FKK Rutar Lido Ahoj, jmenuji se Rebečka a teď mi byl rok. Mluvit ještě neumím, ale hodně mě baví mačkat čudlíky na počítači a honit myšky. Tak jsem se vám rozhodla napsat s pomocí tatínka a maminky něco o své první dovolené.

FKK RUTAR LIDO, Kärnten, Austria

Naši původně chtěli jet k moři. Moře je prý tolik vody na jednom místě, že si to ani neumím představit a určitě bych se tam utopila a předtím ještě spálila jako špekáček. Rodiče to tedy vymysleli tak, že pojedeme tam, kde je málo vody na hodně místech, tj. k jezerům do Korutan. Tam, kde jsme byli, to zase tolik nepražilo, ale koupali jsme se denně a byl hic jako u moře. Vždyť taky tatínek objednal i počasí jako u moře, ono beztak ten jeden deštivý den prý reklamovat nejde.

Bydleli jsme v naturistickém středisku Rutar Lido v Ebendorfu. To je v podstatě kemp, kde jsou ale také mobilní domky, bungalovy a také nějaké pokoje v hotelu, kde jsme bydleli my. I když to bylo uprostřed sezóny a při nejlepším počasí, obsazenost byla sotva čtvrtinová a nebylo tedy nijak přelidněno. Srandovní je čemu tam říkají naturistické středisko. To prý znamená, že když je teplo, tak tam chodí všichni nahatí, tj. přesně tak, jako já běhám všude, tedy pokud mi rodiče nevrazí plínu. A opravdu tak chodili i mamka s taťkou, i když se jindy balí do nejrůznějších hábitů, jen aby je někdo náhodou neviděl. 

Tohle jsem já Hotel Rutar Lido Hotel, recepce, obchod Pohled na Eberndorf Letní restaurace Terasa u bazénů Dětské bazény Hlavní bazén 

Na koupání tam mají mnoho různých bazénků a malé jezero. Já jsem nejvíce využívala dětské brouzdaliště asi 20 cm hluboké a s pomocí rodičů i další 3 bazény (asi 100 – 150 cm hluboké). Ti co umí plavat chodili i do velkého osmiúhelníkového hlubokého bazénu 25×25 metrů. Teplota vody byla 22°C, což není zase až tak moc, a než jsem si zvykla, tak jsem trochu řvala. Ještě byly k dispozici 2 vnitřní bazény, které byly až 28°C teplé. Pak tam bylo docela hluboké přírodní jezero na koupání (24 –26°C), kde se dle maminčiných slov koupali jen kachny, romantici a tatínek, ale nikoli většina tábořících Němců, Holanďanů a maminka. Ještě tam bylo několik dalších jezírek, ale tam se koupali už skutečně jenom vážky, ryby a psi se svými pány. Mezi jezírky se daly dělat pěkné procházky, při kterých každé dítě hned usne (tedy aspoň já).

V hotelu jsme si zaplatili studio, ale měli jsme prostorný apartmán s ložnicí pro 3, s obývákem s televizí, předsíní s kuchyňským koutem a lednicí, balkónem a WC s koupelnou. Krásně jsem si mohla spát, jak jsem chtěla, a rodiče mohli fungovat v ostatních místnostech. I prostoru na hraní jsem měla dost. Měli jsme objednanou polopenzi, ale takových nás byly asi jen 3 rodiny. V celém areálu se pohybovali kromě Rakušanů převážně Němci a Holanďani. Ale já jsem se na každého smála a vůbec nám nevadilo, že oni neumí mluvit česky a já neumím mluvit vůbec. 

Takhle si hraju Jezírko na koupání Jezírko pro vážky a ryby Procházka 1 Jezírko pro psy a jejich pány Procházka 2 

K vybavení střediska patří plno dalších věcí, jako třeba různé houpačky a malý kolotoč, prostorný trávník na lezení, jabloně zajišťující dostatek stínu a padavčat na hraní, obchod s rohlíky, banány a čokoládou, různá hřiště pro větší děti a abych nezapomněla – mají tam i velké poníky. Dospělí mohou využít saunu, bar, disco i Mši svatou. A také si zatancovat na typickou německou pop-music ala Včelka Mája. Na kopeček nad střediskem si lze vyšlápnout na tzv. Lido Alm, kde se konají občas naturistické slavnosti. Tam už vám ale nestačí kočárek, chce to sedačku, tedy pokud vás tam má kdo vynést.

