Svatý Tomáš V letech 1946–49 byly v egyptském Nag Hammádí postupně objeveny svitky několika raně křesťanských spisů. Mezi nejvýznamnější z nich patří bezesporu apokryfní Tomášovo evangelium, jehož nejstarší částečný opis se nám zachoval ze 2. století po Kristu na tzv. Oxyrhynchus papyru. Pro zajímavost – nejstarší text s novozákonními evangelii (Lukáš a Jan) byl nalezen na tzv. Bodmerových papyrech, datovaných do začátku 3. století. Samotný koptský opis z Nag Hammadské sbírky pochází z poloviny 4. století.
Pro naturisty viz log. 37
Přeji všem poklidný Advent.

Tomášovo evangelium bylo ve starověku všeobecně známé a rozšířené. Do dnešní doby se jeho text zachoval dokonce i v čínském Turkestánu. Jeho existenci zmiňovala ve svých spisech většina představitelů prvotní církve (tak např. Hippolytos, Jeroným, Ambrosius, Eusebius, Papius, Kleméns Alexandrijský či Órigenés). Na základě dochovaných historických faktů se zdá být zřejmé, že předlohou Tomášova evangelia byl soubor původních Ježíšových výroků (někdy označovaných jako pramen Q). Mnozí badatelé se tak dokonce domnívají, že Tomášovo evangelium obsahuje autentičtější informace o Ježíšově životě než samotná novozákonní sbírka. Nejnovější výzkumy posunují vznik Tomášova evangelia stále hlouběji do minulosti, do let 70 až 80 n.l. nebo i do poloviny prvního století a ještě dříve. James M. Robinson, ředitel Institutu pro antiku a křesťanství a organizátor expedice v Nag Hammádí, na adresu Tomášova evangelia a jeho vztahu k Novému zákonu prohlásil:

“Tomášovo evangelium odpovídá žánru apoštolské literatury mnohem spíš než kanonická evangelia. Kanonická evangelia se tak dostávají do obdobného druhotného postavení, které dřív deklasovalo jiná evangelia jako apokryfní. Jasné rozlišení mezi tím, co je kanonické a co ne, se začíná ztrácet …”

“Konkrétní důvody, které se v rané křesťanské literatuře uváděly pro přijetí nebo vyloučení daných textů, nejsou už dnes často přesvědčivé … Běžný tradiční křesťanský předpoklad, že Ježíš kanonických evangelií je právě takový, jakým Ježíš byl, a že jeho učedníci mu rozuměli tak, jak o tom svědčí Apoštolské vyznání víry, a že proto křesťanské pravověří zůstávalo po staletí věrné tomu, co učil a činil – tato konstrukce je už prostě neudržitelná …”

“Nový přímý přístup k této jiné podobě raného křesťanství v knihovně z Nag Hammadi má proto veliký význam. Tento objev už ukázal, jak byl tradičně jednostranný náš historický výklad počátků křesťanství. Proces přehodnocení gnostické strany tohoto sporu je v plném proudu. Neboť dříve byl gnosticismus znám pouze z výňatků ortodoxních spisů, které se věnovaly honbě na kacíře a propůjčovaly se zesměšňování a odmítání. Nyní se ukazuje, že gnosticismus si právem zasluhuje naši soustředěnou pozornost. Měli jsme si to uvědomit již dávno, věděli jsme přece, že mnozí přední křesťanští myslitelé raného období byli gnostici."

(převzato z časopisu ČESKÁ METANOIA č.5/1994)

Následující text Tomášova evangelia je doplněn o příslušné odkazy na související pasáže v Novém zákoně.
TOMÁŠOVO EVANGELIUM (pro naturisty viz log. 37)

1Toto jsou skrytá slova, která řekl Ježíš Živoucí a napsal je Didymos Juda Tomáš a pravil: Kdo nalezne smysl těchto slov, neokusí smrti.

2Ježíš řekl: Nepřestávat se svým hledáním má ten, kdo hledá, až nalezne. A až nalezne, bude otřesen a když bude otřesen, bude se divit a stane se pánem nade vším, co jest. (Mt 7,7–11)

3Ježíš řekl: Když ti, co vás vedou, vám řeknou: „Pohleďte, království je na nebi“, tak tam budou ptáci nebeští před vámi. Když vám řeknou: „Je v moři“, předejdou vás všechny ryby. Uvnitř ve vás je království a vně vás. Když poznáte sebe, budete poznáni a uvědomíte si, že jste dětmi živého Boha. Jestliže se ale nepoznáte, pak přebýváte v bídě a jste bídou. (Lk 17,20–21)

4Ježíš řekl: Starý muž ve svých dnech nebude váhat, aby se zeptal malého dítěte v sedmi dnech, kde je místo života – a bude žít. Neboť mnozí první budou poslední a stanou se jedním jediným.

