Když kliknu na odkaz „Seznam nudistických pláží v Turecku“, tak se objeví varování „Niektorí čitatelia tohto blogu kontaktovali spoločnosť Google, pretože sa domnievajú, že obsah tohto blogu je nevhodný.“ a jestli opravdu chci pokračovat

Bez ní zase odkaz nefunguje. Je to asi spíše tím, že ve větší části Turecka je ještě naturismus tabu, (ne v turistických destinacích) proto asi turecké reakce na nudismus jsou označeny jako na hraně, nebo jako přímo závadný obsah.

ale jinak velmi fajn článek, normálně dostávám chuť se tam vydat.

Díky utopenému fotáku, mám ze dvou míst míň informací, jelikož vždy jedu článek hlavně podle fotek, to dost připomene. Asi už stárnu a paměť mi začíná vynechávat. Některé věci jsem si vybavil až z videí a spousta míst se mi začíná slívat do sebe. Tak když jsem si nebyl stopro jist, tak jsem to raději nepsal. U chorvatska mi také Natur upozornil na chybu v komentáři, kdy jsem zaměnil dva národní parky. 

Jestli jde o Google, není se čemu divit. Ostatně spřízněná YouTube taky svého času zablokovala celý profil Naturisty, a o problémech na Facebooku jsem taky slyšel svoje. To je prostě prudérní Amerika, kde se sice leccos v tom množství obsahu dočasně skryje, ale jinak jakmile zahlédnou někde holý zadek, okamžitě mažou a blokují a tak dále. I proto je důležité mít vlastní nezávislý web (jako je Naturista) jehož obsah žádný „amík“ nelustruje, a ovšem náš obsah nebudovat primárně na službách cizích serverů (i když to některé stále svádí a je to asi trend doby, může se to zrovna v naší sféře dost vymstít).

To je ode mne jen taková připomínka, co se obecně kolem naturistického obsahu na internetu děje. Jinak si nenechte kazit dojem z krásného článku nabitého informacemi

Asi by bylo vhodné upozornit, že jediná fotka u článku která vypadá opravdu jako z nudapláže je focená na Korsice a už před delší dobou ji a několik fotek se stejnými modelkami použil pan Hájek v katalogu jeho cestovky Naturtravel.

Fotka byla stažena, ale byla použita jako demonstrativní, jelikož vždy dodržuji nefotit naturisty, nebo spíše kde jsou nudisté vůbec foták nevytahovat. Za upozornění děkuji.

Nikdy mně nenapadlo že budu přemýšlet o Turecku, ale Turecko mně velmi překvapilo. Brala jsem to jako chudou zemi, ale hodně jsem se mýlila.

Ahoj lidičky. V první řadě bych chtěl poděkovat za opětně skvěle zpracovaný a všeobecně mapující cestopis. Dát dohromady tolik ilustrativních videí, zapracovat to do přehledného a zajímavého obsahu navíc z vlastní zkušenosti, to musí být nejen radost při vzpomínce na to co popisuju, ale na druhé straně i práce, která určitě nezabere půlhodinku po večeři. Takže i za tu práci díík za všechny. Co se týče Turecka jako země, rád bych se tam podíval dnes a to hlavně z důvodu, že jsem měl možnost tam pobývat již před cca 20ti lety ve třech místech, dohromady měsíc v kuse a bylo by tedy zajímavé porovnat. Některé věci, se podle článku nezměnily. Už tehdy to byla smýšlením a relativní svobodou nejvyspělejší islámská země, kde se nemusela blondýna bát sama na bazzar, a kde, hlavně díky tomu, že mnoho Turků, stejně jako chvilku před tím, tehdy ještě Jugoslávců, pracoval pomalu každý pátý chlap v Německu, ponejvíc jako řidič a tak tam opravdu nebyl problém domluvit se německy. Co se týče Evropské části, zaujal mne hlavně Bospor jako místo, kterým člověk úmyslně prokopal kanál mezi dvěma kontinenty a pak ho opět spojil mostem, aby svůj zásah do přírody vyvážil. Průjezd lodí pod tímto mostem, který spojuje dva kontinenty je krásný i z pohledu přes palubu, když míjíte takzvaný zlatý roh a z Marmarského moře vjíždíte do kanálu. Po levém břehu máte jednu z nejznámějších evropských mešit v Istanbulu, takzvanou Sulejmanovu, http://cs.wikipedia.org/wiki/Istanbul , před sebou spojující Bosporský most a za ním pak chvilku jízdy již moře Černé s jeho písčitými plážemi na březích převážně Bulharských. (Tím myslím převážně co do návštěvnosti) . Istanbul jsem bohužel osobně nenavštívil, jelikož moje tehdejší cestování bylo rázu pracovního, Nicméně možná právě proto jsem měl možnost poznat většinu zemí z úplně jiného pohledu. Navštívil jsem a pobyl tam asi 10 dnů v jiném Evropském městě v Turecku a to v Tekirdagu, a z této skutečnosti mohu pouze potvrdit slova cordobky o vyjímečných nákupech. Co se kůže týkalo, byla prakticky za babku, ale na arabský svět, velmi kvalitně zpracovaná a ušitá. Pamatuju si, že kamarád si tam kupoval lovecký kabát s kožíškem, za který by se nemusel stydět, žádný americký lovec divé zvěře. Stejně tak zlato. Kdo se nechal oslnit masivností šperku, obvykle se napálil, jelikož se jednalo o zlato foukané, duté, tedy lehké, což odpovídalo jeho nízké ceně, ale také náchylné k prasknutí a pak již neopravitelné. Ale pokud si člověk koupil v turecku zlatý šperk obvyklého rázu, mohl se spolehnout na jeho pravost, kvalitu a co se zpracování týče, opět mnohem lépe esteticky zpracovaný, než v jiných zemích, kde jsou schopni vzít 100gr zlata a vytepat z něho přívěsek skoro bych řekl na kovadlině. Co se týče Asijské části, pobyl jsem cca 14 dní ve městě Mersin, které je sice přímořské, ale již zde byly znát národnostní třenice mezi Tureckou stranou a Kurdskou menšinou. Tehdy nebyl problém na procházce městem potkat nákladní vozy plné ozbrojených vojáků, jak si to frčí někam na východ za město. Město bylo, ale velice příjemné, na svou polohu, skoro až na východě Turecka, velmi civilizované a s přátelským přijetím prakticky stejným jako v evropské části. Lidé tam neřešili, kdo je muslim, křesťan, žid, či filipínec. Návštěvník byl host, kterému bylo potřeba vyhovět nejen kvůli tomu, že tam nechal nějakou liru, ale i z vrozené pohostinnosti. Pokud si zákazník nemůže vybrat, je mu nabídnut velmi silný šálek čaje, samozřejmě z důvodů zištných, ale myslím, že nejen z nich. Ani jedno z těchto měst, nebylo vyloženě turistickou destinací, kam zajíždí autobusy či letadla turistů a přeci tu byli lidé vlídní a příjemní. Jak říkám, nemohu bohužel osobně posoudit co všechno se změnilo za období mezi touto dobou, následně skoro státním bankrotem této jinak krásné země, a stavem dnes, kdy je Turecko jednou z nerychleji se rozvíjejících ekonomik, otevřené více než dříve a podle článku cordobky i v oblasti naturistického vyžití, což se v těchto zemích opravdu nevidí.