S personálem jsme byli spokojeni a také ubytovaní hosté byli velmi milí a prostředí bylo příjemné. Nejvíce si mi líbila stará paní šéfová, která mi nosila k snídani banány a při rozloučení mi dala dokonce sušenky. Zůčastnila jsem se i oslav 87. narozenin starého pana šéfa Rutara a protože jsem hodně tleskala, rodiče dostali sekt a pivo. Pro pohodu a soukromí je děláno vše, třeba i to, že jednotlivá místa v kempu byla mezi sebou často oddělena řadou smrčků.
Takhle večeřím Louka na hraní Kemp Lido Alm Pohled z Lido Alm na Rutar Lido Pohled z hotelu k horám 

Okolí Rutar Lido je také zajímavé. Už třeba městečko Eberndorf s pěkným zámkem, vzdálené asi 1 km. Rakušani pořád něco slaví a my jsme se ve městě přichomítli ke Dni salámů s průvodem v krojích a s bohatou ochutnávkou. Pokud prší, lze navštívit i města Klagenfurt a Völkermarkt.

Z okolních jezer jsme navštívili Turner See. V dosahu je ještě Gösselsdorfersee (asi 2 km) a Klopeinersee (asi 5 km). Na oficiálních koupalištích musíte u jezer počítat se vstupným 2,50 – 3 EUR. Voda je teplejší než v bazénech a můžete plavat mezi kvetoucími lekníny. I tady jsem se koupala jako správná naturistka. Ne tak ale tatínek s maminkou. Dokonce se tatínek musel kus cesty vracet do auta pro zapomenuté plavky! Někdy ty velké opravdu nechápu.
Eberndorf Salámová slavnost v Eberndorfu Náměstí v Eberndorfu Průvod v Eberndorfu Klagenfurt Turner See 

V Alpách se nesmí zapomenout na turistiku. Možností je nepočítaně. Pro menší děti bych doporučila Wildensteiner Wasserfall (mapa) – největší „volně padající“ vodopád Evropy, vzdálený asi 15 km. Z parkoviště je to výstup asi 20 minut. Pro větší děti, jako jsem třeba já, je vhodný výstup na horu Hochobir, vysokou 2139 m n.m. Z Eberndorfu jedete asi 15 km do pěkné vesničky Bad Eisenkappel. Tam začíná stoupání do hor po horské silnici plné zatáček, která končí po dalších asi 15 km u chaty Eisenkappel Hütte ve výšce 1553 m n.m. Já jsem tu cestu ale raději prospala, abych neblinkala. Je to údajně silnice, kde se platí mýtné, ale nikdo nic nevybíral, ani nebyla nikde cedule, kolik by se mělo platit. Zbývající převýšení skoro 600 m Vás již musí někdo vynést. Má to trvat asi 90 minut, ale to musíte mít zdatnějšího nosiče, než mám já.
Takhle se nosím Wildensteiner Wasserfall Výstup Hochobir 1 Výstup Hochobir 2 Výstup Hochobir 3 Bad Eisenkappel 

Co mám víc psát. Prostě samá pozitiva. A teď ty negativa. Opravdu jsem postrádala svůj cyklovozík. Takový krásný terén pro cyklisty a tolik cyklistů, to se u nás nevidí. Na kole se jezdilo po areálu, do městečka i k dalším jezerům, ideální způsob přemísťování. Holt budu muset trénovat na svoji první účast na zářijové Pražské cyklojízdě někde jinde. Druhá věc je chození. Stále se mi zdá, že chodit po dvou je zbytečné a dost nebezpečné. Pravdou je , že hodně lidí po dvou chodí a očekávali, že i já se k dvojnožcům na dovolené připojím. Já si ale stále myslím, že chodit po čtyřech je pohodlnější a rychlejší a stejně jako pro pejsky a kočičky i přirozenější.

No uvidíme do příští dovolené. Jsem už v Rutar Lido domluvená, že až pojedeme příští rok odněkud z Itálie nebo Chorvatska, zastavíme se na noc či dvě, abych si odpočinula. Rutar Lido je totiž také výborné tranzitní ubytování (cca 15 km z dálnice Villach – Wien, asi 40 km z Klagenfurtu (trasa Villach – Klagenfurt – Bosruck – Linz) nebo 100 km z Mariboru či z Ljubljany (trasa z Chorvatska). Za úvahu stojí i návštěva v zimě, ale to už by byl jiný příběh.