NATURISTA.CZ

Přirozená radost ze života

-

Makedonie, jezero Ohrid – ozdravný pobyt.

Vložil Linka, 28. Září 2013 - 8:03

Na internetu najdete na mnohých lázeňských místech nabídku různých druhů čištění kůže. Od různých druhů krémů, přes zábaly, koupele (bůhví v čem), až po živočišné formě v podobě „okusování rybičkami“. Lidí, kteří trpí kožními problémy je stále dost a bohužel stále přibývají, proto tento druh podnikání má stále zelenou a zdá se, že bude mít na dlouhé roky na růžích ustláno. Jinými slovy, v našich zeměpisných šířkách jistě hned tak neskončí svoji činnost a spíše se budou stále rozšiřovat.


Proč ale o tomto známém faktu mluvím v souvislosti s dovolenou v Makedonii?


Find more about Weather in Ohrid, MK
Jsem jedna z těch, které od narození a dědičně trápí nemoc kůže zvaná Psoriáza, v našich končinách známá častěji pod názvem lupenka. Na uvedenou nemoc prakticky neexistuje lék a veškeré medikamenty dokáží pouze zmírnit rozsah poškození kůže, případně jen na první pohled defekt zakrýt před zraky ostatních.

Dovolím si tedy malé vysvětlení pro ty šťastnější z nás, kteří uvedenou nemoc znají jen z vyprávění, ale také možnou radu pro ty, co již problém „na vlastní kůži“ znají. Lupence se velmi daří ve vlhku, zpoceném prostředí, nečistotě, nepřístupu slunce a horku. Velmi rychle se projeví na kůži loupajícími se fleky různých barev. Rychlost jejího vzniku je o mnoho rychlejší, než její následné léčení. Mnohdy stačí jen několik hodin pobytu v mokrých nebo zpocených plavkách, či jiném textilním zakrytí.



Z výše uvedeného je vám celkem jasné, kde se uvedená nemoc nejraději projevuje. Ve vlasech, za ušima, pod prsy, na loktech, v tříslech a kolem kolen (na jablku a v podkoleních jamkách). Míst je pochopitelně více a maličká ložiska najdete prakticky všude na těle. Uvedené skvrnky na kůži nemusí mít všude stejnou barvu a i jejich loupání se může projevovat později.

Léčení a zmírnění průběhu: Pomáhají různé igelitové zábaly s krémy, mořská nebo velmi čistá přírodní voda, dostatek přímého slunce formou opalování si uvedených míst, některé léčivé krémy a mnoho jiných tak trochu babských rad prověřených už mnohaletou zkušeností. Modernější forma zmírnění následků jsou již výše uvedené rybičky, které v lázeňských zařízeních tzv, okusují pacienta. Uvedená léčba je příjemná, ale nepatří k nejlevnějším a myslím, že ji nehradí zdravotní pojišťovna. (Opravte mně jestli se mýlím.) Rybičky pocházejí z Japonska nebo Turecka, lázeňské zařízení není v každém městě a na procedury je třeba se dostavit několikrát v měsíci a vždy je třeba se objednávat.



Vrátím se do Makedonie k Ohridskému jezeru. Jak jste se již dověděli v předchozích reportážích jedná se nejstarší jezero na světě s velmi čistou vodou, nacházející se v nadmořské výšce 700metrů obklopené vysokými horami, díky čemuž je zde stále příjemný vánek. Klima je tedy skoro vysokohorské, nedochází k pocení ani v létě v nejvyšších teplotách. Jsou místa kde lze využít pobyt bez plavek a tudíž přítomnost sluníčka na celé tělo. Čistota vody a pláží je absolutní. Pobyt na dovolené zde je prakticky zadarmo a nikam se nemusíte objednávat.