Na otázku jak poznáte zimu v Marmaris v Turecku byla odpověd jednoduchá, říčkami a potoky teče zase voda. V létě je vyschlo a v říčce jsou jen kameny, takže koryto řeky nebo potoka jen tušíte. Na sníh jsem se ptal, ale asi jsem nedokazal vysvětlit co by to mohlo být, ani rukama a nohama. Takže moje rada zní lyžovat tam nejezděte. V okolí je spousta želv, ale nedoporučuji na ně sahat mají na sobě hrozně moc klíštat.

Jídla najdete jak evropská, tak i turecká. Byla by škoda ale jíst něco, co si můžete dát i u nás. Každé jídlo tak trochu připomíná salát ze všeho možného včetně masa. Moc mi chutnali dorty prolité medem. V marmaris koupíte ryby přímo v přistavu mnohdy i z přijíždějící rybářské lodi , takže čerstvost je absolutní. Velmi levná je zelenina a ovoce. Lidé jsou přívětiví a jsou docela rozdávační ohledně potravin. Mám na mysli to že třeba ve vesničce ač jsme byli turisté nás pozvali ke stolu na čaj a nějaké moc chutné maso. Rodiny jsou jakoby vícečetné, několik žen a mnoho dětí. Host do domu – bůh do domu. Bulhaři směrem na hranice s Tureckem se chovají podobně vstřícně.

Žít v zemi kde je teplo až horko v létě, a v zimě je tam tak, že si musím vzít alespoň pantofle a tričko . To by byl můj sen. V ČR je léto chladné na svetry a mikiny, zima zase proprší a když je sníh, tak dlouho nevydrží. O zimě v Zimě ani nemluvím. Videa v článku připomínají krásné léto a přímo lákají znovu k návštěvě uvedených měst, tedy hlavně těch pláží. 

Co se sněhu týče, už jsem tu své řekl, ale s jídlem jsem si připoměl jednu důležitou věc. Teprve v tureckém Mersinu jsem zjistil, proč se Tureckému medu říká ,, Turecký". Skutečně med, je tu všudypřítomný. Tak sladké zákusky, které jsme dostali prakticky jen jako pozornost, když se nám nechtělo odejít z restaurace po večeři, jsem skutečně našel jen na jednom dalším místě na světě. V Turecku prostě sladí cukrem a medem, mastí sádlem a lojem, jedí maso bez zábran, solí a koření, čaj je silný, káva ještě silnější a mléko jsem tu pil i kobylí. Ani si nevzpomenu, jak se řekne Turecky cholesterol nebo infarkt myokardu. Možná mne to tehdy nezajímalo, možná to není tak důležité jak se zdá, když je člověk v pohodě :o)) .

Škoda, že se nepřidali další v komentářích o této krásné zemi. Nevěřím, že bychom byli v této obrovské zemi jen dva lidé z celého Naturisty. I tak jsme přispěli dohromady alespoň k maličkému zmapování této neuvěřitelně veliké, krásné a trochu tajemné země. Myslím, že bylo pro nás potěšením se podělit o zážitky. Vrací se tím i krásné vzpomínky z dovolených a výletů.