rybářské štěstí. Půjčit si můžete i malou lodičku. Majitel i majitelka penziónku jsou velmi vstřícní ke všem požadavkům turistů a jejich služby mohu jen doporučit. Ceny jsou takové, že se divím, že je může vůbec práce uživit. Jezdili jsme také na pláž Radoždy v bývalém kempu Treska přímo na makedonsko – albánských hranicích. Tam je totiž jediné místo, kde je u hranic naturismus trochu tolerován a nepotřebujeme někoho dovolení. Skoro celá pláž kempu Treska (napsal bych spíše bývalého vojenského prostoru) byla textilní a až na jejím konci směrem k albánské vesničce na poloostrově Čafasan (jméno obce ne poloostrova), bylo místo pro nudisty. Nečekejte ale davy lidí, spíše sporadickou návštěvu nějakého naháče nebo polonahačky, případně rybáře. Prostě bohem zapomenuté místo s nádherně čistou vodou a po celé dny jediného koho uvidíte z civilizace, bude nejspíše makedonský celník na lodičce nebo s dalekohledem. Pohraničníci jsou k naturistům absolutně neteční. V kempu můžete stanovat zcela zdarma, ale nejsou tady k dispozici žádné služby. Žádná celnice se tady nenachází a průchod do Albánie zde není možný. Hraniční budovou je malý kostelíček pro potřeby celníků. Veškeré cesty v kempu končí. Pokud chcete překročit nebo přejet statní hranici, musíte asi o dva km výše do lesa na hlavní silnici Struga hraniční přechod Radožda – Čafasan. K vodní hranici jezdí jen pohraniční kutr (motorová loď) s celníky nastupující do zaměstnání. Na přístavní celní molo již není možný vstup, není taky proč tam chodit. Zde máte vše na dosah ruky, v míře vrchovaté. Líbil se Vám článek? Máte zážitky z Vaší dovolené, návštěvy aquaparku, wellnessu?
Své příspěvky můžete vkládat do kasiček, na každé akci Naturista.cz. Zájemci o spolupráci: Chcete zde seznámit ostatní s Vaši činností? EMAIL | |||||
Přirozená radost ze života