| ||||
Postupně vás budu seznamovat v několika reportážích s malou zemičkou jménem Makedonie. Již vlastně její název je velmi diskutabilní, protože správný název má být FYROM (Former Yugoslav Republic of Macedonia). Je to z důvodu nesouhlasu s názvem sousedního Řecka, který název Macedonia používá pro svou velkou oblast od hranic FYROM až k Egejskému moři, poloostrovy Chalkidiki, až k tureckým hranicím. Já se budu držet stále hezkého názvu Makedonie, jak byla oblast nazvána v bývalé Jugoslávii.
Makedonie je jen dvoumilionová republika co se týče počtu obyvatel z nichž milion jich žije v hlavním městě Skopia. (Skopje.) Platební měnou je Denár (1 euro – 60 Denárů). V Makedonii je tak levno, že se nám o tom ani nezdá. Posuďte sami. (Litr nafty 1,10 euro, celá velká pizza v restauraci asi 60Kč, dvě kila hroznového vína, nebo osmikilový meloun cca jedno euro.) Ceny kvalitních minutek v restauracích raději uvádět nebudu, protože vzhledem k těm našim cenám se Čechům (i Slovákům) může zvedat krevní tlak. U všeho platí, že co je makedonské je velmi kvalitní. Makedonci rádi používají slogan „to mnogo dobro“, ale přesně to vystihuje kvalitu a čerstvost nabízeného zboží. Země jako taková je velmi chudá, cca polovina lidí nemá stálé zaměstnání a ti co ho mají a dostanou výplatu 300 euro mohou se považovat za boháče. Hrdost na vlastní národ mají Makedonci příkladnou a můžeme se uvedenou vlastnost od nich jen učit. Příroda celé Makedonie si zaslouží jedničku s hvězdičkou. Bezpečnost jak lidí tak i majetku je příkladná, okýnka se u vozidel nevytahují na noc a mnohdy v zapalování zůstávají i klíče. Auta zamykají snad jen turisté, místní lidé si s tím hlavu nelámou a počínání cizinců moc nechápou. GPS 41.180204,20.674496. Budu popisovat město Struga a i tady musím použít makedonská slova „to mnogo dobro“. Ve městě najdete vše co turista může žádat v míře víc než vrchovaté. Kvalitní restaurace, všechny služby, bazar, noční život, pěkné pláže, diskotéky, stánky, nemocnici, supermarkety, lodě a nevím co ještě. Musím říci, že takto levně jsme ještě nikdy kvalitní dovolenou nepořídili. (Kam se hrabe velmi levné Bulharsko). Dva lidé, dvakrát denně v restauracích, ubytovaní v penzionu, ochutnali jsme vše co jsme potkali, plus cesta tam i zpět (1600km jedna cesta). Ještě by se chtělo připomenout, že jsme si přivezli suvenýry, trička, dárky a najezdili jsme po celé Makedonii (i mimo ni) asi 1000 Km. Suma přibližně necelých 28 000Kč, délka pobytu dvacet dní. Pokud by jste si mysleli, že jsme byli vzhledem k cenám někde, kde lišky dávají dobrou noc, tak nikoliv. Druhé největší letovisko Makedonců v zemi na Ohridském jezeře. Je to nejstarší jezero na světě a jeho čistota a průhlednost překonává i čistotu moře. Původně jsem si myslel že město Struga má název podle pstruha (název polsky, bulharsky, srbsky) který se vyskytuje pouze na Ohriském jezeře a je velmi chutný. Název je ale odvozen do slova kanál (strouha). Kanál ale není od slova kanalizace ani náhodou. Je to turistická atrakce, kterou město Struga dostatečně využívá. Tedy hlavně turisté. U kanálu se pozastavím, protože slouží na koupání v absolutně čisté vodě. Hloubka je asi pět metrů, je plný ryb (které v pěti metrech vidíte), udržuje příjemné klima ve městě a vytéká z Ohridského jezera. Oblíbenou kratochvílí je hlavně skákání ze