Naturistovi je ctí, že může na svých stránkách přivítat nestora českého saunování MUDr. Antonína Mikoláška. Jako jeden z mála osobně zažil počátky saunování už před 2. světovou válkou. Ač skutečný kmet, tak velmi zdatně vládne moderními technologiemi, nevyjímaje ani populární Facebook.

Přeji tomuto našemu významnému kolegovi příjemný pobyt na Naturistovi a doufám, že nás obohatí mnohými svými celoživotními zkušenostmi se saunováním. Jako jeden z mála v tomto uspěchaném čase bude mít také čas podrobně odpovědět na vaše dotazy. (IŽ)

Nějakým širším výkladem jak saunovat se nemusím zabývat. Na webu Naturista byl již uveden náležitý postup a jsem přesvědčen, že kdybych se podle něho saunoval, bude mi dobře.

Ovšem – dalekozraký kmet-saunolog vždycky najde nějaká nepřesná vysvětlování, která sice nemusí být na závadu běhu saunování (zejména proto ne, že prohřívání netrvá dlouho, aby vůbec mohlo s člověkem něco vyvést), ale mohla by saunující naturisty případně i zmást. A to bych přes srdce nepřenesl. Vezmu pár těch maličkostí jednu po druhé:

Jako režim pobytu se doporučuje umístit se na z nižší stupeň pryčny a pak přejít na vyšší, anebo nejprve vystoupat na nejvyšší a pak sestupovat postupně níže. Je to návod, který je u nás přejímán ze zahraničních návodů a snad vychází z toho, že si saunující má buď zvykat postupně na vyšší teploty, anebo jim postupně uhýbat. Obojí špatně: každý zbytečný pohyb jednak ruší ostatní saunující, jednak může být náročný na činnost srdce a napětí cév. Zejména při rychlé změně polohy „spadne“ do nohou a mozek ouvej, omdlí si. Vždy je lépe vybrat si stupeň, na něm zůstat v klidu (nejlépe ležet) a nechat teplo pomalu a rovnoměrně působit. Termoregulační systém už ví, jak se bránit přehřátí. Klidnou polohou mu nejlépe pomůžeme v jeho zodpovědné práci.

Tento tepelný reostat si jede po svém – přijímá informace především o teplotě krve a uvede v činnost všechny mechanizmy, pokud je potřeba snížit zvyšující se teplotu. Dokáže být na všechny její změny připraven. Je uložen v hloubi mozku a proto mu vůbec nevadí, jestli si saunující namočí zátylí hlavy studenou vodou. Je to pro něj daleko a trvalo by než by mu krev z oblasti zátylí přinesla nějaké poselství o změně teploty. Náhlým ochlazením této oblasti je však reflexně zasaženo blízké dýchací centrum v prodloužené míše, a reaguje bryskně, proto to chvilkové zajíkavé zadržení dechu, celkem neškodné, a to i tehdy, když je saunující důkladně rozehřát. Horší to ovšem je, když za letního horka skočí zahřátý (dejme tomu naturista při čilé naturistické akci) hluboké vody a ponoří se do její chladné vrstvy. Nejen zadržení dechu, ale především paralytická reakce bloudivého nervu, vzniklá celkovým ochlazením, způsobí tzv. vagovou smrt. Naštěstí, není to záležitost regulérního saunování. Když neposluchové skáčí do vody – v ochlazovacím bazénku s hladinou 1,5 m není tak značný rozdíl teplot vody a hlavně – prohřátím je organizmus dokonale připraven proti jakémukoli stresu. Zabezpečují to hormony nadledvin. K vzestupu vnitřní teploty dochází v saunové lázni vždycky, potní hybná reakce termoregulačního centra začíná od 37,1°C, hodnoty kolem 38°C (po 10 minutách) jsou žádané, zvyšování teploty nad 40°C (prodlužovaným pobytem v horku) je kritické a leckdy až smrtící.

Někteří saunující příliš rychle střídají horko i chlad. Má-li běh saunování (střídání horka a chladu) poskytnout vše, co od něho člověk očekává, pak v teple má dospělý člověk vydržet přinejmenším 8 minut, nejraději až 15 minut. Jedině ochlazení může být naopak krátké, je-li dost kontrastní. Pokud se týká prokrvení – kůže se prokrvuje maximálně a vnitřní orgány se prokrvují také intenzivně, ale relativně méně než kůže, ale nikdy se proto neodkrvují. Pokud se týká látkové výměny – její odpadové zplodiny nejsou jedy a nezabíjejí, ale vyplavují se tehdy, až jich je v krví více. Např. laktáty po svalové práci působí únavu, protože se hromadí ve svalech, krví jsou postupně odnášeny a teprve prací jater a ledvin při odpočinku a také saunováním se odstraňují.

Saunování je metoda působení zevních podnětů na člověka (ezofylaxe) a proto nemůže být příčinnou léčbou. U chronických chorob pomáhá jen k úlevě, např. od některých bolestí. Rozhodně neléčí astmatický stav (tj. neustávající sled těžkých záchvatů dušnosti), proto zde je saunování kontraindikováno. Naproti tomu u astmatu v klidové fázi tohoto alergického onemocnění lze saunování s úspěchem používat k úlevě od dušnosti a kašle.
Ale nechme léčivý účinek saunování stranou, věnujme se kosmetickému účinku. Zevní očista kůže, uvolnění vývodů mazových a potních žlázek spolu s masivním prokrvení je věc pro kůži blahodárná. Právě díky uvolnění odtoku mazu pokožka znovu získává ochranný potah, chránící před vnikáním bakterií. Proto je chvályhodné upozornění, že se po skončení saunového běhu nemá kůže mýt mýdlem. A natírat se kosmetickými prostředky také ne, jedině jemným olejíčkem u suché kůže.

Dobrá, dalo by se poukazovat na všechno možné, co souvisí s touto intenzivní metodou regenerace. Naturisty bude jistě více zajímat, jestliže se dále budu věnovat otázkám psychologického pojetí vztahů nahých lidí mezi sebou navzájem i vůči oblečeným.

(Pokračování příště.)

MUDr. Antonín Mikolášek – nestor českého saunování PROFIL
NATURISTA.CZ – O saunování
Použitá fotografie: SAUNA ATHENA, Uherské Hradiště