(Mt 11,25 a 19,30; Mk 9,35–37)

5Ježíš řekl: Poznej, co máš před očima, a co je ti skryto, se ti odhalí. Neboť nic není skrytého, co nebude odhaleno. (Mk 4,22)

6Jeho učedníci se ho ptali a říkali mu: Chceš, abychom se postili? A jakým způsobem se máme modlit? Budeme dávat almužny a jaké předpisy máme dodržovat ohledně jídla? Ježíš řekl: Nelžete a nedělejte to, co sami nenávidíte, neboť to všechno je zjevné před tváří nebe. Nic není skrytého, co nebude odhaleno a co je ukryto, nezůstane nezjeveno. (Mk 2,18–19; Lk 7,33–34)

7Ježíš řekl: Blažený je lev, kterého pozře člověk, takže se lev stane člověkem, ale opovržení je hodný člověk, kterého pozře lev, takže se člověk stane lvem. (1Pt 5,8)

8A řekl: Člověk se podobá moudrému rybáři, který hodil síť do moře a vytáhl ji z vody plnou malých ryb. Uprostřed mezi nimi našel moudrý rybář velkou dobrou rybu. Tu hodil všechny malé ryby do moře a ponechal si bez váhání jen tu velkou rybu. Kdo má uši k slyšení, slyš! (Mt 13,47–50)

9Ježíš řekl: Hle, vyšel rozsévač, nabral do dlaně a rozhazoval. Něco spadlo na cestu, přilétli ptáci a sezobali to. Jiné dopadlo na skálu a nemohlo se zakořenit a pozvednout k nebi své stonky. A jiné dopadla do trní a to udusilo semena a červ je sežral. Jiná však dopadlo na dobrou zem a přinesla plody šedesátinásobně, stodvacetinásobně. (Mt 13,3–9)

10Ježíš řekl: Hodil jsem na svět oheň a udržuji jej, dokud neshoří. (Lk 12,49)

11Ježíš řekl: Toto nebe pomine, i to nad ním pomine. Mrtví nežijí a živí nezemřou. Když jste snědli to, co je mrtvé, učinili jste to živým. Co budete dělat, když byste byli ve světle? V den, kdy jste byli jedním, stali jste se dvěma. Když se stanete dvěma, co budete dělat? (Mk 13,31)

12Učedníci řekli Ježíšovi: Víme, že od nás odejdeš. Kdo potom bude našim vůdcem? Ježíš jim odpověděl: Kamkoli půjdete, dojdete k Jakubovi Spravedlivému, kvůli kterému vzniklo nebe i země.

13Ježíš řekl svým učedníkům: Srovnejte mě s někým a povězte mi, komu se podobám. Šimon Petr mu řekl: Podobáš se spravedlivému andělovi. Matouš řekl: Podobáš se moudrému filosofovi. Tomáš mu řekl: Mistře, má ústa nedokážou vyjádřit, komu se podobáš. Ježíš řekl: Nejsem tvůj mistr. Ty jsi pil a opojil ses z tryskajícího pramene, který jsem ukázal. A vzal ho, poodešel a řekl mu tři slova. Když se Tomáš vrátil ke svým společníkům, ptali se ho: Co ti Ježíš řekl? Tomáš jim odpověděl: Když vám řeknu jedno ze slov, které mě pověděl, vezmete kameny a hodíte je po mně, oheň vyšlehne z těch kamenů a spálí vás. (Mk 8,27–29)

14Ježíš jim řekl: Jestliže se postíte, hřešíte. Jestliže se modlíte, budete odsouzeni. Jestliže dáváte almužnu, uškodíte svému duchu. A jestliže jdete do nějaké země a putujete krajinou a přijímají vás, tak jezte, co vám předkládají a uzdravujte nemocné mezi nimi. Neboť to, co vchází do vašich úst, vás neposkvrní. Avšak to, co z vašich úst vychází, to je to, co vás špiní. (Mt 7,15; Lk 10,3–12)

15Ježíš řekl: Když uvidíte toho, který se nenarodil z ženy, padněte na tvář a vzdejte mu poctu. Takový je vaším Otcem.

