Porto Koufo, Chalkidiki - Řecko | Naturista.cz

Porto Koufo, Chalkidiki - Řecko

Vložil Roland Jitka, 6. Březen 2013 - 7:21

V záplavě cestopisů a reportáží z jiných zemí, bych málem zapomněl na vesničku, kde se nám moc libilo a kde jsme určitě nebyli naposledy. Vesnička Porto Koufo leží na jihu poloostrova Sithonia v oblasti Chalkidiki v Řecku. Je to dáno spíše tím, že dědinka jak dlaň nemá tak zvučný turistický název a i mnozí čtenáři slyšeli její název úplně poprvé až ode mně. Vesnice je vhodná jen pro absolutně klidné lidi, kteří nepožadují žádný noční život a dovolenou tráví raději v poklidu a pohodě.

Řecko je prostě jedním slovem krásné!

Předně musím vysvětlit jak jsme uvedenou oblast a místo, kde lišky dávají opravdu dobrou noc vůbec našli a proč jsme se rozhodli cestovat právě sem. Naši dovolenkoví známí vyšetřili nějaký den v prázdninách na odpočinek a nedočkavě volali, jestli náhodou taky nemáme volno, že bychom zase vyrazili někam společně. Náhoda tomu chtěla a v době jejich telefonátu jsme se nacházeli v Srbsku při cestě z Bulharska domů. Tak vlastně nastala situace, kdy jsme při cestě domů z dovolené textovými zprávami vymýšleli naši společnou cestu někam jinam. Dohoda z důvodu relativní blízkosti skončila na chorvatské Žujlaně v jižní Dalmácii na poloostrově Pelješac, i když nejsme přílišní milovníci Chorvatska a raději jedem vždy někam jinam. Co by ale člověk pro přátele neudělal a pokud se jedná o jih Chorvatska, jsme ochotni Chorvatsko akceptovat.

Asi ten nejvyšší na nebesích vyslyšel naše nářky a naordinoval Chorvatsku studenou frontu na uvedenou domluvenou dobu a ne příliš hezké počasí (zima jako v morně) a tím nasměroval naši společnou cestu úplně někam jinam.

Do úvahy přicházelo Turecko, Řecko, Rumunsko a Ukrajina. Bulharsko jsme ihned společně zavrhli, protože jsme se z něj před několika dny vrátili a po skončení této dovolené, jsme se opět do Bulharska za pár dní vraceli.

Jak dohoda po cestě autem směrem na jih nakonec dopadla, víte už z názvu reportáže. Naše auto nabralo směr na Chalkidiki poloostrov Sithonia v Řecku. Ještě byla varianta ostrov řecký Thassos, ale realizaci cesty na ostrov, zhatila stávka přístavních dělníků, hlášená již našimi zpravodajskými agenturami.

Jelikož jsme cestu znali a kolega byl řidič z povolání, tak kromě hodinového zdržení na hranicích Rozske-Horgoš (HU-SRB) cesta ubíhala překvapivě rychle a my za 19 hodin jsme byli až v nejnižším bodě poloostrova Sithonia. (Nedoporučuji to samotnému řidiči zkoušet, my se poctivě střídali a auto nemělo žádnou zbytečnou přestávku. Střídali jsme se na hranicích a na sbrkých a makedonských mýtnicích.) Popis cesty omezím jen na průjezdní místa: Praha, Brno, Bratislava, Gyor, Budapešť, Szeged, Novi Sad, Beograd, Niš, Leskovac, Vranje, Kumanovo, Veleš, Gevgelia, Thessaloniki, Nea Moudania, Nikiti, Toroni a Porto Koufo. (Asi 1680Km). Celá cesta vede prakticky po dálnicích nebo čtyřproudových silnicích. (GPS 39.971595, 23.91861).

Letadlem do Řecka, Praha – Thessaloniki (Soluň)

Letecky je spojení perfektní, Přímá linka létá z Prahy do Thessaloniki (Soluň) a zbývajích 140Km na polostrov Sithonia bezproblémově dojedete autobusem nebo taxíkem. Vlak je nepoužitelný, protože na Sithonii nejsou koleje.

Zvětšit mapu cesty autem Praha – Chalkidiki.

