Hned zpočátku této části mého výkladu, musím říci, že považuji saunisty i naturisty především za vyznavače či aktéry určitého životního stylu. Jak saunismus, tak naturismus jsou však doktríny neodmyslitelně spojené s nuditou, a to i přes odlišné atributy jejího významu v obou „–ismech“. Považuji tedy přívržence obou způsobů vztahu k pravému či modifikovanému přírodnímu prostředí za nudisty, i když se to leckomu nelíbí. Na přirozeném a korektním nudismu není nic špatného, v mnoha případech je účelný. Například účastníci olympiád v antickém Řecky závodili a bojovali nazí. Také při saunování je nudita podmiňující součástí hygieny saunové lázně a efektu biologických dějů saunujícího organizmu, což platí jak pro saunisty, tak i saunující naturisty.

Rozdíl v pojetí nudity lze nalézt ve zvolené aktivitě. Naturisté přistupují k nuditě dobrovolně, ale své aktivity v přírodě (na tom je založena filosofie jejich počínání) mohou absolvovat i v oblečení. Pokud však chce člověk jakéholiv „životastylového vyznání“ saunovat, jeho rozhodnutí saunovat je sice také dobrovolné, ale při reálném běhu saunování je nudita obligátní. 

Podívejme se proto na psychologický dopad nudity, který platí nejen v sauně, ale univerzálně, neboť má vždy podklad v pudu rozmnožování. Nelze opomenout, že pohlavní pud nutí člověka k naplnění kosmogenetického plánu obnovy života na této zemi. Tento pud se neobytně projevuje sexuální motivací (stavu připravenosti živočicha k určitému jednání). Její součástí jsou tři složky:

Sexuální role, totiž pocit příslušnosti k ženskému či mužskému pohlaví;

Erotická preference, totiž vysoká citlivost a vnímavost jedince na sekundární pohlavní znaky pohlavně zralých jedinců opačného pohlaví;

Sexuální emoce, totiž komplex dějů, zahrnujících sexuální vzrušení, jeho pocitové vyvrcholení (orgazmus) při koitální i nekoitální aktivitě a zamilovanost;

Sexuální vzrušení je základní emocí sexuálních aktivit a vychází nejen ze somatické (tělesné) existence prvních dvou výše uvedených předpokladů, ale také z pouhých představ sexuálního objektu – autoerotiky. Až potud se tyto všeobecné zásady týkají jak žen, tak i mužů. Je nesporné, že přicházejí v úvahu při každém společném saunování mužů a žen. Pohled na obnaženého člověka, zejména jiného pohlaví, se odráží nejméně ve dvou oblastech.

Jako exhibice
Zdá se, že mnozí lidé oplývají utkvělou, i když naivní- domněnkou, že k získání pozornosti stačí být nahý či nahá. Ne každý člověk je však krásný jen proto, že je nahý. Dovolím si otevřeně říci, že existuje i ošklivá až odporná nahota. V běžném životě tma mnohé vyřeší, ale i intimní osvětlení saunové prohřívány právě tak.

Nudita je obvykle předkládána komerčně jako výtvarný projev různé estetické kvality v podobě uměleckého aktu anebo jako umělecké svlékání (striptýz). V obou případech jsou konzumenti od nahého těla hmotně vzdáleni a přijímají je jako estetický vjem. Ať však chtějí či nechtějí, i tento vjem vyvolává tak či onak známý naturalistický prožitek, který je pevnou součástí lidské přirozenosti, jakkoli je vědomě skrýván, byť je nezbytnou součástí intimních vztahů. V dnešní době však není nudita už tak důsledně, až prudérně ukrývána a lidé jsou k zveřejňování nudity své i jiných tolerantnější. Nevím, jestli to není jeden z důvodů, proč se nazí lidé rádi vyhledávají v saunách, kde mohou využít principu „povinné nahoty“ – nutné k efektu saunování – k vzájemnému představení svých těl. Určitě je to pouze přirozený, většinou neúmyslný exhibicionismus, který je do určité míry kompenzovaný možností vidět druhé ve stejném postavení. Podívej se, však tě vidím také! Jakási kombinace tohoto bodu s následným.

Jako voyérství
Převážné většině lidí je vlastní obdivný nebo přiměřeně kladně projevovaný postoj k nahému lidskému tělu, který je podmíněn vůlí odpoutat se, ale i neodpoutat od tzv. přízemního, někdy až vulgárně naturalistického (nicméně biologického) chápání nahoty na základě předcházející výchovy. Na druhé straně má nahé lidské tělo pro některé především sexuální podtext. Mnohým lidem je však leckdy nahota druhého nedosažitelná, proto vzácná a vytoužená. Vyhledávají příležitost svou touhu naplnit. V sauně při společném saunování více osob, zejména odlišného pohlaví, k tomu mají bohatou příležitost. Závěr Problém společného saunování nespočívá v nuditě samé, ale spíše v tom, že estetické představy o nahotě jsou poplatny sice obecně vžitému, ale v podstatě subjektivnímu hodnocení, že lidské tělo je krásné jedině tehdy, jestliže jsou v jeho tvarech zachována takřka na milimetr přesné rozměry a souměrnost obou jeho polovin. Takto souměrné tělo se za kýč nepovažuje. Pokud se týká saunování – bohužel to pak někdy vede k tomu, že vše, co neodpovídá tomuto hodnocení je odmítáno, protože je to odchylka a jsou zlomyslní lidé (i saunující), kteří to netaktně dají najevo už přímo v sauně, anebo pokrytecky hodnotí své spolubližní mimo saunu. Zásadou opravdových saunofilů (tedy opravdových milovníků saunování) je: Viděl jsem, ale nepovím.

V praxi se to projevuje v neúčasti některých věkových kategorií nejen při saunování, ale i při naturistických aktivitách. Konkrétně: starší ženy nerady saunují společně s mladými děvčaty, natož s muži, anebo naopak mnozí starší pánové tvrdí, že saunovat „nemá cenu“, jestliže by nemohli saunovat (spíše obhlížet) právě s mladými děvčaty. Že se to těm mladým děvčatům nelíbí, lze se dočíst v internetových diskusích. Takové stanovisko nelze přijmout ani od těch, kteří se z těchto důvodů saunování vyhýbají, ani od provozovatelů saun, jestliže pružně nepřistoupí na vymezení hodin saunování jak pro mladé a starší, zejména ženy.
Saunování poskytuje celou řadu hodnot, vedle kterých ostatní negativní podněty, i když přímo souvisejí se saunováním, nemusí vůbec přesahovat. Z toho hlediska se nahota v saunování stává jen podružným, byť nezbytným průvodním jevem. A opravdovému saunofilovi vůbec nepřijde na mysl, že by mělo jít o něco dokonce (sic!) nemorálního.

Tímto přístupem se saunování úzce přibližuje k pojetí naturismu. Zde se subjektivní pocit sexuálního dráždění v prakticky blízkém kontaktu s druhým pohlavím (většinou) jednak rekanalizuje především k estetickému vjemu, jednak kompenzuje vlastním identickým jednáním (tedy vlastní nahotou, přestavenou v celé syrovosti veřejnosti) jako reciproční podnětový dar. Jak ukazuje praxe, vede to k jinému chápání nahoty, nežž je tomu při pudovém sexuálním jednání lidské dvojice nebo skupiny. Účastníci saunování i naturistických aktivit se proto cítí proto morálně (lépe řečeno lidsky, ne animálně) na výši. (by se cítit měli morálně na výši [pozn. red.])

Antonín Mikolášek
Nestor českého saunování SAUŇÁCI.CZ