16Ježíš řekl: Možná si lidé myslí, že jsem přišel, abych na svět přinesl mír, a nevědí, že jsem přišel, abych na zem přinesl rozepře: oheň, meč a boj. Neboť je-li pět lidí v domě, pak budou tři proti dvěma a dva proti třem, otec proti synu a syn proti otci. A budou zde osamocení. (Mt 10,34–35; Lk 12,49–53)

17Ježíš řekl: Dám vám to, co žádné oko nevidělo, žádné ucho neslyšelo, čeho se žádná ruka nedotkla a co žádnému člověku v srdci nevzešlo. (1K 2,9)

18Učedníci řekli Ježíšovi: Pověz nám, jaký bude náš konec. Ježíš odpověděl: Už jste odkryli začátek, že se ptáte po konci? Kde je začátek, tam bude také konec. Blažený je ten, kdo stojí na počátku. Takový pozná i konec a neokusí smrti.

19Ježíš řekl: Blažený ten, kdo byl, dříve než se stal. Když budete mými učedníky a pochopíte má slova, budou vám také tyto kameny sloužit. Neboť máte pět stromů v ráji, které se nezachvějí v létě ani v zimě a jejichž listí neopadá. Kdo je pozná, neokusí smrti.

20Učedníci řekli Ježíšovi: Pověz nám, čemu se podobá království nebe? On jim odpověděl: Je podobné hořčičnému zrnu. To je menší než všechna semena, když ale dopadne na zem, která je obdělávána, vyžene velký výhonek a stane se ochranou pro nebeské ptactvo. (Mk 4,30–32)

21Marie řekla Ježíšovi: Komu se podobají tvoji učedníci? On řekl: Podobají se malým dětem, které se usadily na poli, které jim nepatří. A když přijdou páni pole a řeknou: “Vraťte nám naše pole”, děti se před nimi svléknou, aby jim ho nechaly a jejich pole jim daly. Proto vám říkám: Když pán domu ví, že přijde zloděj, bude bdít, dokud nepřijde a nenechá ho vniknout do svého domu, do svého království, aby mu nevzal jeho věci. Vy proto bděte, chraňte se před světem. Opásejte svá bedra velkou silou, aby žádný lupič nenalezl cestu, jak by se k vám dostal. Neboť užitek, který očekáváte, také naleznete. Kéž je ve vašem středu chápající člověk. Jakmile dozrál plod, přišel rychle se srpem v ruce, a požal jej. Kdo má uši k slyšení, slyš ! (Mk 13,34–37; Lk 12,35–40)

22Ježíš viděl malé děti, které dostávaly mléko. Řekl svým učedníkům: Tito děti, co pijí mléko, se podobají těm, kteří vcházejí do království. Ptali se ho: Vejdeme, když jsme dětmi, do království? Ježíš jim řekl: Když z dvou uděláte jedno a vnitřní připodobníte vnějšímu a vnější vnitřnímu a to, co je nahoře, uděláte jako to, co je dole, a když to, co je mužské, a to, co je ženské, učiníte jedním jediným, aby mužskost nebyla mužskostí a ženskost ženskostí, a když své oči budete mít na místě svých očí a ruce na místě rukou, nohy na místě nohou, obraz místo obrazu – pak vejdete do království!

23Ježíš řekl: Vyvolím vás jednoho z tisíce a dva z desetitísice a budou zde jako jeden jediný.

24Jeho učedníci řekli: Pouč nás o místě, kde jsi, neboť je pro nás nutností toto místo hledat.On jim řekl: Kdo má uši, slyš! Uvnitř člověka světla je světlo a osvětluje celý svět. Když on nesvítí, je tma.

25Ježíš řekl: Miluj svého bratra, jako svou duši, ochraňuj ho jako své oko. (Mk 12,31)

26Ježíš řekl: Třísku v oku svého bratra vidíš, ale břevno ve svém oku nevidíš. Když odstraníš břevno ze svého oka, pak prohlédneš, abys odstranil také třísku z oka svého bratra. (Mt 7,3–5)

27Ježíš řekl: Když se nebudete postit světa, nenajdete královtsví. Když neuděláte sobotu sobotou, nespatříte Otce.

28Ježíš řekl: Stál jsem uprostřed světa a zjevil se jim v těle a našel jsem všechny opilé. Nenalezl jsem mezi nimi jediného žiznivého a moje duše pocítila bolest nad lidskými syny, že jsou slepí ve svém srdci a nevidí, že přišli na svět prázdní a hledají zase, jak by prázdní vyšli ze světa. Ale teď jsou opilí. Až setřesou své víno, budou činit pokání.

