--- Koupaliště Tavíkovice: Tak tady to byl „šťavnatý“ zážitek. Když jsem k nádrži přijel, bylo tam málo lidí, nejvíc pozornosti vyvolávaly dvě mladé hlučné rodiny s dětmi a jedním stanem na jižním okraji. Vyhlédl jsem si místo, svlékl se a vlezl do vody jako jinde předtím. Během plavání jsem si chvíli odpočinul na protějším břehu, kde jsem si sedl na okraj vody (vodu jsem neopustil). Nade mnou na břehu zrovna byl asi padesátipětiletý muž v plavkách, který lákal do vody svého psíka. Prohodil jsem s ním pár konverzačních vět o tom psovi a zase jsem vyrazil plavat. Pochybuju, že by si tento muž nevšiml, že na sobě nemám plavky, nicméně neřekl vůbec nic.

Poté, co jsem vylezl z vody, postavil jsem si kolo a sáhl jsem po pití a jídle. Pouhých pár vteřin nato se z jižního, sedmdesát (!) metrů vzdušnou čarou vzdáleného okraje nádrže (měřil jsem to doma na leteckém snímku) od oněch dvou mladých rodin ozval hysterický (nepřeháním) řev, jestli jsem se nezbláznil, že tam jsou děti a ať se ihned obleču. Já jsem si sedl do trávy, abych tolik neprovokoval, ale neoblékl jsem se (nechtěl jsem ustupovat hrubému nátlaku), čímž jsem si vysloužil další pokračování řevu. Na mladou ženu, která křičela nejvíc, jsem zavolal, že na ni nebudu pokřikovat na tu dálku a že jestli mi něco chce, ať dojde za mnou (naivně jsem doufal v nějakou rozumnou diskusi). Ona na to, že to tak, ještě by se musela dívat na nahého chlapa. Poblíž mě v tu chvíli zrovna byla nějaká žena středního věku (nevím, zda byla nějak spojená s těmi mladými), která byla na odchodu a sháněla tam svého psa. Ta se mi mírně snažila domluvit, abych se oblékl, a že prý pokud se chci koupat bez plavek, mám jít na nudistickou pláž. Já jsem se pro zajímavost zeptal, na kterou, načež ona si vzpomněla na Mušov. To jsem nijak nekomentoval, místo toho jsem se jí zeptal, proč se ti mladí zaštiťují dětmi, když dětem je nahota lhostejná, a argumentoval jsem, že jsem se koupal v Brně a okolí bez plavek, kde taky byly děti, a nikdo mi tam nenadával. Žena na to řekla, že neví, že asi vesnice to vidí jinak. Nato odešla a ke mně zase dolehl pokračující povyk od oněch mladých rodin. Zaslechl jsem odtamtud „Běž mu něco říct“, načež se po chvíli ke mně přiřítil mladý muž a už z povzdálí křičel, že mám dvě vteřiny, abych se oblékl. Neřekl sice, co se stane, pokud se do dvou vteřin neobléknu, ale když nade mnou stanul, vypadal, že je schopen mi vyrazit všechny zuby. To jsem nechtěl riskovat, a tak jsem si natáhl kraťasy a mladík se slovy „Najednou to jde“ zase odkráčel zpět ke svému stanu. Já jsem dál jedl a přitom jsem poslouchal, jak se obě mladé rodiny hlasitě ujišťují o své pravdě. Neslyšel jsem vše, ale zaslechl jsem mimo jiné slova „pedofil“ a „buzerant“, která byla nepochybně mířena na mou adresu (výběr slovníku svědčil o duševní úrovni dotyčných), a taky něco v tom smyslu, že jejich dítě se nejprve bude dívat na nahého chlapa a pak ještě skončí u porna (což mě pobavilo, poněvadž u něj skončí tak jako tak).

Když jsem dojedl, nasedl jsem na kolo a vydal se od koupaliště pryč. Přitom jsem musel projet kolem oné ukřičené mladé rodiny (druhá myslím mezitím místo opustila), tak jsem jim při té příležitosti řekl, že oni si o sobě myslí, že jsou slušní, ale jejich chování o slušnosti rozhodně nesvědčí. Ona mladá žena nicméně využila mé přítomnosti a znovu mě opakovanými slovy ujistila o tom, jaký jsem úchyl (a jak prý se tam můžu koupat bez plavek, když tam nikde není cedule Nudistická pláž). Ve svém rozhořčení pronesla i větu „A on se ho ještě zastává“, které jsem v tu chvíli nerozuměl. Já jsem se snažil argumentovat, že jsem si jejich dětí jednak při koupání vůbec nevšímal, a že dětem nahota nevadí, je pro ně přirozená a tak dále. Mladá žena mě nicméně nenechala dokončit jedinou větu a pořád si mlela svoje. Nepamatuju si, co všechno říkala (nebo spíš vykřikovala), ale dalo by se to shrnout, že ukazování nahoty před cizími lidmi je úchylné a vystavování dětí nahotě dospělých pak přímo zvrhle zrůdné. Já jsem po několika minutách prohlásil, že nemá smysl, abych cokoli dalšího říkal, a vydal jsem se pryč.

Po několika desítkách metrů dál po břehu jsem dojel ke skupině čtyř mužů a žen ve věku od padesáti výš, kteří mě zastavili a ptali se, co to tam vzadu bylo za virvál. Já jsem jim to pověděl a oni se postavili na mou stranu, že nahota je přirozená a že na ní není nic špatného. Ten muž s psíkem řekl, že sám se tam chodí koupat bez plavek, třebaže, pravda, když tam nikdo není (tehdy mi došlo, že on byl ten, který se mě před tou mladou rodinou zastával, třebaže jsem si toho nevšiml). Na adresu oné mladé rodiny pak prohlásil, že tam na břehu stanují už tři dny, věčně jsou „nalití“ a onen mladík, který mi vyhrožoval, tam močí přímo u cesty, po které chodí lidé. To mi potvrdilo mou domněnku, že se nejedná o slušné lidi. Ostatně, když jsem přijížděl, měli puštěné rádio tak nahlas, že bylo každé slovo slyšet na desítky metrů daleko, ač tam nebyli sami. Ten mladý muž, když z dálky viděl, že se ukazuje jeho směrem, za chvíli přišel k naší skupině zjistit, co se o něm povídá. Jedna z žen se na něj obrátila a zapředla s ním rozhovor o nahotě. Z jejich rozhovoru si moc nevybavuju, ale na otázku, jak to doma dělají s mytím, mladík odpověděl, že když se umývají dospělí, je koupelna zamčená, aby do ní nemohly děti. Pak mimo jiné prohlásil, že kdyby jeho dítě ve školce řeklo, že u vody vidělo „bimbasa“, jejich učitelka by si řekla, kam oni to proboha své děti vodí. Já jsem na to poznamenal, že není důvod, aby učitelka něco takového říkala, ale jako bych hrách na stěnu házel. Pak se mladík zase vrátil ke svému stanu a já jsem ještě chvíli hovořil s oněmi padesátníky. Jedna z žen prohlásila na adresu těch mladých, že to je prostě jiný svět. Pak jsem se rozloučil a konečně jsem se vydal pryč. Když jsem vzápětí dojel k sousední lávce přes Rokytnou, musel jsem počkat, až projde koupání chtivá rodinka, a jelikož jsem si potřeboval ulevit, ženě, která šla vepředu, jsem žertem řekl, že pokud je chce naštvat, ať si nebere plavky. Ona se usmála, ale protože jsem svou poznámku blíž nevysvětlil, určitě nepochopila, proč jsem to řekl.

Celou cestu domů jsem o tomto zážitku přemítal a měl jsem tak špatnou náladu, že jsem si říkal, jestli celý ten nápad koupat se bez plavek mezi lidmi s plavkami není hloupý a jestli bych toho už neměl nechat (navzdory dosavadním dobrým zkušenostem). Pak ale u mě zvítězila myšlenka, že jsem prostě náhodou narazil na pár blbů, kterými si přece nenechám zkazit zbytek léta, a že špatná nálada sama časem ustoupí, což se i stalo. Každopádně to byl můj nejhorší zážitek celého léta a vymazat z mysli už úplně nešel, takže záporně ovlivnil mé prožívání dalších návštěv u vody (nahých jízd naštěstí ne), čehož se asi ještě dotknu v závěrečných poznámkách.

