Docela jsem rád, že se zde článek tohoto druhu objevil. My naturisticky zkušenější trochu zapomínáme, že má také někdo své poprvé. Naučili jsme se spíše poprvé brát lidi, co s námi zůstanou v aquaparcích po textilnich hodinách, kdy vládne v aquaparcích už jen náš plavecký úbor, tedy nahota. Myslím, že je to i návodem pro ty, co mají podobné pocity, jen stále váhají s odložením zbytečných studených hadříků. Autor článku vlastně vystihl myšlenku naturismu a to je uvolnění stresu z běžného života a na vlastní kůži zmapoval, jakou moc mají plavky, proti pocítům v hlavě.

Na to, že je to i první článek autora, je velmi dobře napsaný. Pisatel i dokázal, že sdělit myšlenku zase není tak těžké a na napsání běžného článku není potřeba tolik času, aby ho někdo neměl. Stačí mít chuť něco ostatním sdělit, nebo se se s ostatními podělit o své dobré a přijemné pocity. Jak vidíte všichni, nemusí to hned být rozsáhlá reportáž z dovolené. 

On asi bude rozdíl mezi tím poprvé sundat plavky a tím poprvé jít na nudistickou pláž mezi pár lidí v přírodě a dále pak do bazénové akce, kde těch lidí je už opravdu hodně. Asi je třeba svého nenaturistu nebo nenaturistku vést tímto směrem pomaleji a po postupných krůčcích.

Já myslím, že postup je silně individuální, ale určitě bych se toho nebál. Obavy naznačené v článku jsou asi docela typické pro každého začátečníka, ale často zcela zbytečné. I když je velkou pravdou, že člověk musí především vybojovat tajnou bitvu ve své vlastní hlavě, o tom to je. Já byl na začátku taky trochu nesvůj, ale byl to právě příchod mezi další naturisty, který mě posunul někam dál. Dokud člověk leží někde sám, může mít představy jaké chce (a kolikrát i zkreslené), ale když jsem přišel (s trochou obav) do bazénu v Praze na Vinohradech (kde jsem našel poměrně malou avšak přátelskou partu), v pohodě jsem se tam dal s pár lidmi do řeči a zjistil, že lidi se sundáním textilu nezmění v nic jiného než čím byli už předtím, a že se s nimi dá normálně bavit bez ohledu na hadry. Tím se mi to celé posunulo z roviny jakéhosi riskantního experimentu do polohy přátelské a přirozeně pohodové, ba přímo společenské záležitosti. Ale jak říkám – je to asi individuální, to si musí každý vyřešit sám se sebou.

Ač jsem naturistkou skoro celý život, vlastně se dost stydím. Vždy, když je nějaká akce naturistů jsem tam ráda, protože mám mezi naturisty dost přátel, ale po odchodu z akce nastává opět má stydlivost. Spíše si myslím, že vnímám také naturismus jako volnost mysli a mám ráda kolem sebe ostatní naturisty. V civilním životě jsem ale velmi stydlivá. Smíšenky třeba v Babylonu nebylo úplně pro mně to pravé ořechové, protože se tam vyskytovali i oblečení lidé. Pokud bych si ale v životě mohla vybrat, tak volný čas vždy bez plavek a kolem sebe samé naturisty.

Jelikož jsem žena, tak se mi ještě nikdy nestalo, aby muž vedle mně na nudistické pláži nebo v bazénu „narostl při pohledu na ženu“ nebo její část. Nemyslím si, že bych potkávala kolem sebe jen samé zdatné naturisty, co jim nahota ženy nic neříká.

Jsou asi dvě věci: Naturismus jako součást volna a relaxu a pak erotika, kdy je třeba posunout mysl do úplně jiné roviny, aby to bylo na nějakém muži znatelné. Nelze to samovolně přepínat během chvíle tak nebo tak. Stále také platí, že stud nepodporuje (a prakticky vynuluje) vzrušení.

Ivo Žurek zde radí, pokud by se něco náhodou nepovedlo (ani nevím jestli se to vůbec někomu stalo), tak skočit do bazénu nebo do rybníka a výše uvedené je rychle pryč. 