29Ježíš řekl: Jestliže povstalo tělo kvůli duchu, je to zázrak, pokud ale duch vznikl kvůli tělu, je to zázrak zázraků. Já se ale podivuji, jak se toto veliké bohatství mohlo usadit v takové chudobě.

30Ježíš řekl: Tam, kde jsou tři bohové, jsou to bohové. Kde jsou dva nebo jeden, jsem u něj já.(Mt 18,20)

31Ježíš řekl: Žádný prorok není příjímán ve své vesnici. Žádný lékař neléčí ty, kteří ho znají. (Mk 6,1–6; J 4,44)

32Ježíš řekl: Město je postavené na vysoké hoře a opevněné, nemůže padnout ani nemůže být ukryto.

33Ježíš řekl: Co uslyšíš jedním uchem – i jiným uchem, vyhlašujte to na svých střechách. Nikdo totiž nerozsvěcuje lampu a neklade ji pod nádobu ani ji nedává na skryté místo, ale staví ji na svícen, aby každý, kdo vchází dovnitř a kdo vychází ven, viděl její světlo.(Mt 10,27 a 5,15; Lk 12,3 a 8,16; Mk 4,21)

34Ježíš řekl: Když slepý povede slepého, spadnou oba do jámy.(Mt 15,14; Lk 6,39)

35Ježíš řekl: Nikdo nemůže vniknout do domu silného a přemoci ho, aniž by mu nesvázal ruce. Pak ale jeho dům obrátí.(Mk 3,27; Mt 12,29)

36Ježíš řekl: Nestarejte se od rána do večera a od večera do rána, co si obléknete. (Mt 6,25–34)

37Jeho učedníci řekli: Kterého dne tě uvidíme? Ježíš řekl: Až se svéknete bez studu a vezmete své šaty a položíte si je pod nohy jako úplně malé děti a stoupnete si na ně. Pak uvidíte syna Živoucího a nebudete se bát.
Jiný překlad:
Když pochopíte iluzorní podstatu osobní identity natolik dobře, že se svléknete, aniž byste byli zahanbeni a hodíte si šaty pod nohy jako malé děti a šlápnete na ně, pak pochopíte pravou podstatu člověka a nebudete se bát.

38Ježíš řekl: Mnohokrát jste si přáli slyšet tato slova, která vám říkám, ale nemáte nikoho jiného, od koho byste je mohli slyšet. Přijdou dny, kdy mě budete hledat, ale nenaleznete mě. (Lk 10,24)

39Ježíš řekl: Farizeové a zákoníci obdrželi klíče poznání, ale skryli je, nevstoupili dovnitř, a ty, kteří vstoupit chtějí, nenechali. Vy ale buďte obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice. (Mt 23,13; Lk 11,52)

40Ježíš řekl: Jeden vinný keř byl zasazen mimo Otce, a protože nebyl upevněn, bude se svými kořeny vyvrácen a zahyne. (Mt 15,13)

41Ježíš řekl: Tomu, kdo něco má ve své ruce, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odebráno i to málo, co má. (Mt 13,11–12)

42Ježíš řekl: Staňte se neulpívajícími. (Buďte kolemjdoucími.)

43Jeho učedníci mu řekli: Kdo jsi, že nám to říkáš ? (Ježíš odpověděl): Z toho, co vám říkám, nepoznáte, kdo jsem? Ale jste jako židé, neboť oni milují strom a nenávidí jeho plody, nebo milují plody a nenávidí strom.

44Ježíš řekl: Kdo se rouhá Otci, tomu bude odpuštěno, kdo se rouhá Synu, tomu bude odpuštěno. Kdo se však rouhá svatému Duchu, tomu nebude odpuštěno na zemi ani na nebi. (Mk 3,28)

45Ježíš řekl: Nesbírají se hrozny z trní, ani se nečešou fíky z bodláčí, neboť nemá žádné plody. Dobrý člověk vynáší dobro ze svého pokladu, špatný člověk vynáší špatné ze špatného pokladu, který je v jeho srdci a tak mluví špatné věci, neboť čím srdce oplývá, to bývá vynášeno. (Lk 6,43–45)

46Ježíš řekl: Od Adama až po Jana Křtitele nebylo žádného z ženy zrozeného, který by byl větší než Jan Křtitel, takže jeho oči neklesnou. Ale řekl jsem: Kdo bude mezi vámi malý, ten pozná království a bude větší než-li Jan. (Mt 11,11; Lk 7,28)

