Na listopadové Valašské noci naturistů se sešlo více než 100 naháčů, kteří se sem sjeli ze široka daleka. Vyjímkou nebyli ani bratia Slováci, nebo z druhé strany naturisté až z Boskovic. Vedle tradičně velmi vstřícného přístupu personálu areálu vládla i tentokrát celému večeru rodinná atmosféra, která tak příznačná pro tento skvělý a útulný aquapark. Nenašli bysme tady bouřící akci typu Babylon, ale na své si přišli milovníci pouze svíčkami osvětleného wellnessu. Premiérovali jsme zde náš nový aquazorb v podobě obřího dětského míče, plavečtí borci zlámali v pětadvacítce dosavadní rekordy a z novinek nemůžeme opominout tu na úplný závěr, která byla tak příznačná pro Valašsko a obstaral nám ji tak příznačný naturista jménem Ivo Valach

Aquazorbing Socha svobodyVzdálenost 200 km jsem si do ValMezu tentokrát dobrovolně natáhnul o zajížďku do Kostelce nad Zlínem, kde žije všem už známý kreslíř Roman Bureš. Ten zde přebývá s asi 14ti kočkami, z nichž jedna je žena. Kolem 17. hod. jsem tedy naložil Romana aj s kočkou a vyrazili krucánkama Hostýnských vrchů k aquaparku. Suchá silnice dovolovala závodnický styl, protože jinak bych nezvládl ještě „menší odskok“ do Příboru, kde na mě čekal posezónní hit rodinné firmy AQUAZORBING v podobě jen lehce jetého aquazorbu pro naše naháče. Ten má barevně podobu obřího dětského míče a hned si u naháčů v AP získal oblibu. Třísetkilometrovou rychloprojížďku jsme tedy zvládli a protože už minula 19. hodina, tak bylo na čase přichystat areál. Plavčíci i sám vedoucí směny nám byli jako obvykle velmi vstřícní a tentokráte dokonce zabezpečili zakrytí prosklení do vestibulu. To se ale už u vchodu tvořila fronta a přicházeli první naháči (zatím takticky v převleku za textiláky).


Skoro pro každého příchozího je první zastávkou oblíbený místní wellness. Ten je vyladěn do příjemné oranžové barvy, která nehraje až tak důležitou roli, protože po celý večer je celý prostor wellnessu osvícen pouze svíčkami. Je to mezi našimi akcemi vyjímka a dlužno dodat, že velmi oblíbená. Jako všude, tak i zde jsme začali půlhodinku po začátku saunovým ceremoniálem, na úvod jen lehce „Červeným pomerančem“.

To se ale už přiblížila 21. hodina a u pětadvacítky se začali šikovat nadupaní borci, kteří sem přijeli pokořit dosavadní plavecké rekordy. Nejlepší časy: Vojta 25 let prsa 50m: 46.7, Mirek 11 let kraul 50m: 55.7, Jirka 9 let prsa 25m: 25sec.
Pro mladší jsme pak uspořádali lovení puků a házení talířem na terč (trampolinu). To jsem ale už pospíchal do patra na druhý ceremoniál, tentokrát s vůní citronové trávy.

Dole se to už seskupilo k závěrečnému malování na tělo a mezitím jsme vyhlásili vítěze plaveckých závodů. Ti dostali kromě věcných cen na památku také medaile z právě proběhlého 40. Swimming Gala. Těmito závody jsme také posunuli kupředu lehce opomíjenou Olympiádu Antického Řecka, kterou jsme v minulých měsících upozaďovali kvůli soutěžím Miss Natura a dalším. Už jsou ve výrobě medaile s naší olympijskoou tématikou a na konec zimní sezony dostanou nejlepší plavci a aquazorbisti poháry vítězů.
Mezitím mistři malíři dokončili svá díla a na řadě byla jejich přehlídka. Roman Bureš se blýsknul předvánoční naturistkou s kometou a vánočním stromkem, motorkář Mafioz s přítelkyní z Třince zase dokonalou podobiznou tygra, věčný samomalíř Pepper pěknou japonskou zahradou přes celou hruď a břicho.


Nakonec ještě došlo k poslednímu překvapení večera, když jsem zvolil netradiční saunovou esenci pro poslední ceremoniál. Dospěl jsem k ní při jednom rozhovoru s Karlem Dyntarem, naším předním výrobcem saun. Toho jsem se před časem ptal, jaká je podle něj nejlepší saunová esence. Odpověděl mi velmi jednoduše – slivovice. Na tomto ValMezu tedy došlo tomu, že sice rodilý Hanák, ale jménem Ivo Valach nám věnoval 2–3 dcl slivovice a esence byla na světě. Neředěné jsem se bál to polívat, protože jsem se bál flambování všech saunujících se naháčů. Toto množství jsem tedy zředil asi 1 l vody a v očekávání polil kameny. Vůně byla až překvapivě čerstvě švestková a alkohol byl cítit prakticky jen náznakem z vytvořeného vlhkého nárazu. Místo tradičního eukalyptu jsme tedy tentokrát zakončili tradičním valašským národním bohatstvím a podle ohlasů naháčů budeme muset v této tradici pokračovat .

Sobotní naturistický večer se bezesporu vydařil a my se budeme těšit na další Valašskou noc naturistů dne 11. 2. 2012. Mezitím ale spousta stejných akcí v Olomouci, Brně, Olešné.


Mockrát děkuji paní Wrzecké i celému personálu AP Valašské Meziříčí za poskytnutý areál i pomoc s realizací našeho večera. Ivo Valachovi za poskytnutou trnkovici i SALOOSu Břeclav za ostatní saunové esence. A všem naháčům, kteří sobotního večera vytvořili velmi příjemnou rodinnou naturistickou atmosféru.

Pokud se vám nezobrazujé fotogalerie, tak se přihlaste do Klubu Naturista.cz 

HLAVNÍ STRANA NATURISTICKÝCH AKTIVIT AQAPARK VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ.