Chorvatsko informačně a FKK na lodi.

Vložil sailor, 28. Leden 2012 - 12:28

O Chorvatsku už tady bylo řečeno opravdu mnoho a trošku se bojím, že se ,,svojí troškou do mlýna“ přispívám na, ani ne hromadu, spíše bych řekl horu názorů či zkušeností. Ne všechny tu ale byly řečeny a tak to malinko podporuje mou troufalost podělit se s Vámi o názory čistě subjektivní, tedy moje. Nemyslím si, že by tu nebyl někdo zcestovalejší, ale právě pro to, aby se tu vyměnily názory a zkušenosti, otvírám znovu toto téma. V první řadě bych chtěl za všechny, kdo se snaží navštěvovat web Naturista.CZ pravidelně, poděkovat za všechny slušné články, příspěvky do diskusí, komentáře článků, vlastní glosy či náměty všem zúčastněným, bez kterých by tu bylo smutno, pusto a prázdno, ale také skupině lidí, kteří udržují tento web, abych tak řekl ,,živý“.Takže dost úvodů a jde se k věci.

Chorvatsko. Země, která svou slovanskou historií, je nám blízká, ( a to nejen proto, že do ní bylo nejjednodušší získat devizový příslib), se rozkládá na balkánském poloostrově, výběžku Evropy, který plynule přes černou horu, Makedonii a Albánii navazuje na nejjižnější část Evropy Řecko. Evropa má ještě dva takové výběžky. Jeden z nich je Pyrenejský poloostrov se svým Španělskem a Portugalskem a pak ještě Apeninský poloostrov, tedy Itálie s několika samostatnými státy či knížectvími. Většina z Vás mi ale dá za pravdu, že Chorvatskému Jaderskému moři, se v této oblasti máloco vyrovná. Již v minulém článku o Chorvatsku, byly zmíněny základní údaje o této nádherné zemi, takže krom měnícího se kurzu tamní měny, tedy ,,KUNA“ vůči ostatním, a krom rozrůstající se sítě dopravních tepen, se naštěstí nic moc nemění. CHORVATSKO, FKK od severu k jihu.
Tím nic moc myslím tu skutečnost, že je tu pro Čechy, kteří nevyhledávají ubytování a program ,, all inclussive“ prakticky stejně draho, či levněji, pokud srovnáme ceny před cca 15ti lety a dnes. Tehdy byla např. PIZZA od 25ti kuna do 40ti kuna ale kurz ke koruně cca 4,50 kuna za 1kč, tedy PIZZA 112kč až 180kč. Dnes, kdy tato obvyklá rychlá večeře stojí od 32 kuna do 50ti kuna, ale při kurzu 3,3kč je to vlastně ještě levnější než před zmiňovanými 15ti lety. Pro srovnání mohu nabídnout ještě například další domácí pokrmy, jako je ,, SKUŠA“ , ,, ZUBATAC“ , MIJEŠANE MESO“, nebo ŠKAMPI NA ŽARU“. Také jejich malé chobotničky či LIGNJE. To je jen výčet věcí v oblasti gastronomie, kde nejen, že ceny nerostou, ale díky kurzu i klesají. Zapomněl jsem na dvě zásadní věci, a to je sladoled, tedy zmrzlina, která se nám ze 4,5kuna vyhoupla na 6kuna za kuglicu, a ve stejné ceně i jejich úžasné krafny, tedy koblihy. Cena v korunách ale pořád neroste a to už 15 až 18 let.

Mám rád Chorvatskou kuchyni a ceny v restauracích mne překvapují celkem mile, pokud je dám do kontextu s pomalu poplašnými zprávami, které, stejně jako dříve strašili žralokem sežranou učitelkou mateřské školy, dnes straší neúnosnými cenami a problémy na hranicích co se týče kontrol zavazadel. Z vlastní zkušenosti vím, že k Čechům se ve většině případů chovají Chorvaté přátelsky a to i na hranicích. Pokud tedy nejsem floutek 19 let v BMW Z3 s marjánkou v koutku. To se asi nelíbí většině celníků, chorvatské nevyjímaje. Mají svých starostí dost a pokud si Čech jede k Jadranu evidentně odpočinout, obvykle ho pustí a vyzvednou si vozidlo s Německou či Polskou SPZ.