--- Nádrž U Kadlecova mlýna: Dvě návštěvy – dvě rozdílné zkušenosti (což ukazuje, že konkrétní místo není buď zaslíbené nebo nepřátelské nahotě, vždy záleží na momentálně přítomných lidech). Při první návštěvě tady nad mou nahotou nikdo ani nezdvihl obočí, takže z tohoto hlediska není o čem psát (když jsem byl ve vodě, na vzálenost asi tří metrů se ke mně přiblížila mladší žena ve stoje pádlující na prkně a při vzájemném pohledu se na mě usmála, snad protože viděla, že nemám plavky, třebaže důvodem si jistý být nemůžu). Zmínit bych ale chtěl něco jiného: Zpočátku jsem si myslel, že jsem tam nahý sám, pak jsem ale z vody v povzdálí na břehu mezi lidmi zahlédl (mladého) nahého muže, který se tam nenuceně ve stoje sušil a převlékal. Nijak s tím nepospíchal, takže notnou chvíli tam mezi lidmi stál nahý – a nejenže všude kolem něj byli dospělí, ale i mladiství a hromada malých dětí, kromě toho tam byl s asi desetiletou holčičkou, patrně dcerou, protože ji líbal na čelo. Toto vše by nebylo samo o sobě nijak zajímavé, ale mě v tu chvíli napadlo, že kdyby toto viděli ti mladí rodiče z Tavíkovic, jak se někdo předvádí nahý nejen před cizími dospělými, ale i před náctiletými a ještě před nejmenšími dětmi a ještě před vlastní nezletilou dcerou, při pohledu na všechnu tu koncentrovanou „úchylnost“ by zřejmě na místě upadli do bezvědomí. Je to zároveň ukázka toho, jak zcela protichůdné názory na veřejnou nahotu a zejména na vztah dětí k nahotě dospělých lidé můžou mít.

Povzbuzen tím, že jsem tam poprvé viděl jiného nahého, jsem se začátkem září ještě na místo vrátil s tím, že půjde o poslední letošní koupání. Předtím jsem ještě na kole objel (oblečený) všechny tři místní nádrže a u hráze nádrže Pod hrádkem jsem uviděl právě se svlékat muže kolem 60 let věku. Ač to není slušné, zastavil jsem zvědavý, co bude následovat. Do vody nešel, trenýrky si podložil pod sebe a nahý si sedl na kamenné obložení hráze. Nevšiml jsem si, že by byl nahý někdo jiný kolem něj. Toto mě každopádně dále povzbudilo a vydal jsem se jižněji k nádrži U Kadlecova mlýna. Zastavil jsem se na samém východním okraji severnější z obou „pláží“ (travnatých luk), protože tam byly jen dvě dvojice na dekách, které si nevšímaly okolí, což mi vyhovovalo, dál už na můj vkus bylo moc lidnato. Třicet metrů před tím jsem po cestě projel kolem dvou rybařících mužů, kteří se spolu hlasitě bavili. Zajímavé je, že když jsem si parkoval kolo a připravoval se na svlečení, bavili se zrovna o něčem ohledně nahoty, protože jsem zaslechl slova „nahý“ a „polonahý“. V tu chvíli mě napadlo, že kdo ví, jestli od nich nepřijdou nějaké problémy (tušení bylo správné), už proto, že oba vypadali tak v nejlepším případě na „třetí cenovou skupinu“ (ale ne opile), a ještě než jsem se svlékl, dorazilo k nim pár dalších podobných lidí, takže se jejich hlasitost ještě zvýšila. Měl jsem i dojem, když jsem nahý vstupoval do vody, že jsem z jejich směru zaslechl nějaké komentáře ohledně mě, ale na tu vzdálenost 30 metrů jsem si nebyl jistý, i když mluvili hlasitě. Z vody jsem mimochodem pozoroval, jak občas pokřikují na kolemjdoucí, jimž často blokovali cestu (když např. před nimi zastavila dvojice cyklistů, pokřikovali na ně, že mají zvonky, ať tedy zvoní, načež poté, co byla puštěna, jedna mladší žena se schválně s úšklebkem rozcinkala jako o život, na projíždějící sanitku zase volali, jestli se někdo utopil).