47Ježíš řekl: Žádný člověk nemůže sedět zároveň na dvou koních a napínat dva luky. Ani sluha nemůže sloužit dvěma pánům, neboť jednoho bude ctít a toho druhého urážet. Nikdo, kdo pije staré víno, netouží hned po mladém. Také se nelije mladé víno do starých měchů, aby nepraskly. Ani se nelije staré víno do nového měchu, aby jej nezničilo. Starý hadr se nepřišívá na nové šaty, jinak by tam vznikla trhlina. (Mt 6,24; Lk 16,13 a 5,36–39)

48Ježíš řekl: Když dva spolu uzavřou mír v jednom domě, pak mohou říci hoře: “Pohni se”, a ona se pohne. (Mk 11,23; Mt 21,21)

49Ježíš řekl: Blažení, kteří jste samojediní a vyvolení, neboť vy naleznete království. Pocházíte z něj a opět se tam vrátíte.

50Ježíš řekl: Když se vás budou ptát: “Odkud jste?”, odpovídejte jim: “Přišli jsme ze světla, z místa, kde světlo vzniklo samo ze sebe. Vyvstalo a zjevilo se v jejich obraze.” Když se vás budou ptát: “Kdo jste vy?”, tak odpovídejte: “Jsme jeho synové, vyvolení živého Otce.” Když se vás budou ptát: “Co je znamením vašeho Otce?”, tak jim řekněte, že je to pohyb a klid.

51Jeho učedníci mu řekli: Kdy nastane vzkříšení mrtvých a kdy přijde nový svět? On jim odpověděl: To, co čekáte, již přišlo, ale vy to nechápete. (Mt 17,10–13)

52Jeho učedníci mu řekli: Dvacet čtyři proroků mluvilo v Izraeli a všichni mluvili v tobě. On jim řekl: Zapomněli jste na toho, který je živý a mluvili o mrtvých. (Mt 8,22; Lk 9,60)

53Jeho učedníci mu řekli: Prospívá obřízka nebo ne? On odpověděl: Pokud by prospívala, plodili by je jejich otcové z jejich matek obřezané. Ale pravá obřízka na duchu přináší velký prospěch.

54Ježíš řekl: Blažení chudí, neboť vám patří království nebe. (Lk 6,20)

55Ježíš řekl: Kdo nemá v nenávisti svého otce a matku, nemůže se stát mým učedníkem. A kdo nemá v nenávisti své bratry a sestry a nenese svůj kříž tak jako já, nebude mě hoden.(Mt 10,37; Lk 14,26)

56Ježíš řekl: Ten, kdo poznal svět, objevil mrtvolu a kdo objevil mrtvolu, toho svět už není hoden.

57Ježíš řekl: Království Otce se podobá člověku, který zasel (dobré) semeno. Jeho nepřítel přišel v noci a zasadil plevel mezi dobrá semena. Ten člověk však nenechal své čeledíny plevel vytrhat. Řekl jim: “Vám nepřísluší trhat plevel, neboť s ním vytrhnete i pšenici. V čase žní bude plevel zřetelný. Pak bude vytržen a spálen. (Mt 13,24–30)

58Ježíš řekl: Blažený člověk, který se namáhal. Nalezl život. (Mt 5,10)

59Ježíš řekl: Dávejte pozor na živého, dokud žijete, abyste nezemřeli a pak ho chtěli vidět, ale už byste nemohli. (Mt 16,28)

60Viděli odcházet do Judeje Samaritána, který nesl jehně. (Ježíš) řekl svým učedníkům: (Proč) nese to jehně? Oni mu odpověděli: Aby ho zabil a snědl. On jim řekl: Dokud to jehně žije, nebude ho jíst, ale až ho zabije a učiní z něj mrtvolu. Oni řekli: Jiným způsobem to nemůže provést. On jim odpověděl: Vy sami si hledejte místo spočinutí, abyste se nestali mrtvolou a nesnědli vás.

61/AJežíš řekl: Dva budou odpočívat na jednom loži – jeden zemře a druhý bude žít. (Lk 17,34)

61/BSalóme řekla: Kdo jsi, člověče? Vstoupil jsi na mé lůžko a jedl si z mého stolu. Ježíš jí řekl: Já jsem ten, který povstal z toho, co je jednotné. Dali mi z toho, co patří mému Otci. (Salome řekla:) Jsem tvá učednice. (Ježíš jí odvětil:) Proto ti říkám: Kdo je mu podobný, bude naplněn světlem. Kdo je však vnitřně rozdělen, bude naplněn temnotou.