U nás žen je to složitější, bradavky reagují jak na příjemnosti, tak na chladnější (třeba jen osvěžující) vodu, a také to nikdo neřeší z přítomných mužů.

Linka: U nás žen je to složitější, bradavky reagují jak na příjemnosti, tak na chladnější (třeba jen osvěžující) vodu, a také to nikdo neřeší z přítomných mužů.

My muži to taky máme někdy složitější, na nás taky působí studená / ledová voda, bohužel pro nás negativně Jak poznamenal jeden přednášející na školení na Krkonošsku (ohledně místní studené vody): „Ženy šlechtí, mužům škodí“ Nás někdy dovede ledová voda proměnit v ženu 

To už radši tou ledovou vodou zmenšit než zareagovat zvětšením. I když je to samozřejmě příroda a pro přítomné možná legrace, nicméně pro toho dotyčného postiženého to budou horké chvilky. Jeden kámoš říká, že když na něj tohle nevhodně přijde, tak myslí třeba na účet za opravu svého letitého vozu a je po „problému.“ 

Já byl poprvé na nuda-pláži jako kluk v bývalé DDR. Doma se mně stýskalo po té příjemné pohodě bez plavek tak jsem u nás začal vyhledávat skrytá místa v přírodě kde jsem se mohl nahý opalovat popř. i koupat. Když mě někdo nahého jen zahlídl hrozně jsem se styděl a Zkovával se. Po čase jsem si uvědomil, že nedělám nic špatného tak proč se pořád tak úpěnlivě zkovávat? Zkusil jsem to tedy i tam u vody kde se občas někdo vyskytoval v plavkách. Zprvu jsem se zase hrozně styděl a bál jejich reakce na mě nahého, ale vždy to bylo v pohodě a nikdo nic. tak jsem si postupem času začal zvykat i na obsazenější pláže. Po X letech jsem se již osmělil natolik, že mě má nahota nedělá absolutně žádné problémy i mezi lidmi v plavkách a naučil jsem se takto mezi nimi nenásilně relaxovat a koexistovat. Samozřejmě, na místech kde jsou již lidé zvyklí. Alespoň na občasné naháče. Na některých místech jsem se o ten návyk přičinil osobně a i jiní tomu byli rádi, že se našli další co mě následovali bez plavek.

Jinak že jsem se stal opravdovým naturistou za ty roky co jsem si zamiloval přírodu a nahotu v ní mi neustále sama příroda dokazuje tím že s ní umím komunikovat a opravdu mě pomáhá. Nejen, že z ní umím čerpat důležitou energii (sílu všeobecně i sílu pro své zdraví), ale také mi občas dokáže splnit nějaké to přání. Nejen, přání duševní, ale i fyzické. Toto léto jsem ani 1× nezmokl. Přitom jsem najezdil na kole cca 500 km všude možně i mezi bouřkama. několikrát začalo lít v okamžiku kdy jsem třeba po 50 km dorazil domů. Ale plní mé přání i duševní. Mé přání, mou myšlenku vnukne i druhým a splní se mi to. ne náhodou. Ale vždy. To je umění naturismu umět s přírodou komunikovat. Nejen se válet někde nahý. Já pro přírodu dělám celkem hodně a ona mě to s láskou vrací.

Když čtu co píšeš, je to zajímavé… Takže myslíš že má pravdu můj známý co tvrdí, že čerpá energii ze stromů?

Nevím jestli se dá čerpat energie ze stromů, ale vím jak mně nabíjí např. voda. Celý život jsem rybář a naturista, tudíž stále u nějaké vody. Při pobytu v přírodě u vody, ať jako naturista, nebo jako rybář, mnohdy oboje dohromady, přicházím domů vyrovnaný a v pohodě. Takže možná tvůj kolega čerpá čerstvou mízu ze stromů a já zase energii z vody.