Po neúspěchu se sehnáním vhodného ubytka pro čtyři lidi v Toroni jsme pokračovali dále a dojeli úplně náhodou do vesničky Porto Koufo. ze silnice je jen vidět a vede do ní nenápadná odbočka bez ukazatele. Zde jsme kombinací mezinárodního jazyka ruce nohy našli penzionek v zahradě asi 30 metrů od moře. Za osobu deset euro, včetně parkování a velké zastíněné terasy. Místo se nám líbilo na první pohled a snad jen extrémní pořvávání Cikád přes den, bylo lehkým mínusem tohoto ráje na zemi. Jak jsem již zmínil pár kroků k moři, čehož jsme využívali hlavně po probuzení na probrání a večer jako ochlazení po parných slunečných dnech. Nemusím asi říkat, že vždy nudisticky a jediným oblečením na dojití k vodě u žen byl plážový přehoz a u mužů ručník kolem pasu.

Podle silnice přímo u úzké pláže bylo několik rodin v obytných autech (převážně podle registračních značek Maďaři) a nikomu jejich přítomnost zdarma nevadila. Porto Koufo je vlastně jen malý přístav osobních a rybářských lodí. Na pláži nejsou nikdy vlny, protože přístav tvoří skoro uzavřenou zátoku mezi skalami. Čistota vody je absolutní až dokonce bych řekl zrádná. Při cestě po břehu vidíte dno, ale po dvou krocích do vody vám kouká jen hlava. Pláž v Porto Koufo byla jediná, kde jsme neviděli žádné ježky. Abych demonstroval čistotu a průhlednost vody, tak při rybaření s hloubkou nástrahy zhruba tři metry v přístavu, jsem viděl jaké ryby se zajímají o mou návnadu, což je v našich končinách spíše scifi. Přístav údajně fungoval za války jako parkoviště na skrytí vojenských ponorek.

Co bychom to byli za skalní naturisty, když bychom nehledali naturistické možnosti. Při cestě po pláži , která má asi kilometr a čím dále od přístavu se její vstup do vody snižuje až do normálního vlezu do vody pro malé děti. Na konci pláže je cíp který vede ke skalám a výjezdu pro lodě ze zátoky, byla naturistická možnost pobývat bez plavek.

Ve vesnici jste na pláži vlastně na příjezdové silnici. ne že by přes den zde byl naturismus nemožný, ale zdál se nám vzhledem k situaci a pohybu lidí a aut absolutně nevhodný. V jižním cípu pláže to již bylo něco jiného, zde už není příjezdová silnice u pláže, je zde klid a hlavně nehluboký přístup do vody.

V Řecku se platí eurem, zde najdete aktuální kurz

Obsazenost celé pláže nikdy nebyla velká a i v nudistickém kousku nebyl žádný velký turistický frmol. Hned za skalami je jedna moc hezká pláž, asi km od vesnice jižněji, kde byl naturismus o poznání častějším jevem. Pláž není úplně jednoduché najít, jelikož Sithonia se vyznačuje minimem ukazatelů a směrových značek. Pláž je ale jedna z nejhezčích v uvedené oblasti.

Pokud budete v této oblasti, myslím že by vám neměla uvedená pláž uniknout. Na pláži a kolem ní v území nikoho funguje v omezeném množství i divoké kempování. Pláž je skryta mezi skalami, tudíž není nijak průchozí, čímž vytváří oázu pohody a klidu při rekreaci.

Zvětšit mapu cesty autem na pláž

Návštěvníků je zde o víkendu tak akorát a místo na deku a soukromí najdete snadno. Ve všedních dnech byla pláž prázdnější, ale myslím že je to tím, že o ni lidé prostě nevědí. v okolních skalkách jsou pěšinky a liduprázdno, takže jsou vhodné i pro naturistické procházky, aniž potkáte jediného člověka.

Celkově se dá říci, že Řekům naturismus nijak nevadí i když ho ne tolik praktikují. Častější turisté naturisté byli z jiných zemí než Řekové, ale ani Řekům není naturismus cizí, což jsme viděli na jiných plážích například v Kalamitsi, kde je divoká a krásná pláž vlastně řeckým naturistickým kempem po celé léto. Myslím si ale, že se spíše přizpůsobují okolí a podle potřeby buď plavky mají nebo nikoliv.