62Ježíš řekl: Říkám svá tajemství (těm, kteří jsou mých) tajemství (hodni). Když něco činí tvoje pravice, ať to neví tvoje levice. (Mt 6,3)

63Ježíš řekl: Bohatý muž měl mnoho majetku. Řekl: “Budu si užívat svého majetku, abych sázel a sklízel, pěstoval a plnil své stodoly úrodou, abych neměl v ničem nedostatek. To je to, co si ve svém srdci myslel. A té noci zemřel. Kdo má uši, slyš. (Lk 12,15–22)

64Ježíš řekl: Jeden muž čekal hosty, a když pro ně připravil hostinu, vyslal svého čeledína, aby hosty svolal. Přišel k prvnímu a řekl mu: “Můj pán tě volá.” On ale řekl: “Obchodníci mi dluží peníze. Přijdou ke mně večer a já jim musím předložit smlouvu. Z hostiny se omlouvám.” Čeledín šel tedy k druhému a řekl mu: “Můj pán tě zve.” Ten ale odpověděl: “Koupil jsem dům a je mne tam celý den zapotřebí. Nebudu mít (ani chvíli) volna.” Čeledín přišel k dalšímu a řekl mu: “Můj pán tě volá.” On mu řekl: “Můj přítel má svatbu a já mu připravuji svatební hostinu, nebudu moci přijít, proto se z hostiny omlouvám.” Čeledín šel za dalším a řekl mu: “Můj pán tě volá.” On mu ale odpověděl: “Kupil jsem vesnici a jdu si právě pro daně, nebudu moci přijít, omlouvám se.” Čeledín se vrátil a řekl svému pánovi: “Ti, které si pozval na hostinu, se omluvili.” Pán řekl svému čeledínu: “Jdi ven na cestu a přiveď ty, které tam najdeš, aby se učastnili hostiny. Kupci a obchodníci nevejdou do míst mého Otce. (Mt 22,2–14; Lk 14,14–24)

65On řekl: Jeden dobrý muž vlastnil vinici a přenechal ji rolníkům, aby ji obdělávali a on od nich bral svou úrodu. Poslal svého čeledína, aby mu rolníci dali plody vinice. Oni se jeho čeledína chopili, zbili ho a téměř ho zabili. Čeledín se vrátil a oznámil to svému pánu. Jeho pán řekl: “Možná, že ho nepoznali.” Proto poslal jiného čeledína, ale také toho rolníci zbili. Tu vyslal pán svého syna a řekl si: “Mého syna budou mít snad v úctě.” Rolníci ale věděli, že syn je dědicem vinice, proto se ho chopili a zabili ho. Kdo má uši, slyš ! (Mk 12,1–12)

66Ježíš řekl: Ukažte mi kámen, který stavitelé zavrhli. To je kámen úhelný. (Mk 12,9)

67Ježíš řekl: Kdo poznal všechno, sám v sobě ale chybil, chybil ve všem.(Mk 8,36)

68Ježíš řekl: Blažení jste, když vás nenávidí a pronásledují. Avšak to místo, kam vás pronásledují, nenaleznou. (Mt 5,11–12; Lk 6,22)

69Ježíš řekl: Blažení jsou ti, kteří se pronásledují ve svém srdci. To jsou ti, kteří opravdu poznali Otce. Blaženi ti, kteří hladovějí, neboť vnitřek bude nasycen tím, po čem touží. (Mt 5,10; Mt 5,6)

70Ježíš řekl: To, co máte v sobě, vás zachrání, když to vytvoříte sami ze sebe. Jestliže to ale v sobě nemáte, pak vás to, co v sobě nemáte, zahubí.

71Ježíš řekl: Zbořím (tento) dům a nikdo jej nebude moci znovu postavit (Mk 14,58)

72Jeden muž mu řekl: Řekni mým bratrům, aby si se mnou rozdělili věci po mém otci. On však pravil: Člověče, kdo mě ustanovil za dělitele? Obrátil se ke svým učedníkům a řekl jim: Jsem snad ten, který rozděluje?

(Lk 12,13–14)

73Ježíš řekl: Sklizeň je velká, ale dělníků málo. Poproste Pána, aby poslal dělníky ke žním. (Mt 9,37; Lk 10,2)

74On řekl: Pane, je jich mnoho okolo (pramene), ale žádný v (prameni).

75Ježíš řekl: Jsou mnozí, kteří stojí přede dveřmi, ale jen ti, co jsou samojediní (oproštění), vstoupí do svatební komnaty.

76Ježíš řekl: Království Otce se podobá obchodníkovi, který měl krám plný zboží a nalezl perlu. Moudrý obchodník prodal krám a koupil si pouze tu perlu. Vy sami hledejte poklad, který nepomíjí, kde nejsou moli a kde červ neničí. (Mt 13,45–46; Mt 6,19–20)

77Ježíš řekl: Já jsem to světlo, které je nade šemi. Já jsem vším. Vše ze mne vyšlo, vše se ke mně navrací. Rozštípněte dřevo, já jsem tam. Zvedněte kámen a také tam mě naleznete.