silničních mostů rovnou do vody kanálu. Voda tekoucí v kanále je počátek jedné z největších řek bývalé Jugoslávie Drin. (Neplést si s řekou Drina, která teče z Montenegra do Bosny.) Černý Drin teče Makedonií do Albánie, zde se připojí řeka Bílý Drin a doteče až do Skadarského jezera do Černé Hory (Montenegro). Ústí do Jadranu jako řeka Bojana, i když se prý zeměpisci stále přou, jestli je to řeka Drin nebo Bojana. Nebudu raději nad jejich sporem polemizovat. Prostě v našem oblíbeném FKK středisku Ada Bojana potkáte vodu z Ohridského jezera, z řeky Drin. Vrátím se raději do města Struga. Město nemá příliš památek jen v městském parku se nachází malý kostelíček. Kanál vede celým městem a tudíž koupat se lze absolutně všude. Deky si můžete dát na chodníky nebo na travnaté břehy. Možno využít i městských laviček.V kanále jsme si plavali i nazí, opalovaní na chodníku (přeci jen jste uprostřed města) se dalo jen nahoře bez. Pokud chcete pískové nebo kamínkové pláže popojdete k Ohridskému jezeru. Pláží je několik a mají různá jména. Všechny mají ale špičkové vybavení a všechny náležité služby jako letoviska ve vyspělých turistických destinací západní Evropy. Zde ale najdete jen sem tam nahoře bez a ani to nebude nijak běžné. O naturismu si můžete na plážích nechat jen zdát. V blogu jsem popsal naše neplánované naturistické setkání s policií poslední den Ramadánu na pláži ve Struga. Pláž se jmenovala San Trope a náš omyl byl způsoben hlavně cedulí FKK a absencí lidí na pláži. Bohužel FKK neznamenalo nudistickou pláž, ale zkratku fotbalového klubu Struga. Bylo nám vysvětleno, že na jezeře Ohrid a také v celé Makedonii je zakázano FKK. Myslím si ale že to pravda není. Naturismus můžete praktikovat všude tam, kde to nikomu nevadí a pár takových míst jsme také našli. To ale až v dalších reportážích. Ubytování má jednotnou cenu a velmi dobrou kvalitu, ať se ubytujete kdekoliv. Cena je pět euro za osobu a nedá se o ní ani diskutovat. (Proč taky.) Na princip jen dvou dopravních předpisů, rychlejší na křižovatce vyhrává a hlasitá houkačka, je třeba si trochu zvykat. Po městě jsme tedy chodili raději pěšky. Mimo města je provoz vcelku normální, jelikož tam nejezdí celkově mnoho aut. Parkování je možné absolutně všude a policie prakticky vůbec nic neřeší a pokud ji s autem potkáte, běžně vám uhnou i když vy jedete obráceně v jednosměrce, což bylo u našeho penzionu úplně běžným jevem. Makedonie, její historie a současnost na Wikipedia. Lidé (Makedonci). Vzhledem ke smutnému faktu toho, že náhle zemřel během našeho pobytu starší majitel penzionu, jsme měli možnost poznat Makedonce i z jiné stránky než jen běžně turistické. Jsou to velmi dobrosrdeční lidé a stejně jako Bulhaři se i to málo co mají rádi rozdělí. Mluva Makedonců je velmi hlučná a temperamentní a našinec si vždy myslí, že mu nadávají nebo, že se mezi sebou hádají. Velmi oceňovali, že jsme se rychle naučili mnoho makedonských slov, jenže pravda byla jinde. Mnoho slov a celá mluva je hodně podobná bulharštině, jejíž slova máme v paměti z mnoha dovolených. Makedonci se velmi zajímají o dění v EU a také v ČR. Moc rádi si povídají a nic nikdy není problém. Při pomalé mluvě jim rozumíte a oni vám. Stravování a restaurace. Co určitě ochutnejte je ohridský pstruh (pastramka), uvedenou rybu nelze ochutnat nikde jinde než na