Na obou plážích v Porto Koufo byly stánky nebo karavany upravené jako prodejní s nápoji a pochutinami za vcelku normální ceny. Není nic lepšího, než si dát studené pivo nebo limonádu přímo na rozpálené pláži a nemuset za občerstvením nikam docházet nebo dojíždět.

Písek na obou plážích je žlutý a čistý, nepálí do chodidel a nelepí se na tělo jako ten bulharský. Je to takový hrubší písek, připomínajících stavební štěrkopísek s menšími zrny. Ve vodě nejsou žádné kameny a ježci zde nejsou. Boty do vody nepotřebujete v Porto Koufo nikde. Teplota vody je skvělá, až je někdy třeba se kvůli ochlazování potápět. Medúzy ve vodě žádné nejsou. V čisté vodě vidíte hejna ryb.

Jak jsem již uvedl výše Porto Koufo je malá vesnice a asi neslouží příliš jako běžná turistická destinace, ale spíše jako přístav se všemi službami. Přímo z lodí můžete koupit čerstvé ryby, v obci je několik restaurací, kde jen tam funguje WIFI internet. V obci je jedna památka kostelík a nedaleko je nějaká zřícenina malého kláštera, ale ta už se nachází na území městečka Toroni. V obci jsou jen dva minimarkety, ale velmi dobře zásobované. Pokud by jste opravdu potřebovali supermarket tak si zajedete asi padesát km do Lidlu do Nikiti.

Naše ubytovatelka starší paní s manželem nám vlastně pronajala svůj domeček přestavěný na penzion, a sama bydlela ve včelíně na zahradě. Vybavení bylo vyloženě nadstandard s klimatizací, se všemi potřebnými věcmi kompletně vybavené kuchyně a na velmi kvalitní bydlení. K dispozici byla na pokojích i větší koupelna. Každé ráno nám paní k snídani nosila čerstvá rajčata a domácí med. Jednalo se asi o velmi milou paní, ale nenašli jsme společný jazyk, protože paní uměla jen řecky. Její manžel byl rybář a také s námi podělil o jeden rybí úlovek.

Přijeďte si prohlédnout nádherné Řecko na vlastní oči!

Vlastní vesnička byla oázou klidu a pohody vzhledem k tomu, že nebyla příliš zaplněna turisty. Ke klidu přispívá i to, že Řekové mají vždy na vše dostatek času. Obec je neprůjezdná, tak ani silniční provoz nebyl velký. Dobrou službou je prodej z nákladních automobilů, kde prodávající má absolutně vše, co by mohl běžný turista bydlící v obci nebo lodník v přístavu na lodi potřebovat. Ceny odpovídali stánkovému prodeji, tudíž jsou o něco menší než v kamenných obchodech. Různorodost zboží byla opravdu veliká a rozmanitá. (Jelikož neumíme řecky, nevíme jestli se dalo smlouvat o cenách a množství, při tomto druhu prodeje.)

Na restaurace, řeckou kuchyni a její chutě jednotlivých jídel, je třeba si trochu zvykat, protože i samotná pitná voda z vodovodu má trochu slano – železitý nádech. Raději i vodu na kafe jsme používali balenou, ne z důvodu zdravotních, ale hlavně co se týče absence slané chuti. Balená voda stála asi dvakrát tolik co u nás. Kvalitní jídlo pro jednoho v restauraci včetně příloh, pití a salátů vyjde kolem 10euro. Několikrát denně vozí do minimarketů čerstvé a chutné pečivo. Zelenina a ovoce byla vždy čerstvá a velmi levná.

Zvětšit mapu poloostrova Sithonia

V obci je absolutní bezpečnost všeho, co se týče krádeží, Řekové nezamykají ani lodě ani auta. Auta mají i kvůli horku stažená okénka. Bezpečnost je dovedena k dokonalosti protože majitelka neměla u svého letního bytu ani dveře, jen třásně proti mouchám. Trochu s udivením nám svěřovala klíč od penzionu, protože zamykání asi nebude běžnou záležitostí v Porto Koufo. Během pár dní jsme se také přizpůsobili a naše obydlí dále ochraňovaly také jen třásně proti mouchám. Ploty nejsou běžnou záležitostí a pokud vůbec někde jsou, spíše mají dekorativní význam.

