Zhubnu v dubnu po čarodějnicku

Vložil Anonymní, 3. Květen 2010 - 9:28

Po 9,5km

Není moc dobré potkat angínu v době očistné kúry, nebo vůbec kdykoli. Ne že by se mě nějak extra chytla, ale dutiny, zalehlé uši … Takže celkem úspěšné sportování dostalo stop a to je v mém případě fatální závada. Naštěstí to mělo mírnější průběh a i když kašel a jiné potvory mě nějak vlekle drží pořád, tak jsem už najel na starý dobrý spinning a o víkendu znovu rozpohyboval metabolismus na skvělém 9,5 km běhu v rámci Žďárské ligy mistrů. pocit z něho není až tak nejhorší, čas 0:51 není na můj stav nejhorší. Nejvíc mě nakrknul o 2 hlavy menší sedmdesátiletý děda, kterého jsem se držel, že ho za půlkou trhnu a on mi fouknul jak za mlada. To byla potupa největší a aspoň mám napříště co dohánět. Jinak jsem ale fakt za sebou nechal pár o 20 let mladších, kteří nebyli vůbec tlouštíci, ale prostě nestíhali. Celou trasu se mi běželo téměř dokonale, posledních 300 metrů jsem se snažil dohonit jeden holčičí vlající cop, ale marně. V cíli asi 5 minut dýchání jak při infarktu a pak klídek, žádné následky, žádné křeče. Ani den poté žádné potíže, takže dneska opět na spinning.

Sauna na Čarodějnice na břehu skvělého Rendlíčku byla stejně jako loni dokonalá a podle mě nejskvělejší sauňácká parta na světě udělala tu nejlepší atmosféru. Odpoledne to ještě pražilo, takže shánění všech součástí sauny probíhalo za dost velkého dusna psychického i fyzického. V místě nejsou ani kameny ani dřevo, tak každý dotáhl od každého kousek. Obrys jámy na kameny byl ještě od loňská znatelný, tak jsme se pustili do kopání. Pak už to šlo rychle. Kameny v ohni začaly pomalu červenat a od Žďáru byl slyšet čarodějnický ohňostroj. Kolem 22. hodiny jsme začali 1. saunu. Jakmile jsme zakryli za posledním příchozím plachtu, tak se spustila jako mávnutím proutku bouřka, která nám dělala děsivou kulisu k rozžaveným kamenům a vzlínající vůni šalvěje a potom tabáku. Světlo blesků prosvítalo do stanu, takže jsme si připadali jako v jiném světě na jiné planetě. Ochlazování v rybníku bylo jako vždy dokonalé a bezchybné.
Táborák se mezitím rozhořel do nadživotní velikosti a tak jsme po plavčení v rybníku vytvořili kolem něho n-kroužek a pěli chválu na oheň, blesky, vodu a přírodu. Klobásy mě vůbec netankovaly, tak jsem si poprvé v životě opekl syrečky a byl jsem v pohodě. 2 desítky jsem ale zdolal.

3 týdny před koncem mi zbývá ještě 5kg, takže budu muset ještě přitlačit… Dílčí úspěch je, že jsem pořekadlu „Zhubnu v dubnu“ učinil zadost a zbavil se 5kg.

3. 5. 2010 = 90kg/187cm