Letos o prázdninách jsme vyrazili na dovolenou na Istrii. Vzhledem k tomu, že patříme mezi cestovatelské typy, bylo jasné, že toho hodně uvidíme. Mimo jiné jsme měli v plánu navštívit Limský kanál, městečko Rovinj a naturistický kemp Valalta.
Ale postupně. Limský kanál je při pohledu shora úchvatný. A tak jsme klikatou cestičkou sjeli až k místnímu přístavišti s několika vyhlášenými restauracemi. Na škeble, plže, mlže a hlavonožce ale nejsme, takže jsme si tuhle vyhlášenou místní gurmánskou specialitu odpustili. Zato jsme měli namířeno k jeskyni, kde se točil Vinetou (pro mladší ze čtenářů – byl to hrdina který se svým pokrevním bratrem málem spasil svět a kterého jsme milovali stejně jako jeho koně – pokud nevíte co je to kůň, doporučuji encyklopedii).

HLAVNÍ STRANA VALALTY NA NATURISTA.CZ
Samotný výlet lodí byl takovou obyčejnou plavbou po poklidné zátoce. K vidění toho moc nebylo. Zato jeskyně, ta byla opravdu k nevíře. Malá díra do země po stěnách popsaná nápisy typu Franta miluje Máňu, před vchodem chlap, co prodával pohlednice jako vstupenky a neskutečně drahý bar. Jeskyně opravdu nebudila dojem indiánská jeskyně a tak z ní raději udělali jeskyni pirátskou. Pokud se v Chorvatsku budete nudit a nebudete vědět co s penězi, hurá na Limský kanál

Rovinj a jeho uličky Rovinj Limský kanál Limský kanál – jeskyně

Naše cesta poté vedla do městečka Rovinj. Tam nás čekalo další překvapení – tentokráte příjemné. Celé město je protkáno úzkými uličkami se spoustou obchůdků. Ke kostelíku se klikatí mnoho uliček, takže si můžete vybrat, kudy nahoru. Tam se Vám naskytne krásný výhled na přilehlé ostrůvky a na množství lodí, které okolo plují. Návštěva kostela také stojí za to. No a cestou dolů zase kolem mnoha obchůdků. V podstatě si za pár hodin můžete celé historické centrum projít a poznat. Za návštěvu stojí i přístav, tam Vás samozřejmě budou lákat na vyhlídkovou plavbu po Limském kanále s návštěvou jeskyně – doufám, že jste četli pozorně a nemusím tak vyjmenovávat, proč že tam nejet

Tak a zpátky do auta a hurá na Valaltu. Vlastně jsem tam ani nikdy nechtěli jet, stačí nám přece normální nuda pláže, ale naši přátelé říkali: „Zajeďte se podívat, bude se Vám to hrozně líbit“ No neposlechněte kamarády, že? Cesta z města je krásně značená a tak jsme za pár minut stanuli před vstupní recepcí kempu. Vlastně jsme ani nevěděli, jestli nás tam pustí, když se chceme jen „nudit“ a ne tam bydlet. Milá pokladní nám jazykem anglickým, nebo německým – jak je libo (možná umí i česky, ale my se neptali) řekla, že tam smíme za 25 kuna na osobu, děti úplně zdarma. Ale auto tam nesmělo. Vyřešilo to přilehlé parkoviště – prosím POZOR – zdarma. A tak jsme se s taškou v ruce vypravili do míst, kam mnoho lidí chce a nejede, mnoho lidí nechce a nepojede a pak je mnoho těch, kteří by jeli, kdyby věděli… A my hned od prvních kroků nevěděli, zato se divili. V kempu panuje naprostá pohoda, klid a neuvěřitelný pořádek. A že jsme šli po naturistickém kempu oblečení? No a co, vždyť se přece nesvlečeme hned na recepci, ne? 

Valalta – krása Valalta – recepce Valalta – pohoda Valalta – vodní trampolína

Tam jsme ostatně nafasovali mapu (tentokráte italskou) a tak jsme věděli, že za chvilku dorazíme k moři. Cestou jsme ještě prošli kolem centrální recepce a hurá na molo u přístavu. Pak kolem dětského hřiště rovnou k moři. Tam jsme vyskočili z oblečení jako Skippy z televiní obrazovky a rovnou do vody. A teď už to bylo jak v říši divů. Naprostý klid, čistota a hlavně nikdo se o nikoho nestaral… My si leželi na dece, děti bláznily na blízkém hřišti. Občas kolem prošel někdo svlečený, občas polosvlečený a ojediněle i oblečený, a nikdo to opět neřešil… A tak jsme nechali deku dekou a děti dětmi a vyrazili ruku v ruce k přístavu – jak jinak než svlečení. Tam jsme našli i lodě k půjčení, ale tolik času jsme neměli. Dorazili jsme k dece, sbalili a vyrazili o kousek dál, v moři totiž trčela vodní trampolína a lezecká stěna. A ta děti lákala jak vosy med. Po cestě jsme si všímali toho, jak je všude ten neuvěřitelný pořádek. Když jsme dorazili, nevěřícně jsme kroutili hlavami, vodní atrakce byly zcela zdarma…

Poté, co jsme se všichni (bez rozdílu věku a pohlaví) na atrakcích vyblbli jsme po pobřeží popošli kousek dál. Všude klid a pořádek, občas maminka s kočárkem, občas rodinky s dětmi. Sem tam karavan s postaršími manželi. U tobogánu který je – jak jinak než – zdarma jsme my starší zasedli k baru a děti se samy chodily klouzat. A to už Vám oblečená místní omladina přijde nepatřičně, už patříte mezi ty, kteří se svlečení cítí lépe než oblečení.

Čas pokročil a tak jsme se vydali do míst, kde podle mapky stál bazén. To Vám byla krása… Areál je posazen uprostřed samotného kempu, nechybí množství lehátek a slunečníků – samozřejmě vše včetně vstupu zdarma. Před bazény je i obchůdek se suvenýry a velké občerstvení. Konají se zde i animační programy – na nich je někdo oblečený, jiný vysvlečený – zkrátka jak je libo :-) V bazénu jsme si zařádili a bohužel už museli do hotelu na druhém konci Istrie. A vůbec se nám nechtělo… Pomalu jsme se sbalili a krokem líných jsme vyrazili k recepci. Po cestě jsme našli ještě obchod, do kterého se však muselo v oblečení a připadlo nám to tak nějak divné. A oblečení jsme vyrazili i ven z brány, ven z Valalty, zkrátka ven z jiného světa…

Valalta – bazén s mostem

Valalta – bazén