78Ježíš řekl: Proč jste vyšli na pole? Abyste viděli rákos, který se chvěje ve větru? Abyste viděli člověka, který nosí měkké šaty? (jako vaši) králové a předáci? Ti nosí měkké šaty, ale pravdu nebudou moci poznat. (Mt 11,7–9; Lk 7,24)

79Jedna žena z davu mu řekla: Blaze lůnu, které tě nosilo a prsům, které tě kojily. On (jí) však řekl: Blaze těm, kteří slyšeli slovo Otce a v pravdě ho zachovali. Přijdou dny, kdy budete říkat: Blažené tělo, které nepočalo, a prsy, které nekojily. (Lk 11,27–28; Lk 23,29)

80Ježíš řekl: Kdo poznal svět, nalezl tělo. A kdo nalezl tělo (mrtvolu), toho svět už není hoden.

81Ježíš řekl: Kdo se stal boháčem, má být králem. A kdo má moc, ať se jí zřekne.

82Ježíš řekl: Kdo je mi nablízku, je nablízku ohni. A kdo je ode mne vzdálen, je vzdálen od království.

83Ježíš řekl: Obrazy (podoby) jsou člověku zjevné, ale světlo, které je v nich, je ukryté v obraze světla Otce. On se zjeví, ale jeho obraz je skryt v jeho světle.

84Ježíš řekl: Když uvidíte toho, kdo je vám podoben, radujte se. Když ale spatříte své obrazy, které vznikly (už) před vámi – ony ani neumírají, ani se nezjevují – kolik snesete?

85Ježíš řekl: Adam vznikl z veliké moci a z velkého bohatství, a nebyl vás hoden. Kdyby vás byl hoden, ne(okusil by) smrti.

86Ježíš řekl: (Lišky mají) své nory a ptáci mají svá hnízda, ale Syn člověka nemá žádné místo, kam by hlavu složil a odpočinul si. (Mt 8,20; Lk 9,58)

87Ježíš řekl: Nešťastné je tělo, které je závislé na těle. A nešťastná je duše, která je závislá na těchto obou. (Mt 8,21–22)

88Ježíš řekl: Andělé k vám přijdou i s proroky a dají vám to, co je vaše. A vy sami jim dáte to, co máte ve své ruce. Říkejte si: Kdy přijdou, aby si vzali to, co je jejich?

89Ježíš řekl: Proč omýváte vnější stranu poháru ? Nechápete, že ten, kdo stvořil vnitřek, je ten, kdo stvořil také vnější stranu? (Mt23,25; Lk 11,37–40)

90Ježíš řekl: Pojďte ke mně, neboť mé jho je dobré a mé panství mírné a naleznete zde pro sebe spočinutí.

(Mt 11,28–30)

91Řekli mu: Pověz nám, kdo jsi, abychom v tebe uvěřili. On jim odpověděl: Zkoumáte tvář nebe i země, ale toho, který před vámi stojí, jste nepoznali. Ani tento okamžik nedokážete prozkoumat. (Lk 12,54–56)

92Ježíš řekl: Hledejte a naleznete. Ale to, na co jste se mě dříve ptali, jsem vám tehdy nezodpověděl. Teď vám to chci říci, ale vy se na to neptáte.(Mt 7,7–8; Lk 11,9)

93(Ježíš řekl:) Nedávejte svaté psům, aby to nehodili na hnůj. Neházejte perly sviním, aby je ne(zničily).

(Mt 7,6)

94Ježíš řekl: Kdo hledá, najde. A kdo (klepe), tomu bude otevřeno. (Mt 7,7–8; Lk 11,10)

95(Ježíš řekl:) Když máte peníze, nedávejte je na úroky, ake dejte je tomu, který vám je už nevrátí. (Lk 6,34–35)

96Ježíš řekl: Království Otce se podobá ženě, která vzala trochu kvasu a vmísila ho do těsta – tak udělala velké chleby. Kdo má uši, slyš. (Mt 13,33; Lk 13,20)

97Ježíš řekl: Království Otce se podobá ženě, která nese hrnec plný mouky a má před sebou dlouhou cestu. Ucho hrnce prasklo a mouka se sypala za ní po cestě, aniž by to věděla. Nevěděla vůbec, co se stalo. Když (však) přišla k domu a postavila hrnec na zem, zjistila, že je prázdný.