V obci je dost koček a i mně se bohužel povedlo jednu přejet, když si ustlala ve stínu motoru mého auta. Co se týče zvířat po celou dovolenou si nás adoptovala fenka Labradora (skoro štěně) a kdykoliv nás vítala při přichodu u nás na terase. Koketovali jsme ještě s myšlenkou odvézt si ji do České republiky domů a zajistit ji u nás zázemí.

Jediným problémem byl průjezd třech neunijních hranic. Nakonec buďme rádi, že jsme to neudělali, protože jsme nějak nebyli sympatičtí maďarskému celníkovi, po pětihodinové frontě na hranici Horgoš – Rozske a pašovaný pes by ještě jistě přispěl k jeho " velmi vstřícné" náladě směrem k nám.

Řekové jsou pohodáři, nikdy nepospíchají a vždy si rádi popovídají a sednou si k vínu nebo k frape. Pracují jen chvilku dopoledne a pak případně večer. Je to podmíněno velkým horkem přes den, které je pro našince skoro likvidační. Ani v noci to není o moc lepší a spaní bez klimatizace je prakticky nemožné. Mnohdy jsme se v noci chodili koupat do moře, aby se tělo z denního horka vůbec vychladilo a dalo se usnout. Pitný režim je absolutní nutností. Přes poledne být na pláži příliš nedoporučuji a pokud ano, tak je lepší být ve vodě, nebo ve stínu slunečníku.

Ceny v Řecku jsou o několik procent vyšší než u nás a skoro dvakrát vyšší než v Bulharsku. Přesto si myslím, že dovolená nebyla drahá a ve známějších oblastech Řecka jsou ceny ještě vyšší. Pohonné hmoty jsme kupovali v Makedonii a v nádrži nám nafta vydržela po všech výletech v Řecku i na cestu zpět ze země.

Ceny pohonných hmot jsou v Řecku skoro dvojnásobné než v Makedonii. Na makedonské straně hranice s Řeckem u první a poslední čerpací stanice je vždy narváno přijíždějícími Řeky. Na jedné pumpě dokonce byla už nafta vyprodaná.
Na celém hornatém poloostrově Sithonia je stejně jen jediná benzínová pumpa, ve městě Sarti a není zrovna z nejlevnějších.

Pochopitelně jsme snažili zmapovat i naturistické pláže na celém poloostrově a vše o nich si můžete přečíst v reportážích. Sarti, Vourvourou, Kalamitsi, Kriaritsi, Toroni. Všechna navštívená místa jsem zaznamenal do našich naturistických map s krátkou charakteristikou pláže.

Vesnička byla k trávení ideální volbou a je to jedno z míst kam se člověk rád vrací. Klid čistota a pohoda dýchala z každého kousku obce, čisté moře velmi blízko, velmi chutná a kvalitní jídla v restauracích. Žádná přeplněná nákupní korza (vesničku jste prošli za dvacet minut křížem krážem) a minimum turistů. Prostě dovolená jak má být. Ženy potěší množství rozkvetlé fauny, ve vesnici byly i krásné palmy. Muže zase potěší prohlídka lodí všeho druhu. Pro mě jako rybáře moře skýtá také mnohá potěšení v podobě ryb, které jsem nikdy neviděl. Dovolenou v Porto Koufo mohu jen doporučit a pobytem zde určitě nebudete zklamáni.

Zobrazit místo Řecko – Chalkidiki + Lefkada+Thassos na větší mapě

Naturista Klub Přispěvatelé: Líbil se Vám tento článek? Máte pěkné naturistické zážitky z Vaší dovolené, cestování, návštěvy bazénu, aquaparku, wellnessu? Podělte se o zážitky s ostatními čtenáři. Za článek většího informačního rozsahu Vám nabízíme volnou vstupenku na libovolnou akci Naturisty cz.
Svoje texty, fotografie, videa posílejte na EMAIL. [Pošta]

Potěšíte sebe i ostatní naturisty.

Pokud byste chtěli podpořit Naturistu cz. jakoukoli částkou, tak můžete bez poplatku systémem PAY SEC na naše jméno: naturista, číslo: 3891789.
Předem Vám děkujeme.
Inzerenti a zájemci: Chtěli byste zde prezentovat svůj obchod, nabídku, služby nebo Vaše činnosti? EMAIL. [Pošta]

Využijte prosím naši širokou nabídku Vaší prezentace na internetu i na reálných a oblíbených akcích NATURISTA.CZ.