Zvětšit mapu

Doprava: Je několik tras, všechny jsou popsané ve článcích či příspěvcích Naturista CZ. , ale přeci jen vyzdvihnu čtyři základní, s výjezdem z Prahy.
Praha, Budějovice, Salzburg, Villach, Ljubljana, Rijeka a dále na Istrii či na jih. Hodí se většinou při cestách na Istrii, či pobřeží okolo Rijeki, Crikvenice Šila nebo na Krk. Místo trasy Villach- Klagenfurt – Ljubljana, se dá využít i trasa přes Italské Udine , Terst a Slovinský Koper. Dokážete se obejít bez slovinské dálniční známky, jinak též ,, vignette“, ovšem za tunely Tauern a Karawanken, dáte při obousměrné cestě 33 euro na poplatcích. Ušetříte na vzdálenosti a času, ale ve spotřebě je to relativní z důvodu vlivu ALP na spotřebu.
Alternativní trasa na Istrii se může zdát delší a také je, ale časově a nákladově není velký rozdíl, díky menšímu překonávání výškových rozdílů. Tou je trasa: Praha Brno, Vídeň, Graz, Maribor, Ljublana, Postrojna a potom buď Terst, nebo Rijeka. Tato trasa je sice delší, ale díky nevytíženosti Slovinských dálnic uteče někdy rychleji, než když stojíte 5 hodin před Tauernským průsmykem v koloně.
Co se týče cesty dolů k Dalmácii a na Split a Makarskou, pak jsou tu opět dvě až tři cesty. Liší se podle preference dálnice. Já osobně preferuju cestu přes Brno, Vídeň,Graz, Maribor, Zagreb až do Karlovace, ale pak jedu po staré magistrále přes Plitvická jezera, jelikož tudy jedu obvykle v noci a dálnice mne uspává. Zatáčky, vesnice a kopečky na této, dnes již velmi pěkně upravené silnici mne usnout nenechají. Záměrně pomíjím ekonomické dopady ohledně mýta na dálnici, jelikož co ušetříte na mýtu, musíte nastavit časem. Ale mě to za to stojí. Lepší je být u moře o 2 hodinky později, než v Chorvatské propasti o 2 hodiny dříve. Kdo ale jezdí Chorvatskem přes den, nebo nebývá unaven, nebo cestou přespí, využije asi dálnici, protaženou dnes snad až do Makarské. Rozdíl v Mýtném je cca 1000kč a cesta jinak ubíhá. Navíc, pokud nechcete jet po okreskách, vnitrozemská magistrála a dálnice se u Zadaru spojuje. Já si ale vždy rád vychutnám klesání k moři u Zadaru, po překonání Velebitu a 35ti kilometrové serpentiny po úbočí Male Kapely mne rozhodně usnout nenechají.

Je ještě varianta pro ty kdo vyjíždí z jižních čech, kteří volí raději cestu přes Dvořiště – Linz – Graz a pak stejně přes Maribor. Nebo stejnou, přes Dvořiště, linz a Salzburg na Villach. U obou jsou ale placené tunely. Přes Salzburg Tauern 10euro + Karawanken 6,5euro, nebo přes Linz, Bosruck a Gleinalm celkem myslím kolem 12ti euro, vše jedním směrem.
Takže je to jako se vším. Záleží na tom, kdo co preferuje. Výsledná cena se liší, po započtení poplatků za dálnice, za tunely a různě spotřeby PHM a ztráty času, jen celkem málo.
Zde bych, oproti své subjektivní preferenci, cesty přes Vídeň chtěl říci jedno. Alpy, pokud je projíždíte za světla, mají také své kouzlo a mnohdy stojí právě za ten rozdíl v nákladech. Krásné skály, horské usedlosti, mnohdy sněhový vršek kopce, kravky, kostelíky, hrádky a zámečky, kostelíky a kláštery a hlavně nekonečná řada střídajících se tunelů, Vám cestu osvěží a díky zaujetí okolím i relativně časově zkrátí. Tunely jsem přestal počítat někde kolem 25ti. Kdo si ale chce užít, třeba kvůli dětem opravdu dlouhý tunel, ten ať jede přes Linz a na Graz, protože Graz pak objíždí tunelem v délce 10km.

Teď tu mám trochu statistik a matematiky. Dám sem tabulky křížového přepočtu vzdáleností a orientační cenu dálnic. Koho to nudí, tak to samozřejmě ignorujte. Někomu se to hodí, někdo to zná, někdo to nepotřebuje, tak mi nespílejte prosím.
První tabuličkou je křížový výpočet orientačních vzdáleností. Tabulka odkud kam.

Zvětšit mapu

Pro zjištění poplatku je dobré znát svůj vůz. Je dnes dost běžné, že například potápěči či větší rodiny nebo party jedou jedním větším vozem, např. Ford transit nebo Vw transportér. Výše mýta se ale počítá podle výšky vozidla nad přední nápravou a dost často Chorvaté u těchto vozidel přistupují k sazbě II. To jen aby nedošlo k nedorozumění při výpočtu nákladů na mýtné. Je to tu vždy na lidech. Někdo vám dá lístek na jedničku, při střídání dálnic, vám ale klidně dají dvojku. Není to tím, že Vás ten druhý okradl. Je to tím, že ten první vám polepšil. Buďme za to rádi. Ještě je tu lidský přístup.
A teď to nejnudnější. Sedněte k mapě a najděte si svou trasu. Podle ní a této tabulky pak zjistíte, kde a kolik budete platit. Já osobně na poplatky do Karlovace beru Kuny HKN. Některé kurzy eura na mýtech, nejsou žádná sláva. Od Karlovace dálnici nepoužívám, ale Kuny se hodí na kafčo do restaurace u silnice. Možná vás zarazí poměr ceny a kilometru Macelj – Zagreb – Lučko a následně levnější cesta z Lučka dál. Je to tím, že tato část trasy je dálnice de facto soukromá, či soukromě investovaná a cena za 1km je tu dražší, než na dálnici státní. To jen pro připomínku, co nás tu taky čeká pokud naši mocipáni zprivatizují i jetel ve škarpě. Poplatky na chorvatských dálnicích.

To by byly k dopravě do tohoto malého evropského ráje asi tak zásadní informace a teď se přesunu do oblasti zajímavější, tedy do osobních zážitků s jednotlivými oblastmi této nádherné země. Jestli Vás ještě nenudím, začnu raději tím, co je z hlediska naturismu, alespoň podle mne, absolutní špička co se týče strávení dovolené v Chorvatsku, a to je dovolená, prožitá na pronajaté lodi, či jachtě pokud chcete. I když ta jachta zní dost snobsky na to, že tu dovolenou trávíte v podmínkách spíše kempových, pokud nejste zrovna výstřední milionář, nemáte loďku za 40 mega a noci netrávíte v hotelu v marýně.
Pohoda na lodi. V první řadě je tu potřeba říci, že se jedná o absolutní svobodu, pohybu, duše i těla a možná až nehoráznou pohodu cestujících ve společné posádce. Někdy se mi to zdá pohoda až kacířská. Jedná se o svobodu rozhodování, ve smyslu: kam pojedem, co a kdy budeme jíst (protože plovoucí restaurace nepotkáte), co budeme pít (no co jsme si vzali sebou né?), budeme se koupat u břehu, nebo na volném moři? (Toto vysvětlím v samostatném odstavci.) Kde budeme spát, o oblečení se snad ani nezmiňuju. Paluba lodi je teritorium těch, kdo se na ní rozhodli strávit svůj čas společně.

Oproti obecným zvyklostem začnu na začátku s výpočtem záporů tohoto typu strávení dovolené. Počasí. Může se stát, pokud naplánujete okružní plavbu, že vás potkají vlnky či silnější vítr. Pak se loď samozřejmě houpe a né každý to má rád. Na druhou stranu je třeba říci, že v Chorvatsku je horší počasí většinou až koncem, nebo v druhé půli srpna ( kolovoz), kdy o sobě dávají vědět teritoriální větry, na severu ,, bora“ jižněji ,, jugo“. Někdy je to i příjemné zpestření.

Cena kontra pohodlí: Tady bych to rozdělil na dvě kategorie. Začnu tou cenově horší, ale pohodlnější.

Motorová loď: Mým favoritem v této oblasti, je jednoznačně typ lodě ADRIA, která se dělá v rozmezí 8 až 12 metrů pro 5 až 10 cestujících a vezmu ji jako příklad pro naturisty, kteří, alespoň si myslím, neholdují tak úplně stylu all inclusiv. Je to Loď příjemná, ovladatelná, parametry spadají do levnějších sazeb pobytových tarifů marýn. Pohodlí a rychlost je ale vyvážena hlukem motoru, spotřebou paliva a horší stabilitou ve vlnách nad 1m. Prostor bez plachet také dává větší prostor pohybu během jízdy. Motor ale dokáže spapat i 8 – 9l nafty za hodinu, což není zrovna levná záležitost, když uvážíme, že pronájem takové lodi se počítá kolem 40.000 na týden + spotřeba a případné kotvení v přístavu jiném, než domovském. Tam samozřejmě neplatíte nic. To je příjemné pokud děláte jednodenní vyjížďky k okolním ostrovům. (vyjížďky k ostrovům rozeberu podrobněji). Nicméně, kdo preferuje pohodlnější a prostornější cestování lodí, a je ochoten si připlatit, je to určitě varianta pro něho.

Plachetnice: Ideální pro ty, kdo se nebojí moře. Loď je sice permanentně v náklonu 5 až 30 stupňů, podle rychlosti a síly větru, nehledě na to je ale ve vlnách podstatně odolnější a stabilnější. Co se ceny týče, je cca o 25% levnější v pronájmu a o cca 60% levnější ve spotřebě PHM. Pronajmout se dá již kolem 30ti tisíc pro 6 lidí a pokud lze plout na plachty, nežere prakticky nic. Díky slabému motoru je ale méně dobře ovladatelná v marýnách či úžinách. Dalším záporem je omezenější prostor pro pohyb, pokud loď jede pod plachtami a i celkově jednodušší řešení prostoru, který je přizpůsoben jachtění a ne hotelu.
Výhody jednotlivých lodí.

Motorová loď: Pohodlnější, prostornější, ovladatelnější v nízkých vlnách, nezávislá na počasí, rychlejší.

Plachetnice: Bezpečnější stabilnější při zhoršeném počasí a vzedmutém moři. Akční dovolená s použitím plachet. Podstatně levnější v pronájmu i PHM. Již před 15ti lety jsem se od němců naučil že pronajmout plachetnici lze i bez vytažení plachet. Ale plavbě na plachetnici, kdy má plachty nastaveny ,,na motýla“, hlavní plachtu vlevo a genuu vpravo, kdy loď jede a vy neslyšíte vítr, protože jedete přesně stejnou rychlostí zadního větru, kdy se moři a větru prakticky poddáte, tomu se nic nevyrovná.
[Úsměv]

Klady dovolené na lodi: Absolutní svoboda, svoboda rozhodování, přímý kontakt s přírodou, společenství kamarádů, přátel, či alespoň velmi dobrých známých, mobilita, (dnes sem a zítra jinam), nezávislost na ubytování a pláži (tu si najdete) a hlavně něco úplně jiného, než se válet na pláži, nebo i celý ¨týden či dva vymýšlet, co nového dělat na stejném místě.
[Vykřičník]

Obecná pravidla. Loď si může pronajmout, kdokoliv vlastní kapitánské zkoušky pro vedení lodi v námořní dopravě a to již v rozsahu ,,C“ , to znamená přípobřežní plavba do 3 mil (cca 5,5km) od nejbližšího břehu. Pokud jsem od břehu vzdálen 5km a příští ostrov je daleko 6km, počítá se ta vzdálenost zase až od jeho břehu, takže mohu plout prakticky i 11km od původního břehu. Kdo má doklady Chorvatské. Má platnost a to i časovou, neomezenou. S těmito doklady ale mívají problém v Řecku či Španělsku. Dobré je mít v posádce člověka se zkouškami na radiostanice, nebo je má kapitán sám. Loď s kapitánem stojí trochu víc a je to trochu rušivý element na palubě. Lepší je mít kapitána svého v partě. A Těch lidí je fakt spousta. Kapitán lodi je zodpovědný prakticky za všechno, včetně případného úmrtí či porodu na palubě.
[Otazník]

Ceny: Pobyt v marýně může 10ti metrovou lod se šesti lidmi vyjít na cca 100 euro za noc, v ceně je i spotřeba el. Energie na dobytí akumulátorů a spotřeba vody na doplnění zásob sladké vody. Kotvení na bojích, takzvaně na divoko bývalo i zdarma, ale dnes už to může vyjít i na 50 euro. Bóje jsou většinou v zátokách, kde lze přespat na břehu, nebo navštívit, celkem osamocenou restauraci. Dá se kotvit i volně, chce to ale zkušenou posádku.

A TEĎ TO ÚPLNĚ HLAVNÍ. To co dělá dovolenou na lodi speciální a jedinečnou. Svoboda: Sami se rozhodujete, jestli pojedete na moře, nebo zůstanete na lodi jako v apartmánu a zajdete na pláž: jestli pojedete v 7,00 nebo v 9,35. Kam až se chystáte, jestli zvolíte jednodenní výlety či okružní plavby a jestli se budete oblíkat. To byla sranda. Málokdy uvidíte oblečenou posádku. To je na tom to krásné naturistické. Posádky lodí, obvykle oblečení nechávají doma a berou místo něj pití. Takže myslím většina těchto lodí je vlastně naturistická, i když na ní jedou lidé, kteří by jinak plavky nesundali. Tady bych asi určitě potvrdil komentář či článek Cordobků, že prakticky jen asi 10% lidí jsou opravdoví textiláci. Ostatní jsou naturisté, jen o tom všichni ještě nevědí.
Pláže nebo koupání v moři. [Otazník]

Na pláži si místo hledat nemusíte. Díky obrovskému množství ostrovů, ostrůvků, zátok či zálivů, si prostě lodí najdete pláž, která vám vyhovuje. Nečekejte na těchto plážích oblečené turisty. Na tyto plážičky jezdí lidé loděmi právě proto, aby se mohli uvolnit tak, jak je jim to příjemné, tedy zcela a úplně. Mám takovou zkušenost, když jsem dělal poprvé kapitána a hledali jsme volnou pláž na ostrovech kolem Krku. Myslím tím i takové ostrovy, jako Cres nebo Ráb. I tady byly právě tyto malé, ze země nedostupné pláže plné naturistů či jak je tehdy jedna z členek posádky nazvala, džudistů.

Druhou variantou je koupání v moři. Předpokládá to klidné moře a umění plavat. Koupat se dá přímo plaváním z lodi a nebo je možné hodit do vody lano a koupající se táhnout za lodí na laně. Je to celkem obvyklá a veselá zábava. Že tu plavky nepotřebujete ani nedodávám. Tady žádná pláž není. Tady je jen naše loď.

Projeli jsme takto několik ostrovů i kornatský národní park, ale o konkrétních místech napíšu až v celkové části o Chorvatsku. Prostě to shrnu:

Na první lodi jsme projeli KRK,Punat, Bašku, Cres, Ráb.

Na druhé, Sukošan, Žut, Žakan, Murtrer, Biograd a Sukošan.
Vím,že se dokonce pořádají zájezdy na naturistických lodích v podobném smyslu, dokonce snad se servisem a plnou penzí. Podle vyprávění Jirky Rybky, to může být také velice zajímavé, zvláště pro ty, kteří hledají větší společnost, nebo nechtějí cizího a nemají svého kapitána. Podle fotek je ale vidět, že posádky jsou fundované, výběr lokalit skvělý a vyžití námořnické.
Ale co se opravdové svobodné a pohodové dovolené týče, nedokážu si představit větší pohodu, než se sám rozhodovat, kam na vlastní lodi pojedu, kde zastavím na jídlo či koupání, jak si ustelu. Mimochodem, když si ulovíte chobotnici, nikdo vás neuvidí a sami si ji uvaříte, nevěřte tomu, že to je nejlepší chobotnice na světě. Ačkoliv jsme s ní zápasily přes půl hodiny a pak další půl hodiny hledali jak ji obrátit na ruby ( měla rozpětí chapadel 180cm), nebyla to nejlepší chobotnice, jakou jsme kdy jedli. Chorvatským receptům se prostě přiblížit nedá. A už vůbec Vás nezajímá, co si vezmete na sebe. Přeci nic. Tak to příroda chtěla, než nám sundala srst. Od té doby nás musí hřát textil alespoň v zimě či chladných dnech. To ale není případ dovolené na lodi v létě. Slaná voda a sůl ve vzduchu u moře je natolik úžasná věc, že se jí dá věnovat celá kapitola, či diskuse.
[Spiklenec]

Naturistická plavba na lodi nejde lépe popsat, musí se totiž zažít. [Spiklenec]

Redakčně se souhlasem autora jen mírně upravil Cordobka.

Přispěvatelé: Líbil se vám tento článek? Máte pěkné naturistické zážitky z vaší dovolené, cestování, návštěvy bazénu, aquaparku, wellnessu? Za článek tohoto rozsahu vám nabídneme volnou vstupenku na kteroukoli naši akci [Smích]

Svoje texty, fotografie, videa posílejte na EMAIL. Nejoblíbenější článek roku bude odměněn pobytem v hotelu pro 2 osoby.
Podporovatelé: Pokud byste chtěli podpořit autora tohoto článku jakoukoli částkou, tak můžete bez jakéhokoli poplatku systémem PAY SEC na naše jméno: naturista, číslo: 3891789. Předem vám děkujeme.
Inzerenti: Chtěli byste zde prezentovat svůj obchod, služby? Využijte prosím naši širokou nabídku vaší prezentace na internetu i na reálných akcích NATURISTA.CZ.