Člověk by řekl, že se jedná o ideální lázně skoro zadarmo na léčení lupenky, ještě v hezkém, klidném a přírodním prostředí. Po přečtení výše uvedeného se na první pohled zdá, že chybí jen ty japonské rybičky k absolutní spokojenosti z pocitu léčení. To co zdá někdy na první pohled, může být pravdě na hony vzdálené a realita může být ještě příjemnější.



Na Ohridském jezeru jsem objevila místa, kde se nachází hejna rybek (ani můj manžel rybář je nedokázal nikam zařadit) a ty mají úplně stejnou vlastnost jako tyhle v lázních placené japonské rybičky. Jejich funkce je úplně stejná a hlavně je jich podstatně více, než je možné pěstovat uměle v malém bazénku. Snad jedinou nevýhodou je, že nejsou všude ve všech oblastech Ohridského jezera. Jsou, a tam jich je nejvíce v kanále řeky Drin ve městě Struga (řeka vytekájící z jezera Ohrid), na dvou posledních plážích ve Struga směrem na Kališta (než začne rákosí), také ve vesničce Elen Kamen a na druhé straně jezera mezi obcemi Elšhani a Pešcari. Ještě jsem je registrovala na jedné pláži ve městě Pogradec, ale to je již v Albánii. (Navíc město Pogradec si zaslouží samostatnou reportáž). Možná jsou i někde jinde, ale uvedenou informací nemohu posloužit, protože jsem tam prostě nebyla.


Zvětšit mapu lupénkové cesty po jezeru Ohrid


Rybičky jsou velmi pracovité, všímají si jen vad kůže, nejsou vůbec plaché. Během chvilky vyčistí postižené místo k dokonalosti. Od větších rybek to lehce štípne, od menších rybek to ani necítíte. Vy nemusíte dělat nic, jen si sundat nebo nemít plavky, být v klidu a zpřístupnit jim všechna místa, která chcete vyčistit. Nemusím asi připomínat, že rybičkám je úplně jedno, kterou část lidského těla okusují, jen to prostě pro nezasvěceného člověka divně vypadá, kde všude máte rybičky. Nepoškozené kůže si ryby ani nevšimnou. Celá procedura je velmi příjemná a pokud se chcete otočit nebo se hýbat není to problém. Po uklidnění se, rybičky připlavou znovu ještě ve větším množství a pokračují v započaté práci. Během chvilky není po fleku ani památky. Sluníčko při opalování pak dodělá zbytek.

Největší chybu dělají lidé co mají lupenku, když se snaží své onemocnění před sluníčkem skrýt pod plavky či textil.

Proceduru lze absolvovat ráno, v poledne, večer a snad i v noci, bez jakéhokoliv časového omezení a hlavně úplně zadarmo. Je třeba jen rybičky najít. V místech, která popisuji vždy bylo blízko rákosí a nepříliš velké množství koupajících se lidí. Nebylo rozdílu jestli byla pláž kamenitá nebo písková případně travnatá. Na naší nejoblíbenější pláži v Radoždě, kde sice všechno tohle je v dostatečné míře, nebyla uvedená rybička ani jedna.



Co je to za ryby opravdu nevím, ale je to tím, že v Ohridském jezeře se nacházejí živočichové, kteří již jinde na světě nejsou a zdaleka se to netýká jen ryb. Zkusila jsem je tedy alespoň vyfotit v kanále ve Struga a můžete je vidět také na přiloženém videu. Chemické a strukturální složení vody Ohridského jezera bude asi také značně rozdílné od toho, co známe z vod u nás. Stejné je to s čistotou a průhledností vody, které nemůže konkurovat ani mnohé moře, natož sladkovodní plocha.



Vím, že pro mnohé bude moje informace nezajímavá, jak o samotné Makedonii, kam možná vůbec nechtějí jet, dále proto, že netrpí žádným kožním problémem a také z důvodu, že odložení plavek je pro ně absolutně nepřijatelnou záležitostí. Přesto budu ráda, když někomu informace o léčení lupenky a jiných kožních neduhů v Makedonii pomůže a já sama jsem ráda, že jsem uvedenou skutečnost zjistila a na vlastní kůži vyzkoušela. 