98Ježíš řekl: Království Otce se podobá muži, který chtěl zabít jednoho mocného muže. U sebe doma vytáhl meč a probodl stěnu, aby poznal, zda je jeho ruka dost silná. Potom zabil toho mocného.

99Učedníci mu řekli: Tví bratři a tvá matka stojí venku. On jim odpověděl: Ti, kteří jsou zde se mnou a kteří činí Otce, to jsou mí bratři a má matka. To jsou ti, kteří vejdou do království mého Otce. (Mk 3,32–35)

100Ukázali Ježíšovi zlatou minci a řekli mu: Císařovi lidé od nás vymáhají daně. On jim řekl: Dejte císaři, co je císařovo, dejte Bohu, co je boží, a co je mé, to dejte mně . (Mk 12,14–17)

101(Ježíš řekl:) Ten, kdo neměl jako já v nenávisti svého (otce) a svou matku, nemůže se stát mým (učedníkem). A kdo nemiluje svého (otce) a svou matku tak jako já, nemůže být mým (učedníkem). Neboť má matka, která (…) ale moje pravá matka mi dala život.(Lk 14,26)

102(Ježíš řekl:) Běda jim, farizeům. Podobají se psovi, který leží ve žlabu pro dobytek. Ani nežere, ani nedopustí, aby se zvířata nažrala. (Lk 11,52)

103Ježíš řekl: Blažený je člověk, který ví, v jakou chvíli vejdou lupiči, takže vstane, sebere své (síly) a opásá svá bedra dříve, než oni vstoupí. (Mt 24,43; Lk 12,35–48)

104Řekli mu: Pojď, dnes se budeme modlit a postit. Ježíš však pravil: Jakého jsem se dopustil hříchu a v čem jsem podlehl? Ale když ženich vyjde ven ze svatební komnaty, tehdy ať se modlí a postí.(Mk 2,18–20)

105Ježíš řekl: Kdo pozná otce a matku, toho nazvou synem děvky.

106Ježíš řekl: Když dvojí učiníte jedním, stanete se Syny člověka. A když řeknete: “Horo, pohni se”, tak se pohne. (Mk 11,22–23)

107Ježíš řekl: Království se podobá pastýři, který má sto ovcí. Jedna z nich, ta největší, se zaběhla. Tu nechal těch devadesát devět a hledal tu jednu, dokud ji nenalezl. Když ji unaven našel, řekl té ovci: “Mám tě rád víc než těch devadesát devět.” (Mt 18,12; Lk 15,3–10)

108Ježíš řekl: Kdo se napil z mých úst, bude jako já. Já se stanu jím a skryté se mu odhalí. (Mt 4,4; Ga 2,19–21)

109Ježíš řekl: Království se podobá člověku, který má na svém poli ukrytý poklad, o kterém nic neví- A když zemřel, zanechal jej svému (synovi), který o něm také nic nevěděl. Ten to pole prodal. Kupec přišel a když oral, (nalezl) ten poklad. Začal půjčovat peníze na úrok těm, kterým chtěl. (Mt 13,44)

110Ježíš řekl: Kdo nalezl svět a zbohatl, ten ať se světa zřekne.

111Ježíš řekl: Nebe a země před vámi zůstávají a živý z Živoucího nespatří smrt ani strach. Neříká Ježíš: Kdo sám sebe našel, toho svět není hoden?

112Ježíš řekl: Běda tělu, které závisí na duši. Běda duši, která závisí na těle.

113Jeho žáci mu řekli: Kdy přijde království? (On pravil) Nepřijde, když bude očekáváno. Neřekne se: “Hle, je tady!”, nebo: “Hle, tam!”. Ale království Otce je rozšířeno po celé zemi, ale lidé ho nevidí. (Mt 24,23; Lk 17,20–21)

Následující závěrečný výrok byl k původní sbírce pravděpodobně přidán později:

114Šimon Petr jim řekl: Marie by měla od nás odejít, neboť ženy nejsou života hodny. Ježíš pravil: Dávejte pozor! Já ji povedu, abych ji učinil mužem, aby se stala živým duchem mužným podobně jako vy. Neboť každá žena, která se stane mužem, vejde do království nebe.

ZDROJ

Dus J., Pokorný P., Neznámá evangelia – Novozákonní apokryfy I., Vyšehrad, Praha 2001;

Kozák J., Evangelium neznámého boha, Bibliotheca gnostica, Praha 1994;

Patterson S., Meyer M., The Gnostic Society Library, The Gospel of Thomas,