uvedeném jezeru. Kdyby jste zapomněli jeho název, stačí se podívat na absolutně nejdražší položku jídelního lístku. (Cca 20 euro, 1200 Denárů.). Je ale jedno co si v restauraci dáte vždy se bude jednat o prvotřídní kvalitu a množství, které by se dle našich kriterií dalo nazvat porce pro dva. Je také jedno jestli jíte v turistické destinaci, u kiosku na tržnici, nebo ve vesničce Horní Dolní. Vždy bude kvalita absolutní, velké množství jídla, zelenina a ovoce ráno sklizené, nápoje chlazené. Doporučuji výborné makedonské polévky, které se s našimi vůbec nedají srovnat. Milovníci vína a destilátů ocení kvalitní vína (doporučuji Vranec) a domácí pálenky (rakie). Je toho všude tolik, že to vlastně vůbec nic nestojí. Doporučuji úplně skvělou zmrzlinu, lepší jsem ještě nejedl. Možná to vyzní divně, ale kvalitní a velmi dobrá je voda z kohoutku. Nejlepší kohoutková voda, kterou jsem kdy pil. Pramení prý v horách ve výšce 2500 metrů. Podnebí, klima. Hladina Ohridu je 700metrů nad hladinou moře. Jezero je obklopeno horami z nichž některé mají výšku 2600metrů. Teplota vody v jezeru je konstantní a hladina také. Za dvacet dní byla jedna půlhodinová bouřka a jinak krásné teploty cca 32stupnů. V noci byla teplota o deset stupňů menší. Vzhledem k horskému klimatu se nikdy nepotíte ani v relativně rozpáleném městě. Klimatizace je v těchto podmínkách zbytečností a v supermarketech při jejich zapnutí trochu mrznete. Noční koupání v jezeře nebo v kanále řeky Drin bez plavek bylo naší každodenní samozřejmostí. Ženy ocení čistotu města a hlavně velké množství zeleně, květin a okrasných stromů, kterým se vzhledem k vyšší vlhkosti daří i v suchém počasí. Platby a peníze. V šestnáctitisícovém městě Struga je tolik bank, že by mu mohlo závidět i kdejaké naše krajské město. Bankomaty na každém rohu. Skoro všude možnost platby kartou. Výměna peněz i na ulici nebo ve směnárnách jednotným kursem 1 euro – 60 Denárů platí i když platíte mýto nebo v restauracích. Nikde vás ani o Denár neošidí. Ve Struga není běžné dávat díško v restauraci a když to uděláte je personál mile překvapen, ale raději se vždy ujistí, že opravdu dáváte peníze navíc vědomě. Na tržnici ve městě fungují ceny podle obličeje, nic moc se neváží a nepočítá. Mnohdy u stánku nikdo není, tak je běžné že si naplníte pytlík se zeleninou nebo ovocem dle vašeho uvážení a necháte na stole pár denárů, kolik si asi myslíte, že by to stát mohlo. V noci je tržnice prázdná a průchozí, ale vystavené zboží zůstává na místě. Je někdy jen nedbale přikryto plachtou nebo igelitem. Vezmete si v noci co chcete a holt zaplatíte ráno, nebo když půjdete zase okolo. Zvětšit mapu Líbil se Vám článek? Máte zážitky z Vaší dovolené, návštěvy aquaparku, wellnessu?
Své příspěvky můžete vkládat do kasiček, na každé akci Naturista.cz. Zájemci o spolupráci: Chcete zde seznámit ostatní s Vaši činností? EMAIL | ||||
Přirozená radost ze života
Zajímavější, než to vypadá
Jo taky jsem poznal jednoho Makedonce, žijicího tady v Čechách. No vlastně dva – tomu jednomu práce moc neříkala, dluhy nadělal, kde mohl a ten druhý? Jeho brácha je opak, dělá všechno pro rodinu jako správný šikovný řemeslník. Ale teď vážně......Rolande, tvoje reportáž by ani nemusela pokračovat a už jsem si opravdu jistý, že bych se chtěl do Makedonie podívat. A taky doufám, že se tam podívám.