Článek mírně redakčně upravil Roland.


Líbil se Vám článek? Máte zážitky z Vaší dovolené, návštěvy aquaparku, wellnessu?


Podělte se s ostatními čtenáři. Za Vaše zážitky nabízíme volnou vstupenku na akci Naturista.cz.

Svoje texty, fotografie, videa posílejte na EMAIL [Pošta] Potěšíte sebe i ostatní naháče.

[Klobouk] Podpořte Naturista cz. a jeho činnost jakoukoliv částkou. Předem děkujeme.

Své příspěvky můžete vkládat do kasiček, na každé akci Naturista.cz.


Zájemci o spolupráci: Chcete zde seznámit ostatní s Vaši činností? EMAIL [Pošta]

5
 

Naturista World Member

 
-

Ohridské rybičky.

Vložil Roland Jitka, 28. Září 2013 - 15:07

Myslel jsem si, že znám sladkovodní ryby docela dobře, ale tady tápu jak malý školák u prvního písmenka.

Vlastností ryb je obecně plachost a při přitomnosti člověka se stahují do uctivé vzdálenosti téměř všechny. Pouze piraně a žraloci (v moři) na člověka útočí a osoba ve vodě je přitahuje. Ani ryby, které velikostí dosahují velikosti člověka na člověka nezaútočí (Štika, sumec, úhoř). To co popisuji jsou čistokrevní dravci, ale tyhle rybičky papají i chleba, trávu jako čistě ryby býložravé. Dravci se obvykle nevyskutují v hejnech a loví pouze sami (kromě jednoho druhu piraně).

Další rozdílnost jsou šupiny. Ty mají ze sladkovodních dravců jen boleni a tloušti. Oba druhy ryb jsou tak opatrné, že mnohý rybář tyhle ryby ani neviděl, natož chytil.

Chování ryb v Ohridu připomíná plevelné ryby (plotice a červenopeřice) svým hejnováním, jenže u těchto ryb platí, že vyskytují všude a vůbec nemají rády silně proudící vodu, jaká je v kanále ve Struga. Tady je záhadou i teritoriální a jen malá možnost výskytu na několika částech jezera. Navíc pro tyhle ryby je voda příliš čistá a jakoby bez živin.

Chování v proudu a potřebou čistoty vody připomíná pstruhy, jenže to jsou samotáři, nemají šupiny a nikdy se nedotknou chleba ve vodě, natož trávy. Navíc se jedná o extrémně plachý druh ryby, většinou schován v kamenech a stromech ve vodě.

Rybičky musí mít něco jako zoubky, protože při trhnutí tělem v běžné tlamce kousek kůže neudrží, kdyby ji nebylo čím podržet. Požeráky ty jsou dále v tlamce a tak velký kousek kůže (cm a více) zase člověk na utrhnutí nemá.

Něco co připomíná zoubky má jen štika, candát, sumec, pstruh a piraňa. Všichni uvedení dravci ale při téhle velikosti do maximálně deseti centimetrů mají ale zoubky zanedbatelné, kromě piraní.

Na dravce mají ohridské rybičky velmi malou tlamku v poměru k velikosti těla. Na nějakého náhodného křížence několika ryb jich je zase v určitých místech obrovské množství. Jakákoliv spojitost se známými rybičkami v lázních je nesmyslná, protože ty žíjí v teplotě zhruba o deset a více stupňů vyšší, než je v Ohridském jezeře. Takový teplotní rozdíl nedokáže žádná ryba vstřebat, aniž by po pár dnech nezahynula.

Pokud by někdo věděl co by to mohlo být za rybu, dejte mi vědět.

Jinak jsem si z Lipnice přivezl do Makedonie čtyři kousance od klíštat a rybičky se zajímaly jen a pouze o tyto čtyři postižená místa. [Spiklenec]