NATURISTA.CZ

Přirozená radost ze života

-

Kníže Igor nám mává z pálavského obláčku

Vložil admin, 18. Leden 2021 - 16:53

Igora Šebestíka jsem poznal v době, kdy n-pláž u Malé laguny v Kempu Merkur Pasohlávky byla bez jakéhokoli zázemí i sportovního hřiště. Od té doby se za jeho velkého přispění tento stav podstatně změnil a velmi přispěl k vyžití na této oblíbené n-lokalitě.

Igor nás opustil a já nemohu jinak, než zavzpomínat na opravdu zlaté roky, ke kterým on osobně přispěl.



S Igorem jsme se poprvé potkali před 11 lety, kdy v nás uzrála myšlenka obnovit tradici sportovních setkání na FKK-lokalitě Merkur Pasohlávky, kterou založili místní naturisté začátkem 90. let, a která potom na dlouhých 14 let utichla. Věstonická Venuše 1997
Igor byl vždy plný plánů a představ, jak co připravit a dotáhnout do úspěšného konce. Před 11 lety jsme se potkali na „zelené louce“:



Za Igorovy podpory jsme si mohli dovolit uspořádat kompletní sportovní víkendy, kdy nám s maximální spolehlivostí vždy připravil celodenní stravovaní, hudbu a jak vidíte níže i dokonale připravené sportoviště.






Sportovní víkendy Naturistická Venuše byly pro nás vždy spojeny s velmi osobním, přátelským a pohostinným Igorovým přístupem, který jsme zažili jen na málo místech v ČR. Toto potvrzovala i každoroční účast zahraničních naturistů, včetně návštěvy prezidentky INF-FNI Sieglinde Ivo.
Věstonická Venuše 2014
Věstonická Venuše 2013
Věstonická Venuše 2012
Věstonická Venuše 2011

Také večerní zábavní program byl vždy přitažlivý a přilákal velké množství lidí.



Igore, mockrát Ti děkuju za všechnu tu srandu s Tebou, za cílevědomost, se kterou jsi nám všem dával příklad, za nejlepší pizzy NAHÁČku i za všechny ty kamarády, které jsi dovedl k sobě i k nám vždy přitáhnout.
To všechno zůstane pro mě nezapomenutelné a nenahraditelné. Přeju Ti příjemnou plavbu na obláčku a věz, že Tvůj Duch zůstává u Malé laguny i nadále.



Kresba: ROMAN BUREŠ
5
 
-

:(

Vložil peťanpraha, 19. Leden 2021 - 0:23

Safra, to je smutné :( Nejsmutnější na podobných zprávách je, že představy o nějakém obláčku jsou jen… těšínská jablíčka. S těmi lidmi se už nikdy nerozloučíme a nikdy jim už neřekneme, co jsme plánovali, ale pořád si nenacházeli čas.

Nebuďme k sobě lhostejní a nevymlouvejme se na nedostatek času. Mohli bychom pak toho litovat do konce života.

Na druhou stranu, jak pravil Jaroslav Foglar, „člověk, který je i po smrti připomínán, nezemřel, je tu s námi“.

Hoši šeptem mluví, ale já je neslyším. Já mám podivný sen. Já slyším hlasy staré, dávno již zmlklé. Ano, jsou tady, jsou tady stíny těch, jimž chlapectví umřelo. Kolem mne se kupí, usmívají se, ruce podávají. Jsou to jen stíny, já to vím. Jen já z nich jsem živý. Jen já jsem zůstal takový, jaký jsem byl tenkrát.