Jestli se ta energie čerpá ze stromu nebo z jiné části té přírody je vcelku jedno. Každá přírodní veličina má svou vlastní sílu a energii. Někdo dává přednost stromům nebo trávě jiný třeba té vodě či kamenům. Ve všem je ta energie uložená od početí světa až do teď. Jen se ji člověk ještě nenaučil zcela využívat. NE ZNEUŽÍVAT! To je rozdíl. Myslím si, že naši dávní prapředci uměli tuto energii mnohem lépe využívat než dnešní jedinci co již na to přišli. Základem toho aby jste tuto energii dokázali vstřebat do vlastního těla a mysli je samozřejmě víra, že to opravdu funguje. Zatvrzelci co se tomu jen vysmívají že je to nesmysl toto nikdy nedokáží. Což je pochopitelně jejich smůla. Když otevřou své srdce a mysl objeví nové možnosti a obzory světa. Především duševní a posléze samozřejmě i materiální. Vše je se vším provázáno v celém vesmíru. Vše je k něčemu dobré i zlé. Jin a jang. Např. pro mne je příroda to nejkrásnější na tomto světě a lidé jsou ohavní, že na ní jen parazitují ve svůj prospěch a blahobyt a neštítí se ani navzájem zabíjet. Proto si z hloubi duše přeji aby ta příroda či vesmír na lidstvo poslalo nějakou pohromu celosvětového měřítka a naši populaci výrazně zdecimovalo. Třeba i mě. Hlavně když bude svět osvobozen od parazitů jako je člověk – tvor hloupý. A můžeme pak založit novou kolonii ne Zemi z těch co přežijí a dokázat že hloupí nejsme a že jsme se poučili z chyb dnešních lidí. Ha ha ha Proč se směji? Vyspělé civilizace už jsme tu měli, také vymřeli a jsme čím dál blbější. Poučit se člověk prostě nedá. Buďto je hloupý nebo ne. A těch hlupáků bohužel je drtivá většina co se poučit nedají.

Nejsem znalcem toho, z čeho všeho se dá energie čerpat. Myslím si ale, že pokud člověk dokáže alespoň na chvilku hodit za hlavu starosti zbytečné, malicherné, nedůležité pak mu najednou přijde, že má spoustu energie. Třeba vznikne dojem, že ji načerpal. Možná je to i tím, že díky odhození zbytečných obav či chmur mu jí najednou zbylo o trošku víc na věci důležité. Není důležité, zda jsme pozitivní energii načerpali nebo nám zbyla už jen odhozením šatů a zbavení se přemýšlení jestli někdo nekouká a nebo je to normální. Důležité je že ji máme a že je pozitivní. Můžou to být stromy, můžou to být ryby, může to být moře nebo hory, sport, relax, nahota nebo děti, kolo nebo brigáda v Sůdánu. Hlavní je pozitivní energie a pohoda sebe sama. Jestli máte jiný názor, sem s ním. Já to vidím takhle a přeju všem rybářům, lyžařům, i jiným pohodářům skvělý pohodový a pozitivní den. 

Super sailor. Zdá se, že jsi jeden z mála co pochopil. Vida. Ještě nevymřeli všichni chytří lidé. Hned se mi bude lépe usínat. Díky za tě :-)¨a dobrou noc přeji. U mě už den skončil. Věř, že energie se dá čerpat z naprosto všeho. Z přírody živé i neživé, mohu doložit, i ze sebe samého. Stačí odbourat přebytečné myšlenky jak jsi správně již podotknul a hned posílíš svou energii a mysl. Je z tebe cítit že máš mysl správného naturisty. Je jedno zda jsi nahý či ne, Ale jak se na dané téma naturismu co je především o přírodě a o spojení se s ní díváš. Jakýma očima. Či svobodně, přirozeně a přírodně jak jsme byli stvořeni nebo jinak zle, uvězněně ve své mysli a marně bojujícím proti všem co mají jiné smýšlení než to své vlastní. Já i když přeji lidstvu zkázu tak je přitom i miluju, ale je mě jich líto jací jsou hloupí a chtěl bych aby netrápili zbytek živého světa a proto aby zanikli. Člověk je jen jeden druh nevyvedeného života na Zemi co ničí zbytek světa včetně sebe. Pokud by se opravdu umoudřili a žili jak mají nevedlo by se mnohým tak báječně jako nyní, ale ani by nikdo netrpěl hlady. každý by měl akorát. jenže každý chce víc a to se nedá.