Jakmile jsem usoudil, že už mi voda stačila, zamířil jsem ke břehu a přemýšlel jsem, jak to udělám se schnutím. Potřeboval jsem si stoupnout na místo, kam svítilo slunce, což by nejlépe bylo na břehu přímo u cesty, kde bych ale byl na očích oné skupiny (o jiné lidi jsem se nestaral), tak jsem nakonec zůstal po kotníky ve vodě u břehu v místě, kam rovněž svítilo, ale od oné skupiny jsem byl oddělen do značné míry porostem (plánoval jsem to tak, že si nechám oschnout tělo od kolen nahoru, u břehu si obleču kraťasy a tričko a v sedě v trávě dosuším spodek dolních končetin). Po snad dvou minutách stání se mi ozvalo za zády hlasité „hej“, otočil jsem se tedy a u cesty za mnou stála žena zjevně z té hlučné skupiny (rovněž vypadala tak na tu třetí cenovou skupinu) a zeptala se mě, proč to dělám, a že jsou tam děti (zase ty děti!, v oné skupině mimochodem žádné nebyly). Já na to, že proč ne, že je to snad normální a že jsem tam viděl to dělat i jiné lidi. Jí to jako odpověď nestačilo, takže otázku zopakovala. Já jsem na to tedy řekl, že prostě nemám plavky, načež se ona (kuriózně) nabídla, že mi plavky půjčí. Mně sice prolétlo hlavou, kde by vzala mužské plavky, navíc zrovna mé velikosti, ale neřekl jsem nic. Když mi položila otázku potřetí, řekl jsem, že pokud jí pohled na mě vadí, ať se vrátí, odkud přišla, a na mě se nedívá. Všechna její slova si nepamatuju, ale během naléhání na mě pronesla (bez zapojení do jakékoli věty) samostatné slovo „respekt“ (jakože ho mám projevit). Já jsem řekl – což jsem považoval za své poslední slovo – že jen co uschnu, obleču se a odjedu, což ale nebylo nic jiného, než co jsem měl v plánu a zrovna jsem dělal. Ona to pochopila jako můj ústupek, poděkovala mi a vrátila se ke své hlučné skupině. Ke cti jí aspoň ale sloužilo, že na mě nekřičela.

Usoudil jsem, že teď už nemá smysl, abych postával u kraje vody, takže jsem vylezl na břeh a nahý si sedl do trávy vedle svého kola, zády k asi dva metry vzdálené cestě kolem nádrže, čímž jsem ještě měl příležitost vyslechnout si nějaké komentáře kolemj(e)doucích. Vlastně jsem zaznamenal jen dva, a to od sebe odlišné. V jednom případě jsem zaslechl ženské „Tady se lidi koupají – a na Adama“, což znělo lehce překvapeně (u jižní nádrže jsem mimochodem ten den nikoho nahého neviděl). Pak jsem ještě zaslechl, zjevně od dvou cyklistek, rychle po sobě (pokaždé jiným hlasem) pronesená citoslovce „panebože“ a „ježišmarja“ (tón prozrazoval spíš překvapení). Jiní lidé, kteří mě viděli nahého, se nijak hlasitě neprojevili.

To je od vody vše, příště k nahé chůzi, takže na tomto závěrečném místě poznamenám, co mě z mých koupacích zážitků nejvíc přimělo k úvahám: Ve všech (třech) případech, kdy nad mou nahotou někdo projevil nelibost, se nespokojenci oháněli zájmy dětí – jakoby snad nahota dospělého byla nějaká forma pornografie nebo byla v myslích lidí předstupněm k pornografii nebo něco podobného. Že je to nesmysl, musí být jasné každému, kdo se nad tím uráčí poněkud zamyslet, jenže lidi se zjevně nechtějí zamyslet, chovají se pudově. Já jsem se jen jednou pokusil apelovat na rozum, jinak na to prostě nebyl prostor. Otázka k přemýšlení je, kde se tento strach z nežádoucího ovlivnění dětí nahotou bere, ale nehodlám se jí věnovat víc, jelikož už by to bylo mimo téma mých popisů.

(úvodní část, předchozí část, následující část)